Mám takú zvedavú otázku: Rozoznáš ju aj takto v zime (ako na fotke č.5), alebo vieš, že je to ona, lebo si to pamätáš z času, keď mala listy?

[1] lojzo : Je to dost nezaměnitelný rod (druhy jsou tři, vzájemně si podobné), takže se to poznat dá. Kromě toho to houští z poslední fotky znám, jezdím kolem na zahradu.

Zajímavá rostlina. Taky jsem se v jednom z odkazů v článku dočetla, že je to léčivka a že extrakt z ní má dobrý účinek v prevenci plísně bramborové na rajčatech… Ale stejně asi zůstaneme u Kuprikolu… Je to sice chemie, ale nevyžene nás ze zahrady

Sharkane, ďakujem za tento článok, najmä za odkazy na ďalšie internetové zdroje. V práci sa totiž intenzívne problematike tejto rastliny (najmä v povodí rieky Muránka) venujeme, snažíme sa aspoň zabrániť jej vniku do územia NP Muránska planina ale … došli sme do morálnej dilemy, či môžme (byť ochranármi) používať na jej likvidáciu chemické prostriedky (v našom prípade Roundup Biaktiv), ktoré sa z rôznych štúdií ukazujú ako veľmi nebezpečné, tzv. metabolické disruptory

[4] Marcel : To o té škodlivosti Roundupu zase zajímá mě, neslyšel jsem o tom. Nemáš odkaz na nějaký článek?

Je to asi hloupá otázka, ale Roundup funguje na „zelené“, že… Takže když potřebuju někde vyhubit plevel (resp. Roundupem nejenom ten), tak musím počkat, až vyroste, ne?

[6] Aneris : Ano, Roundup se do rostliny dostává listovou plochou. Ta je největší v době květu. Proto vydrž aspoň do jara, teď už to nemá žádný smysl.

Sharkan napsal/a: dostává listovou plochou vysokú účinnosť sme dosiahli aplikáciou na reznu plochu rastliny po pokosení resp. odrezaní napr. krovinorezom v druhej fáze vegetačného cyklu. Vtedy je už tok rastlinných „štiav“ nasmerovaný do koreňov a stiahne to aj herbicíd. Má to tú výhodu, že sa spotrebuje menej herbicídu.

[7] Sharkan : To v pohodě vydržím, hlavně aby už to jaro bylo

[8] Marcel : Aha. Tak příští rok tu bršlici nejdřív pokosím a pak na to Roundup. Děkuji!

[5] Sharkan : mám k tomu zozbieranú pomerne rozsiahlu literaturu od agronomickej (chváli) až po ekologickú a medicínsku (haní, resp. niekedy sú výsledky rozporuplné). Pomerne dobrý úvod predstavuje wikipedia (http://en.wikipedia.org/wiki/Glyphosate), kde sú aj ďalšie odkazy a základná literatúra. Dobrý odkaz je aj http://www.pan-uk.org/…glyphosa.htm. Ostatne, ak sa vygoogluje termín glyphosate, čo je aktívna látka Roundupu, tak to vyhodí veľa odkazov

Aneris napsal/a: tu bršlici nejdřív pokosím Vysvětli laikovi: Má to být bršlice kozí noha? Já že o ní celou tu dobu nepadlo slovo.

K problematike má článoček aj Juraj Lukáč: http://jurajlukac.blog.sme.sk/…a-citat.html#t2

Jago napsal/a: Má to být bršlice kozí noha Ano, tu jsem měla na mysli. Kkřídlatka nám na zahradě naštěstí neroste

[10] Aneris : Já bych to stříkl na list. Jednak to můžeš udělat dřív a druhak ta aplikace na řeznou plochu je vhodnější spíš na jednotlivé rostliny nebo dřeviny. Třeba akáty po pokácení se dají takto likvidovat – natře se řezná plocha – ale my na to používáme v takovém případě větší koncentraci, takže se zas tak moc neušetří. Moc si to neumím představit na ploše, kde roste bylinný plevel typu bršlice.

[13] Marcel : Děkuji.

[15] Sharkan : Dobrá, nechám si poradit Děkuji.

[16] Sharkan : ale čo s tou „ochranárskou“ dilemou?

[18] Marcel : Nevím, zatím jsem si přečetl jen toho Juraja. Osobně bych zatím Roundup nezavrhoval. Myslím si, že pokud by představoval opravdu tak velké zdravotní riziko, byl by kolem toho mnohem větší cirkus. Ale DDT bylo svého času taky fajn, že?

[18] Marcel :Já vím ještě o jednom ekologickém způsobu použití Rondupu. Ale je to hodně o penězích a aplikace je možná jenom na kmínky a kmeny. Nastřelování „nábojů“ Roundupu pomocí aplikační hole…Kdysi jsem to zkušebně prováděl, ale detaily si nepamatuji. Používalo se to myslím na Galapágách, musel bych to v případě zájmu vyhledat.

Bršlice kozí noha?? Nelikvidovatelné. Pamatuju, jak přes naši bývalou zahrádku v Černovicích dělali výkop na VN kabel. Výkop byl přes 4 metry do hloubky a kořeny bršlice tam měly pořád stejný průměr jako těsně pod povrchem půdy…

Ejha, vitalna rastlinka!

[22] SV : Až moc. Na rozdíl od pajasanu je toto opravdu problém.

Verim. Napr. korene diveho chmelu, ci co to je (lezie to po plote, ma to sistice a listy podobne ako vinic, trochu drsne) maju snad pol kilometra a su pevne ako lodne lano

JirkaA napsal/a: Bršlice kozí noha?? Nelikvidovatelné Nestraš… Stejně se ale pokusím

Potom sa ozvi, ako si dopadla

[26] SV : Doufám, že si vzpomenu… Já jsem hlava děravá

He he aj ja

[20] Mířa : zaujíma ma to, ale len keď ťa to veľmi nezaťaží

[29] Marcel :Budu to řešit e-mailem.

[30] Mířa : Prosím o kopii…

křídlatka dává až 40t suchého paliva z 10.000m2.stačí na 5 rod.domku celoročně vytopit včetně v létě bazénu.Okolo této malé hektarové rezervace se sází vrba v šíři 5 m.Toto společenství bylin umožňuje v březnu sekání štěpkování křidlatky každoročně a vrby každé dva roky.TOTO společenství je obrazně malý ropný vrt pro topení nezdražuje se každoročně,a produkce skleníkového plynu je nulové.Mimo je křídlatka a vrba dobrým producentem zahradního hnojiva(popel )Tk je mžno se zamyslet nad řešením,; okolo vodních toků křídlatkodstranit ale pozor na chemii,lépe bude odstranit ručně vykopat a zaplatit,chránoíme živočichy ve vodě a na břehu za druhé kontrolované reservace/platáže na př výsipky od uhelných elejtráren 15 LET dobré nefosilní palivo a po 15 letech třeba znova vysázet jako „brambory“ nebo půdu po křídlatce bez plevele a s vysokým obsahem humusu po spadaných listech bude již dobrá půda „zadarmo rekultivovaná“ a může tam být potravina.Křídlatka také ve východních zemích slouží jak krmivo,listy jsou dobrý fungicíd ve skleníku atd.Aktivní venkov si poradí a budou vznikat energeticky soběstačné vesnice bez rumišť a neobdělaných menších ploch.Děkuji za místo šelma sedlák.

[4] Marcel :Vážený kolego máte pravdu křídlatka již v Německu má hybrid a u nás je třeba udělat pro výrobu dostatku fytomasy chráněné plantáže proti lidskýn roznášečům do míst kde je tato vysoce potetní rostlina na nefosilní palivo, na škodu a pro zlo v zahrádkách ,… Náš kolektiv aktivní venkov v severočeském kraji spolupracuje na pilotním projektu ESO(energeticky soběstačná obec),výsadbou RRD rychle rostoucích dřevin konkrétně vrby,která může v 10 m šířce okolo pláteže křídlatky,zabránit jejímu prorůstáni do okolí.Výsadba vrb jako RRD na umožňuje vytvářet správnou kulisu v krajině na ostatních plochách rumištích,ploch po rekultivaci na výsipkách,a tvoří přirozený okop pro uvnitř pěstovanou křídlatku na dobu cca 15–20 let.Obě dvě rostliny jsou sukrovinou pro produkci energie pro malou obec v blízkosti.Vrba dává každé dva roky 10 t/ha fytomasy o výhřevnosti hnědého uhlí,ale musí se sušit.Sušení nám zajistí v březnu sekaná křídlatka,která ma také stejnou výhřevnost ale dává každý rok až 50 t/ha (po třech letech růstu),pochopitelně i křídlatka jako vrba není fosilní palivo.Převedení na ornou půdu po 15 až 20 letech je možné pomocí mechanického a chemického ničení a pochopitelně v nouzi vyrábět intenzivní plodiny.Totiž listy křídlatky ponechané na místě této plantáže vytváří ochranu před plevelem,vytváří dostatek humusu a jelikož rostlina křídlatka má v listech látky biologicky fungicidní a šetříme ostatní plochy které nyní tvoří okolo 150.000 ha nejsou dotovány pro zemědělskou výrobu ,jsou však velmi hojně zaplevelené a jsou velkým zdrojem alergií.Křídlatka je naopak velice dobrá surovina-listy-ve výluhu jako bio fungicid,na bylinné čaje a současně jako dobré organické hnojivo. Dík za přečtení a za pomoc této rostlině odstranit a nájit při vysoce kvalitni ochraně proti zlu lidí,systém využití na palivo( hektar palivo pro 10 domácnosti v malých obcích,kde nebude již nikdy zemní plyn),a na odstraňování plevele bez chemie.V německu již takové hybridy rostou,které nebudí strach jako i u nás rozšířený BOLŠEVNˇIK.