No, Vánoce končí, tak se konečně můžeme věnovat i tomuto tématu. Jestli jsi údaje o síle německého námořnictva poctivě opsal z téhle knihy, tak se musím k tvému varování rozhodně připojit. Byla totiž rozhodně vyšší, i když síly hlavního protivníka – Británie – zdaleka nedosahovala. A absence radaru na straně Německa už je naprostý blábol – Němci radar měli, jen ten britský byl účinnější. Zdá se, žes vyhodil peníze do moře, pokud sis tuhle knihu koupil.

Jago napsal/a: Němci radar měli A neskôr aj Japonci. Problém bol, že vtedajšie radary vedeli merať vzdialenosť len obtiažne a výšku vôbec. Česká Tamara by vtedy asi vyhrala vojnu.

[2] Ďuri : Nevyhrála, neměla by aspoň zpočátku co zachycovat, protože je to pasivní radar, lapající signály vysílané letadly.

No teraz si mi prekazil radosť! Už-už som si chcel jednu kúpiť, ale takto?

[4] Ďuri : Tak to se omlouvám. Ale pokud vím, Tamaru i s fabrikou koupili Američané, kteří mají jen mlhavé ponětí o tom, kde leží střední Evropa, takže je otázka, jestli by ti ji vůbec prodali. Ale jsou i dívky jiných jmen…

Dívky? A na prodej? Hovor rýchlo, kde?

[6] Ďuri : V Čechách třeba na E 55. Jak je to na Slovensku, nevím.

[1] Jago : Nesouhlasím s tebou, Jago. Ale děkuji ti, protože jsi mne donutil si k této problematice vyhledat ještě jiné články (například tady a tady. Z literatury třeba Hubáček: Moře v plamenech. Dávají za pravdu autorovi té knihy. V roce 1939, v okamžiku vyhlášení války od Anglie, byly nejsilnějšími loděmi Německa 3 kapesní bitevní lodě (Deutschland, Admiral Graaf Spee, Admiral Scheer). Vše ostatní byly výrazně slabší lodě. Až v dalších letech Němci postavili bitevníky Scharnhorst a Gneisenau, velké bitevní lodě Bismarck a Tirpitz a těžký křižník Prinz Eugen. Tedy lodě, které byly srovnatelné s anglickými. Nehodlám dělat autorovi advokáta, nestudoval jsem tuto věc nijak do hloubky, ale vychází z faktů, která jsou uvedena i jinde. A pokud mne nepřesvědčíš o opaku, budu mu věřit. I co se počtu ponorek a radarů týče.

I já jsem četl Hubáčka (a nejednou) a právě proto jsem vznesl námitky. Německo mělo v té době i bitevní lodě; pravda, zastaralé, z první světové války – viz např. podíl bitevníku Schleswig – Holstein na přepadení Polska. Bitevní křižník Scharnhorst byl nasazen do služby v březnu 1939, těžký křižník Admiral Hipper v dubnu 1939, Blücher 20. září 1939.

Problém však byl poněkud jinde: Hitler se stejně jako admirál Raeder upnul na velká hladinová plavidla, která objektivně nemohla být stejně účinná, jako tomu bylo v I. světové válce. Ostatně už v bitvě u Jutska se ukázalo, že taková monstra příliš užitečná nejsou.

Podstatná byla absence německých letadlových lodí. Ani Britové se svými bitevními loďmi nebyli proti letadlovým lodím imunní (viz potopení bitevní lodi Repulse v bojích o Singapur) a námořní bitvy mezi Američany a Japonci v Pacifiku jejich význam potvrdily (japonské šedesátitisícitunové bitevníky dostaly co proto od letadel z letadlových lodí).

S radarem byl jiný problém. Ne, že by ho Němci neměli (Freya), ale zvolili nevhodnou vlnovou délku, která vyžadovala velké antény, takže zabudování radaru do letadel byl nesmírný problém a v podstatě se to nepovedlo. Ale radar byl jak na na Scharnhorstu, tak na sesterské lodi Gneisenau již od roku 1939 a postupně byl modernizován.

Dalo by se toho napsat víc – třeba o sporech mezi Dönitzem a Raederem o koncepci Kriegsmarine (ponorky versus velká hladinová plavidla), o nesmírné materiálové náročnosti stavby velkých lodí i jejich provozu (pro Tirpitze např. v pozdějších fázích války museli shánět palivo po troškách), nebo o strategicky nevýhodné poloze Německa, bránící přístupu do světových oceánů (to se do jisté míry odstranilo až dobytím a obsazením francouzských přístavů).

[8] Sharkan :+[9] Jago :Tak toto mi robia aj historici furt.

[9] Jago : S nasazením lodí máš pravdu, i když by se jistě dalo polemizovat o bojové hodnotě školní dělové lodě Schleswig – Holstein a dalších vykopávek. Ale o špatné strategii, absenci letadlových lodí (umocněné rivalitou a nespoluprací Luftwafe s námořnictvem), sporů Dönitzem a Raederem atd. autor píše dost obšírně. Nechtěl jsem tu knížku opisovat, možná jsem ve zkratce formuloval něco ne dost po lopatě.

Našel jsem díky tobě hezkou stránku – Válečné lodě druhé světové války. Zajímavé čtení.

Taky jsem ale našel nějaký military web, který se automaticky a rychle přesměroval na zavirovanou pornostránku. To hodnotím jako mínus této debaty.

Jago napsal/a: strategicky nevýhodné poloze Německa, bránící přístupu do světových oceánů (to se do jisté míry odstranilo až dobytím a obsazením francouzských přístavů)

Ta výhoda byla jen zdánlivá a krátkodobá. Angličané se rychle naučili lodě v přístavech bombardovat. A ze Středozemního moře se zase museli Němci probíjet přes Gibraltar.

Sharkan napsal/a: To hodnotím jako mínus této debaty Tu stránku nebo ty viry?

Námořní bitvy a bitvy vůbec mě zajímají, i když se jim zas tak moc moc podrobně nevěnuji. Ale jak tady Ďuri napsal – je zajímavé, na co všechno historikové nepřijdou. Co mě ovšem štve, je snaha dělat z příslušníků některých velkoněmeckých zbraní (letectvo, námořnictvo) rytířské hrdiny. Nepokládám je za hrdiny, sloužili Hitlerovi s větším či menším nadšením! Ostatně i Heydrich sloužil svého času ve vojenském námořnictvu.

Jago napsal/a: Co mě ovšem štve, je snaha dělat z příslušníků některých velkoněmeckých zbraní (letectvo, námořnictvo) rytířské hrdiny

To tady snad nikdo nedělá…

[14] Sharkan : Tady určitě ne. Myslel jsem to všeobecně, vzpomínaje na obsah výkladů dnešních knihkupectví.

[15] Jago : To je pravda. Na druhou stranu je fakt, že dějiny píšou vítězové. A i když mnozí důstojníci válčili pod Hitlerem s nadšením, všichni jistě ne, neměli ale na výběr. Přesto mohli být dobří bojovníci.

[16] Sharkan : Asi máš pravdu. Ostatně i Mengele mohl být dobrý lékař! (Promiň, tohle nebylo fair, ale nějak mi to nedalo).

[17] Jago : Máš pravdu, tohle mi nestojí za odpověď.

[18] Sharkan : Tak se nezlob…

[19] Jago : Nezlobím.

[20] Sharkan : OK. Ale k těm námořním bitvám mě napadlo, že mám někde zahrabanou velice tlustou knihu od jakéhosi Poláka (ta skleróza), která pojednává o všech významnějších námořních bitvách od starověku až po bitvu o Falklandy. Velice zajímavé čtení.

[21] Jago : Pokud skleróza poleví, zkus si vzpomenout na jméno a titul.

Janusz Kosiarski: Námorné bitky

[23] lojzo : Páni, komu všemu ještě děláš STM?

[23] lojzo : To je von O! Taková velká bichle a možná ji mám i ve slovenštině. Lojzo, díky!

[23] lojzo : Je to jméno správně? Google ho nezná…

[26] Sharkan : Nie je. Správne je Edmund Kosiarz.

[27] lojzo : To je jiná. V Trhových Svinech ho mají v knihovně. Až pojedu někdy kolem,vypůjčím si to.

[27] lojzo : Buď máš paměť jako slon, nebu ti ta knížka čouhá z knihovny. Já do své knihovny nemůžu, protože by se na mě sesypaly knížky a sousedi by mi spílali kvůli hluku.

[28] Sharkan : To si sa dobre rozhodol, je to dobrá kniha. Tiež som ju kedysi mal, niekomu požičal a nenašla cestu späť… Stihol som ju síce prečítať, ale bolo to dávno, takže som si meno autora pamätal len veľmi približne.

[29] Jago : viď 30

[31] lojzo : Jasné – slon!

[32] Jago : Keby som mal pamäť ako slon, tak by som si pamätal, komu som ju požičal!

[33] lojzo : Ba ne, slon. To já bych si nepamatoval ani komu jsem ji půjčil, ani autora.

[33] lojzo : Tak já si občas pamatuji, komu jsem co půjčil, ale ta osoba to popírá. A nevylučuji, že má pravdu.

[35] Jago : To ma fakt tesi, ze nielen ja mam take skleroticke problemy