Opět medvědi

…vděčné téma na těchto stránkách. Není to tak dlouho, co Sharkan zveřejnil obsáhlý článek o této šelmě, který lze bez nadsázky nazvat monografií. Zájmu o toto téma odpovídala i následná rozsáhlá diskuse. Dovolím si pokračovat v ní, ostatně posuďte sami…

Minulý týden jsem si v posledním čísle časopisu Treking přečetl úvodník šéfredaktora Otakara Brandose, autor ho nazval výstižně „Na schůzce s medvědem“ (Poznamenávám, že na téma „medvědi“ toho Otakar Brandos publikoval už dost, na stránkách svého časopisu i v turistických průvodcích, které z jeho pera vzešly, vše přitom doplňuje osobními zkušenostmi.) Ovšem to, co popisuje v úvodníku, se vymyká všemu, co jsem kdy o setkání medvěda s člověkem slyšel. Dosti napínání a raději budu (se souhlasem autora) citovat:

„(…) V ukrajinských Karpatech jsme procházeli nové trasy pro právě dokončovaný průvodce "Ukrajinské Karpaty“.(…) Prověřoval jsem řadu cest i na Bukovské polonině, když v tom mě z přemítání a fotografické pauzy, právě na hranici pásma lesa na polonině Piškoňa pod jejím nejvyšším vrcholem Nehrovec (1709m) vytrhl poněkud nezvyklý ryk. Nejprve jsem si myslel, že jsem narazil na jelena, ale pohled na lámající se větve a valícího se chlupáče mě vyvedl z omylu. Přímo na mne se řítil ne zrovna přátelsky vypadající medvěd. Ta asi tři metráky vážící hora masa si to na mne řítila s neuvěřitelnou lehkostí a rychlostí, přestože musela překonávat hodně strmý svah.(…) Už na první pohled bylo zřejmé, že na strom to nepůjde. Košaté buky měly tak mohutné kmeny, že vzhůru by mi pomohl jedině žebřík. Běžet nemá smysl, medvěd pádí padesátkou a člověk tak dvacítkou. Tak tedy asi půjde do tuhého. Jedna z pouček zní, pokusit se medvěda zastrašit a nebo sebou plácnout na zem. No na zem se mi moc nechtělo, tak zkouším dělat většího. Ruce a hůl letí vzhůru a zkouším to medvědu i vykecat. Ukrajinsky. A světe div se, ono to zabralo! No nevím jestli ta hůl či ukrajinština, ale medvěd ke mně přiběhl, máchl po mne tlapou. Jen tak zlehka mě štrejchl a dal se na ústup. V tomto jeho počínání jsem jej ještě dosti hlasitě popoháněl…"

No řekněte, dokázal by někdo z vás tuto situaci vyřešit – teď vůbec nechci říct „lépe“- ale bez újmy na zdraví? Ota (snad mi odpustí, když to prozradím) dodal jen to, že byl líný sebou praštit na zem a tudíž mu už jiné řešení nezbývalo…

Související články:

Medvěd hnědý

S medvědy v zádech

««« Předchozí text: P.F. 2007 Následující text: PF 2007 & fotohádanka »»»

pepa | 26.12.2006 Út 15:45 | Zvířata, NP Muránska planina | trvalý odkaz | tisk