Rez hrušňová - nahohrdza hrušková (Gymnosporangium sabinae)

Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005

Název: rez hrušňová – nahohrdza hrušková – Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter

Zařazení:
říše: Fungi – houby
třída: Urediniomycetes – rzi
řád: Uredinales – rzi
čeleď: Pucciniaceae

Synonyma: Gymnosporangium fuscum, Aecidium cancellatum, Podisoma juniperi-sabinae, Puccinia juniperi, Roestelia cancellata, Tremella digitata, Tremella fusca, Tremella sabinae

Další názvy: Birnengitterrost, Wacholderrost (N), Pear rust, Cluster cups of pear, Pear leaf cluster cups (A)

Popis:
Poměrně rozšířená houbová choroba hrušní, tzv dvojbytná rez – má dva hostitele – hrušně a jalovce chvojky (Juniperus sabina), někdy i jalovec čínský (Juniperus chinensis).

Na hrušních se projevuje kulatými nebo oválnými skvrnami žlutooranžové až červené barvy (pyknidy) na listech (viz internetové odkazy), které se posléze zvětšují a mění, až vytvoří na spodní straně listu jakési světlehnědé bradavičky (aecidie). K tomu dochází zpravidla v srpnu. Na horní straně uprostřed barevné skvrny vznikají v té době černé tečky, což jsou plodničky – spermogonie. V „bradavičkách“ na rubu listu vznikají jednobuněčné výtrusy – aecidiospory, které infikují jalovce v okolí.

Na jalovci chvojce se rez projevuje na jaře a v létě tvorbou pomerančově oranžových výrůstků (viz fotky) na větvičkách nebo kmíncích. V těch se vytvářejí zimní výtrusy – dvoubuněčné krémově zbarvené teleutospory), které jsou právě zdrojem nákazy hrušní. Tyto útvary jsou za sucha prášivé, za vlhka rosolovité.

Léčebná opatření
Bez hostování na jalovci nemůže k nákaze hrušní dojít, proto nejúčinnějším opatřením k zabránění tomuto onemocnění je odstranit z okolí hrušní všechny jalovce chvojky, a to v okruhu 100–200 m.

Samotná nákaza hrušní není zpravidla nijak hospodářsky významná, na kvalitě ovoce se neprojevuje, je to víceméně kosmetická záležitost. Pokud by napadení listů bylo extrémně silné, mohlo by dojít k oslabení stromu. Horší je to u jalovců, kde může dojít k usychání napadených větví.

Aktivní léčba se většinou neprovádí. Mohly by se ale použít fungicidy účinné proti strupovitosti a rzím.

Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005

Gymnosporangium sabinae na jalovci. Foto: © Sharkan, Brno, 26.4.2005

Literatura a zdroje:
kolektiv (1996): Zahradnický slovník naučný, 2. díl, Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha
Zacha, V., Vanek, G., Nováková, J. (1989): Atlas chorôb a škodcov ovocných drevín a viniča, Príroda Bratislava
http://www.agromanual.cz/…rusnova.html
http://www.biolib.cz/…axon/id59835
http://botany.upol.cz/…sabinae.html
http://lesprace.silvarium.cz/…view/482/63/

««« Předchozí text: (Vražda) na parkovisku … s (ne)veselým koncom Následující text: Papírová archeologie »»»

Bohdan Dlouhý | 25.11.2006 So 17:37 | Rostliny | trvalý odkaz | tisk