Bolševník velkolepý / Boľševník obrovský (Heracleum mantegazzianum)

Bolševník velkolepý / Boľševník obrovský (Heracleum mantegazzianum), Lázně Kynžvart, červen 2006. © pepa

Rostlina, ke které mám zvláštní vztah. Setkávám se s ní od útlého mládí. Vyrůstal jsem v v nejzápadnějším cípu Čech, kde byl bolševník velkolepý poprvé u nás vysazen, kde je kalamitně rozšířen a odkud se nekontrolovaně šíří nejen po celé zemi, ale i za hranice. Fenomén, kterému jsme se velkým obloukem vyhýbali, varovali nás před ním všichni…

Název: bolševník velkolepý – boľševník obrovský – Heracleum mantegazzianum

Taxonomické zařazení:

Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: dřínotvaré (Cornales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: Bolševník (Heracleum )

Původ a rozšíření

Bolševník velkolepý byl do Evropy zavlečen z Kavkazu a přilehlých oblastí jako okrasná rostlina. Nejstarší záznam dokládající introdukci tohoto druhu do Evropy pochází z Anglie z roku 1817. V Čechách první bolševníky nechal vysadit kníže Metternich, aby jimi vyzdobil park zámku Kynžvart. (Uvádí se několik letopočtů, kdy se tak stalo, jsou v intervalu let 1815 až 1862). V roce 1907 byl zaznamenán výskyt na severovýchodní Moravě. V roce 1950 bylo známo celkem 9 lokalit jeho výskytu ve volné přírodě. V současné době je jich známo 600 (podle odborníků jich ve skutečnosti může být až třikrát víc). Jeho rozšíření zpočátku hodně napomáhal fakt, že byl zprvu považován za nenáročnou okrasnou květinu. Módní vlna pěstování tohoto bolševníku začala opadat v polovině 20. století, kdy se začaly v západní literatuře objevovat první varovné zprávy o potížích, avšak ještě v 80. letech 20. století, kdy už bylo zřejmé, o jak nebezpečnou rostlinu jde, byl uváděna v některých zahrádkářských publikacích jako nenáročná okrasná rostlina bez jakýchkoliv varování či upozornění na rizika (např. Velká kniha o zahradě z roku 1992).

Vzhled

Bolševník velkolepý je nádherná rostlina impozantního vzrůstu. Ve středoevropských podmínkách dorůstá až 4 m výšky (podle některých zdrojů až 5 m, v Guinnessově knize rekordů je zapsána 3,65 m vysoká rostlina, já jsem se nikdy nesetkal s rostlinou vyšší než 3,5 m). (Je zajímavé, že na územích, která se považují za jeho původní areál, dorůstá bolševník velkolepý zhruba 1,5 m). Jde o dvou až víceletou rostlinu, která v prvním roce klíčí ze semene, často již na konci února. Z kořenů napěchovaných zásobními látkami vyrůstají pouze mohutné listové růžice a rostlina shromažďuje zásoby v mohutném kořeni. V druhém až pátém roce (směrodatné je, za jak dlouho se rostlině podaří nastřádat zásoby) pak vytvoří listovou růžici a vyžene mohutnou květní lodyhu s květenstvím. Lodyha je dutá, rýhovaná, narůžověle až fialově skvrnitá. U největších exemplářů se její průměr může blížit až deseti centimetrům. Přízemní listy jsou až dva metry dlouhé, vykrajované, jejich řapík je oblý, bez zřetelného žlábku. Okoličnaté květenství je bílé, někdy nažloutlé až narůžovělé. V literatuře se uvádí průměr okolíků až jeden metr, sám jsem se s takovým květem nikdy nesetkal (max. asi 70cm). Rostlina kvete od poloviny června do začátku září. Podle literatury vyprodukuje jedna rostlina až 20 000 (v některé literatuře se uvádí 30 000 i více) semen, která si udržují klíčivost až 12 let. Poté, co rostlina přinese semena, uhyne. Přes velké množství semen se bolševník velkolepý částečně šíří i vegetativně (částmi rostliny). Rostlina nemá přirozené nepřátele.

Rozmnožování

Květy jsou oboupohlavní, nejdříve dozrává pyl v prašnících, později blizna. Mezi jednotlivými květy dochází k překryvu pohlavní zralosti blizen a pylu, k opylení pak dochází za pomoci hmyzu mezi jednotlivými rostlinami. Nicméně dochází i k úspěšnému samoopylení (také za pomoci hmyzu) a i jediná osamocená rostlina tedy produkuje klíčivá semena.

Invaze:

Bolševník velkolepý je jeden z nejagresivnějších druhů invazních rostlin. Nová stanoviště obsazuje velmi rychle, svou velkou listovou plochou zabraňuje růstu jiných druhů rostlin. Využívá k tomu faktu, že jeho semena vyklíčí velmi brzy na jaře, rychle přerostou většinu rostlin a vytvoří zákryv, který mu poskytuje velkou výhodu. Časem dojde obvykle k vytvoření souvislého porostu, který může pohltit 80 % veškerého slunečního záření a zcela znemožnit ostatním rostlinám růst. Potlačuje druhovou diverzitu a působí značné finanční škody ve vztahu k náročné likvidaci této rostliny. Invazní rostliny jsou podle míry jejich nebezpečnosti zařazeny do tří kategorií – bolševník velkolepý se tak nachází v první nejnebezpečnější kategorii. Ovládne-li bolševník velkolepý nějaký prostor, nelze dost dobře předpokládat, že by se ho příroda v dohledné době sama zbavila a k jeho vytlačení je třeba lidského zásahu.

Boj proti bolševníku

Mechanické odstranění: Je nutno provést pokud možno před vysemeněním rostliny (obvykle to znamená nejpozději v první půli května). Jeho účinek je omezený, neboť rostlina má vysokou regenerační schopnost a dokáže znovu vyrůst z kořenů – jednotlivé rostliny je tedy potřeba celé vykopat (ven musí minimálně 10 cm hlavního kořene), rozsekat na kousky a ty zlikvidovat. Pokosení či podobná likvidace pouze dočasně odstraní porost a zabrání dalšímu šíření. Pravidelný pokos vede nakonec i k potlačení výskytu – nutné ovšem je, aby byl dlouhodobý a naprosto důkladný, aby nedošlo k vysemenění ani jediné rostliny.

Zajímavou možnost představuje spasení dobytkem – ovce a hovězí dobytek se časem naučí bolševník konzumovat. Poté, co si na něj zvyknou (zpravidla jim nejdříve nechutná), většinou aktivně vyhledávají mladší čerstvé rostliny, které upřednostňují před většinou ostatních rostlin.

Účinný je chemický postřik, nutno však uvážit, že není stoprocentně spolehlivý a je zde nevýhoda jeho nedostatečné selektivnosti.

Vzhledem k náročnosti likvidace bolševníku je velice důležitá maximální prevence, spočívající v pečlivé likvidaci všech osamělých předsunutých jedinců, kteří by mohli založit novou enklávu a v kontrole rizikových stanovišť, kde by se bolševník mohl uchytit.

Kalamitního stavu dosáhlo rozšíření bolševníku především v západních Čechách (Chebsko, Sokolovsko, Tachovsko). Při jeho likvidaci byly použity všechny dostupné prostředky počínaje masivními postřiky a konče speciálně upravenými obrněnými transportéry, které prováděly mechanickou likvidaci rostlin. V poslední době je zde díky systematickým zásahům patrné zlepšení a celkově lze předpokládat, že bude-li se v boji s ním pokračovat s neztenčenou razancí, bude výskyt bolševníku v těchto oblastech podstatně potlačen a nakonec snad i zcela zlikvidován.

Kalamitní rozšíření bolševníku velkolepého. Lázně Kynžvart, červen 2006 © pepa

Zdravotní rizika

Šťáva z lodyh a listů této rostliny obsahuje fototoxické furanokumariny. Ve tmě jen dráždí kůži, na denním světle (respektive na jakémkoliv světle obsahujícím UV složky) způsobuje těžká poleptání a zpuchýřnatění pokožky. Prvotní kontakt s rostlinou a jejími šťávami je bezbolestný. Děti si tak mohou hrát i několik hodin, aniž by si vůbec uvědomily, co si způsobují. Zánětlivá zranění se objevují zhruba po čtyřiadvaceti hodinách. Jejich rozsah závisí jednak na množství šťáv, kterými byl člověk potřísněn, na délce jejich působení a na obranyschopnosti postiženého. Zranění jsou velmi bolestivá a velmi těžce se hojí. Účinek zvyšuje horko a vlhkost. Pozůstatky zranění (jizvy, pigmentace) zůstávají patrné přinejmenším měsíce. Někdy se objevují dlouhodobé následky v podobě vyšší citlivosti poraněných míst na UV záření. U obzvlášť citlivých jedinců mohou už samotné výpary z většího množství pokosených rostlin vyvolat pálení v krku, závratě, nevolnost a slzení. U těchto lidí se také může stát, že jim ke vzniku zánětů postačí dotek neporaněného listu.

Poznámka: V České republice (ale i na Slovensku, viděl jsem ho např. na Velké Fatře) se vyskytuje podobný druh bolševník obecný (Heracleum sphondylium), vzrůstem a okolíkem menší. Nelze vyloučit křížení uvedených druhů.

Internetové zdroje:

http://cs.wikipedia.org/…lkolep%C3%BD
http://prirodakarlovarska.cz/…ntegazzianum

««« Předchozí text: lojzove slovenské potulky Následující text: Dobré ráno »»»

pepa | 16.1.2007 Út 09:57 | Rostliny | trvalý odkaz | tisk