Rez hrušňová / Nahohrdza hrušková (Gymnosporangium sabinae)
Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005
Název: rez hrušňová – nahohrdza hrušková – Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter
Zařazení:
říše: Fungi – houby
třída: Urediniomycetes – rzi
řád: Uredinales – rzi
čeleď: Pucciniaceae
Synonyma: Gymnosporangium fuscum, Aecidium cancellatum, Podisoma juniperi-sabinae, Puccinia juniperi, Roestelia cancellata, Tremella digitata, Tremella fusca, Tremella sabinae
Další názvy: Birnengitterrost, Wacholderrost (N), Pear rust, Cluster cups of pear, Pear leaf cluster cups (A)
Popis:
Poměrně rozšířená houbová choroba hrušní, tzv dvojbytná rez – má dva hostitele – hrušně a jalovce chvojky (Juniperus sabina), někdy i jalovec čínský (Juniperus chinensis).
Na hrušních se projevuje kulatými nebo oválnými skvrnami žlutooranžové až červené barvy (pyknidy) na listech (viz internetové odkazy), které se posléze zvětšují a mění, až vytvoří na spodní straně listu jakési světlehnědé bradavičky (aecidie). K tomu dochází zpravidla v srpnu. Na horní straně uprostřed barevné skvrny vznikají v té době černé tečky, což jsou plodničky – spermogonie. V „bradavičkách“ na rubu listu vznikají jednobuněčné výtrusy – aecidiospory, které infikují jalovce v okolí.
Na jalovci chvojce se rez projevuje na jaře a v létě tvorbou pomerančově oranžových výrůstků (viz fotky) na větvičkách nebo kmíncích. V těch se vytvářejí zimní výtrusy – dvoubuněčné krémově zbarvené teleutospory), které jsou právě zdrojem nákazy hrušní. Tyto útvary jsou za sucha prášivé, za vlhka rosolovité.
Léčebná opatření
Bez hostování na jalovci nemůže k nákaze hrušní dojít, proto nejúčinnějším opatřením k zabránění tomuto onemocnění je odstranit z okolí hrušní všechny jalovce chvojky, a to v okruhu 100–200 m.
Samotná nákaza hrušní není zpravidla nijak hospodářsky významná, na kvalitě ovoce se neprojevuje, je to víceméně kosmetická záležitost. Pokud by napadení listů bylo extrémně silné, mohlo by dojít k oslabení stromu. Horší je to u jalovců, kde může dojít k usychání napadených větví.
Aktivní léčba se většinou neprovádí. Mohly by se ale použít fungicidy účinné proti strupovitosti a rzím.
Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005
Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005
Literatura a zdroje:
kolektiv (1996): Zahradnický slovník naučný, 2. díl, Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha
Zacha, V., Vanek, G., Nováková, J. (1989): Atlas chorôb a škodcov ovocných drevín a viniča, Príroda Bratislava
http://www.agromanual.cz/…rusnova.html
http://www.biolib.cz/…axon/id59835
http://botany.upol.cz/…sabinae.html
http://lesprace.silvarium.cz/…view/482/63/
««« Předchozí text: Jsou situace a osoby, Následující text: Papírová archeologie »»»
Bohdan Dlouhý | 25.11.2006 So 17:37 | Rostliny | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
Naše hrušky (obě dvě) tuhle rez mají. Letos jsme pálili opravdu velikou hromadu listí s těma škaredýma bradavicema
Náš jalovec je ok, ale v okolí jich je ještě několik a zkuste říct sousedům, aby je vykáceli… Hm.
[1] Aneris : To je skutečně na normální zahrádce nerealizovatelné, protože ten „správný“ jalovec roste určitě někde u sousedů. Ale jak jsem psal, je to u hrušně hlavně kosmetická záležitost, kvality plodů by se to nemělo dotknout.
[1] Aneris : To máš recht. A navíc tě sousedi drží v hrsti, protože pálit listí se nemá (nesmí?) ![]()
Sharkan napsal/a: kvality plodů
No jo… A množství? Když letos na té naší opravdu velké hrušni bylo odhadem deset kusů hrušek. Na té malé myslím tak dva ks. Moje zubařka se těšila, že dostane hruštičky z Anerisiné (fuj, to je ale škaredý slovo!) zahrádky a nic…
Doufám, že to byla výjimka, jinak bývá hrušek každý rok tolik, že nevíme co s nimi ![]()
[4] Sharkan :No, pamatuji, když ještě měla maminka zahrádku, tak na zahrádce nesměli pálit ani větve. Jakési nařízení obecní rady, prý vyplývalo ze zákona na ochranu ovzduší.
Jago napsal/a: pálit listí se nemá (nesmí?)
U nás se rostlinný materiál pálit může. Za předpokladu, že je suchý, hoří plamenem a nečadí. A taky jenom v pracovní dny do 18:00. Tolik naše místní vyhláška ![]()
[5] Aneris : To je spíš záležitost konkrétního roku – počasí, srážek atd. Opravdu si myslím, že ta rez s velikostí úrody nesouvisí.
[6] Jago : V Brně to má každá městská část ošetřeno jinak. Zpravidla je určený jeden den v týdnu, kdy se pálit zahradní odpad může.
[7] Aneris : No vida, jak se něco vykládá různě. Dřív směli zahrádkáři pálit jen ve čtvrtek, teď vůbec. A kontejner je pěkně drahý! ![]()
Sharkan napsal/a: V Brně
No, opravdu je někdy radost pohledět na zahrádkářské kolonie v ten „určený“ den… Jako kdyby tam spousty indiánů vysílaly kouřové signály a nemohly se domluvit ![]()
[8] Sharkan : To doufám, já mám hrušky ráda
Díky za uklidnění ![]()
Máme dvě starší hrušně dříve plné hrušek, dnes po napadení rzí nemají vůbec žadné ovoce. Nejde tedy vůbec o kosmetickou záležitost. Jakým postřikem se mají stromy ošetřit ?
Pravdou je, že částečně omezí listovou plochu toho stromu a při opravdu silném napadení způsobí dřívější opad listí, čímž samozřejmě ten strom mírně oslabí a to zase může mít vliv na příští plodnost. Kdo používá chemické postřiky na strupovitost a padlí omezí i napadení rzí. ![]()
Není pravda, že jde jen o kosmetickou záležitost. Nám rez prakticky zlikvidovala veškerou úrodu z poměrně velkého stromu. Jen mne překvapuje, jak se diskuse o rzi hrušňové zvrhne na pálení listí a větví
Milanj napsal/a: jak se diskuse o rzi hrušňové zvrhne
Fuj, sú to zvrhlíci! ![]()
Počáteční stádium je opravdu jen kosmetická vada. Jak se rez rozmůže decimuje značně i plody. Také mně šokuje ten počet potencinálních paličů. Jeden takový trouba dokáže znechutit bydlení desítkám lidí. Ani u jednoho jsem nečetl, že by si dělal starosti, zda kouř vadí sousedům.Holt sousedské vztahy jsou stále problém.
[18] Luděk Grygar : To pálení větví a listí bych tak neodsuzoval. Co s tím dělat jiného? Když je na to určený den v týdnu, dá se přece v rámci dobrých sousedských vztahů nechat zavřené okno. Považuji za menší zlo spálit tento odpad na zahrádce, než kvůli tomu navážet těžkými auty kontejnery a odvážet větve někam na skládku…
Nevím proč píšete, že je to jen kosmetická záležitost, když na naší hrušni po odkvětu se udělají malé plody a pak upadnou, co se objevila na listech rez hrušňová. Zkusím příští rok postřik a jestli to nepomůže, tak ji podříznu.
[20] Jaroslava Rychtářová : Tak nás učili… Víte určitě, že vám plody likviduje tato rez?
[20] Jaroslava Rychtářová :Obecně to asi platí, že ta rez stromu až tolik nevadí. Ale kdyř se přidruží další okolnosti jako sucho, horší půda, napadení nějakým škůdcem, nebo tak něco, může to ovlivnit zdravotní stav stromu docela dost. Postřik je řešením a vykácení taky. ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

