Borovice kleč - kosodrevina (Pinus mugo)

Pinus mugo. Foto: © Sharkan, Vysoké Tatry – Popradské pleso, 12.5.2006

Název: borovice kleč – kosodrevina – Pinus mugo Turra

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Synonyma: Pinus montana, Pinus mughus, Pinus mugo subsp. mughus, Pinus pumilio, Pinus montana subsp. pumilio, Pinus montana subsp. mughus, Pinus montana var. prostrata, Pinus montana subsp. prostrata

Popis druhu:
Zpravidla pomalu rostoucí hustý a bohatě větvený keř (v přirozeném prostředí až 25 m vysoký strom s kuželovitou korunou). Větve jsou na bázi přitisklé k zemi, na konci vystoupavé. Borka šedohnědá až černošedá, šupinatá, podélně rozpraskaná. Kořeny jsou povrchové (kůlový kořen chybí), ale zasahují daleko a dobře zpevňují půdu. Dřevo je tvrdé, velmi tuhé, těžké silně prykyřičnaté, bílé s červeným jádrem. Dorůstá jako keř 3–4 m výšky a dožívá se několika set let věku.

Jehlice jsou ve svazečcích po 2, jsou dlouhé 3–4 cm a 1,5–2 mm široké. Jsou živě zelené, tvrdé, tuhé, s jemně pilovitými okraji. Vytrvávají 5–10 let.

Šišky přisedlé až krátce stopkaté, postavené po 1–3(4), vejčité až kuželovité, 2–6 cm dlouhé 1,5–4 cm široké.

Původ a rozšíření:
Pohoří střední a jižní Evropy, nad hranicí lesa. V Alpách vystupuje až do 2400 m nad mořem, v Tatrách do 2000 m n.m. V ČR je původní jen v submontánním až subalpinském stupni západních Sudet a ve vrcholové části Šumavy.

Nároky na prostředí:
Je světlomilná, nesnáší zastínění. Snáší drsné klimatické podmínky a nevadí jí vzdušné znečištění. Půdy snáší vlhké i suché, zásadité i kyselé, mělké i hluboké.

Použití:
V sadovnictví dřevina ceněná pro své minimální nároky a schopnost snášet městské prostředí. Používá se na skalky, svahy, do nádob, vřesovišť, ale i do plošných výsadeb. V poslední době však trpí (nejen kleč, ale celá řada borovic) patrně sypavkou a celé rozsáhlé skupiny výsadeb usychají.

Nad hranicí lesa má kleč velký význam vodo- a půdoochranný.

V minulosti se dřevo používalo na palivo a byl z něj získáván terpentýn.

Literatura:
Aas, G., Riedmiller, A. (1994): Stromy – kapesní atlas, Slovart Praha
Dostál. J. (1989): Nová květena ČR, Academia Praha
Hecker, U. (2005): Stromy a keře, REBO
Hurych, V. (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie – Jehličnaté stromy, EDEN
kolektiv (1987): Květena ČSR, 1. díl, Academia Praha
Pikula, J. a kol. (2004): Stromové a keřové dřeviny, CERM Brno

Pinus mugo. Foto: © Sharkan, Vysoké Tatry – Popradské pleso, 12.5.2006

Pinus mugo. Foto: © Sharkan, Vysoké Tatry – Popradské pleso, 12.5.2006

Pinus mugo. Foto: © Sharkan, Vysoké Tatry – Popradské pleso, 12.5.2006

Přehled všech dosud zpracovaných dřevin naleznete v levém menu, pod odkazem Dendrologie.

««« Předchozí text: Sekvojovec obrovský - sekvojovec mamutí (Sequoiadendron giganteum) Následující text: NP Muránska planina - Návštevný poriadok národného parku »»»

Bohdan Dlouhý | 3.9.2006 Ne 10:35 | Dendrologie, Fotografie | trvalý odkaz | tisk