Serpentinit

Serpentinit, Muránska Dlhá Lúka.

Mineralogie a petrografie jsou obory, ke kterým mám já blíž, než třeba k botanice a zoologii. U většiny z vás to bude nejspíš naopak, následující řádky se proto mohou zdát příliš odborné a nezáživné.

Při minulé návštěvě Muránské planiny jsem zavítal do okolí Muránskej Dlhej Lúky. Hledal jsem naleziště serpentinitu. Od místních lidí jsem získal přibližný popis místa, kde se serpentinit nalézá. Dlouho jsem bloudil, naleziště jsem nakonec našel. Slíbil jsem, že o této hornině napíšu pár základních informací:

Serpentinit (Hadec)

Hornina metamorfovaná (přeměněná).

Barva:
Obvykle tmavozelená až černozelená, někdy černá s modravým nebo fialovým odstínem. Často je skvrnitá v zelených odstínech, zvětralé povrchové části šednou až hnědnou.

Složení:
Podstatnou částí je serpentin, ten se vyskytuje převážně ve dvou podobách. Antigorit je šupinkovitý, chryzotil je vláknitý. Obsahuje často zbytky původních nerostů, hlavně pyroxen (bronzit), chromit a magnetit. Dosti často je přítomen granát (pyrop).
Poznámka: Serpentin (na rozdíl od serpentinitu) je nerost, jehož chemické složení by se dalo vyjádřit vzorcem Mg₃(OH)₄Si₂O₅. Jak už bylo řečeno, je směsí antigoritu a chrizotilu. Tvrdost 3–4, zelený v různých odstínech, žlutý, hnědý až černý.

Stavba:
Převážně všesměrná, někdy může být usměrnění znatelné. V přírodě tvoří menší nepravidelná tělesa nebo výplně bývalých sopečných sopouchů. Rozpadá se v nepravidelné a poměrně drobné úlomky. Chryzotil tvoří v některých hadcích žilky, v nichž jsou vlákna postavena kolmo ke stěnám puklin a dají se izolovat (tzv. hadcový azbest).

Vznik:
Přeměnou ultrabazických hornin (t.j. vyvřelých hornin, které obsahují méně než 44% oxidu křemičitého), především peridotitů (vyvřelá hornina, jejíž převažující součástí je olivín) a pyroxenitů. Jejich součásti (olivín, pyroxen, amfibol) se mohou v hadci někdy uchovat jako relikty.

Výskyt:
Křemže (Blanský les), okolí Mariánských Lázní (Slavkovský les), Českomoravská vrchovina (Mohelno), na Slovensku v okolí Dobšiné.

Naleziště v Muránskej Dlhej Lúke: Je pozoruhodné svými okrajovými proměnami (je názorným příkladem tzv. metamorfní diferenciace, při níž se původní jednotná hornina rozčleňuje na horniny odlišného charakteru). V okraji serpentinitu se vytvořila souvislá mastková a chloritová zóna a neúplná aktinolitová zóna.

Zajímavosti:
V minulosti došlo k ojedinělým pokusům těžby serpentinitu v Muránskej Dlhej Lúke a o jeho následnou úpravu pro dekorační účely.

V místech, kde se vyskytuje hadec, má půda zásaditou reakci. Mohou tam proto růst některé zvláštní druhy rostlin, které by v jiných podmínkách existovat nemohly. Příkladem může být rožec hadcový (Cerastium alsinifolium), který roste v Čechách pouze v oblasti Mariánských Lázní (na Slovensku se nevyskytuje). Už naši předkové si všimli, že některé „normální“ rostliny se na hadci „zmenší“.

Zdroje:
Bohuslav Hejtman: Petrografie
http://www.3×-projekt.com/Horniny/

««« Předchozí text: Vrápenec malý / Podkovár malý (Rhinolophus hipposideros) Následující text: Nedeľná chvíľka prózy - Miloš Macourek »»»

pepa | 13.1.2007 So 22:29 | NP Muránska planina, Příroda | trvalý odkaz | tisk