Hmmm, to je hezounké. Znám to nádraží, to je Muráň, hl. st.

[1] Sharkan : Hmmm, pán je znalec!

Plusmínus 70 km – to je v globálnom meradle dobrá presnosť!

Já to nádraží sice neznám, ale ta fotka se mi taky líbí.

[2] lojzo : Mám radost, že jsem to – tak nějak – uhodl.

[4] Sharkan : Počkej, tomu nerozumím. Plus mínus 70 km – to je pomalu čtvrt Slovenska. Není to nakonec v BB?

Jé – krásné stříbrné koleje! Moc hezká fotka

[5] Jago : Možná, tam je podobné nádraží…

[7] Sharkan : Fajn, sežral jsem to i s navijákem.

Nebolo to síce myslené ako fotohádanka, ale keď ste už takí zvedaví: Je to vo Zvolene. Priamo pod hradom (ten uvidíte čoskoro vo Fajných domoch).

lojzo – díky
Co vás jako první napadne při pohledu na tuhle fotku? Setkání? Cesta? Poznávání? Loučení?… Jaké emoce ve vás budí?

[10] Aneris : Stará trampská odrhovačka: Jedeme za sluncem a holky mávaj´…

Ale inak koľajnice vo mne takmer vždy a všade prebudia driemajúcu túžbu cestovať.

[10] Aneris : Ve mně to vzbudí pocit – spousta kolejí, kdo to má olejovat…

Ale vážně – první, co mě napadlo, je cestování někam do dálky…

[11] lojzo : + [12] Sharkan : Děkuji. Někdo další? Sharkan napsal/a: kdo to má olejovat… Julie.

[13] Aneris : A nenaolejuje-li to Julie?

[14] Sharkan : Naolejuješ si to sám, přece…

Cestovať vlakom? Panská roztopaš! Chudák lieta.

[10] Aneris : mě napadne, bohužel, můj páteční výlet vlakem, kdy jsem jako totální vlakově-cestovatelský analfabet stála u okýnka, snažila se ve sněhové vánici zahlédnout nějakou orientační ceduli s nápisem, abych nedej Bože nepřejela a minuvší mě průvodčí s neskrývaným údivem vydechl: „jejda, vy jste ještě tady?“

[16] Ďuri : Ďuri Air?
viki napsal/a: totální vlakově-cestovatelský analfabet Viki, někdy mám pocit, že jsem Tvoje druhé já Tvoje pocity chápu a cítím s Tebou

Aneris napsal/a: Jaké emoce ve vás budí?Že aké emócie tie koľaje vo mne budia? Budia! Najmä, keď vonku je smutná novembrová nedeľa. 4,8°C 96% vlhkosť, šedivo, sychravo, vietor ti občas fľasne po líci, spleen…...Už ma nebaví sedieť v kupé. Vlak si donekonečna opakuje tak-tak….tak-tak….tak-tak. Kladiem knihu a pozerám von, ako ubieha krajina. Čoraz viac sa zelenie. Moje lôžkové kupé 1.triedy je síce čisté a pohodlné, ale sedím tu od rána. Prečítal som tri kapitoly, fotil krajinu cez okno, počúval Čajkovského. Aj by som už niečo zjedol. Vezmem tmavé sako, prečešem husté čierne vlasy, v zrkadle prebehnem pohľadom svoju štíhlu elegantnú postavu. Je to fajn. V jedálenskom vozni je príjemná atmosféra. Francúzska špargľová polievka sa kuchárovi skutočne podarila, ale ani losos s kapary omáčkou nebol zlý. Akurát na tiramisu mohlo byť kúsok viac kakaa. Cigáro a kávu si dám v kaviarenskej časti. Poobede prebehlo v ľahkej konverzácii s príjemnými ľuďmi. Len občas mihnem pohľadom po stredomorskej krajine za oknami. Večer, cestou do kupé sa mi zdá, že na tomto úseku sú koľajnice v horšom stave. Kýva to vlakom. Alebo som to prehnal s tými pohárikmi? Možno! Tú štvrtú škótsku som od lorda Wrexhama už nemal prijať! Oproti mne sa šinie muž pridŕžajúc sa mosadzných kovaní na chodbičke.„Good night, sir.“ Hopplá! A toto bol kto? Sir Doyle a či sir Kipling? Prečo musia mať všetci Angličania rovnaké okuliare a rovnaké fúzy? V kupé vkĺznem do pyžama, v kúpeľni som len toľko, aby sa nepovedalo a už ma čaká posteľ. Našťastie whisky, ktorú tu majú je skutočne prvotriedna! Ráno ma hlava nebolí. Náladu mi mierne pokazil čašník, keď mi priniesol raňajky. Kto to kedy videl budiť človeka o jedenástej ráno? Ešte dobre, že sa viackrát ospravedlnil, vraj už dlhšie čakať nemohol, lebo o dobrú hodinu je tu Neapol, cieľ mojej únavnej cesty. Náladu mi dvíha slniečko opierajúce sa do vĺn Sorentského zálivu a to teplo, čo sála dnu aj cez zatvorené okná.…. Tak asi toto prebehne mojou mysľou pri pohľade na koľajnice. Bože, ešte je len 5.november a mne z tej zimy už šibe!!!

[19] Ďuri : Nešibe, jenom se v Tobě probouzí básnické střevo (pozor na záněty..) Pěkné, sir Ďuri… S přibývajícím množstvím sněhu a klesající teplotou jistě napíšeš román na Pulitzerovu nebo aspoň Ortenovu cenu
lojzo – vidíš, co dokáže Tvoje fotka?

To já vlakem cestuji rád. Ono mi ani v podstatě nic jiného nezbývá, protože už několik let nemám auto, české autobusy jaksi nerad a na kolo jsem moc… ehm… hmotný. V létě jsem si osedlal i Pendolino a bylo to fajn. O zahraničních vlacích nemluvě.

[19] Ďuri : Hmmm, ako pekne som sa pritom zasnil…

Moje pocity z těch kolejí jsou dvojí – jednak touha cestovat do neznáma (to hlavně!) a pak loučení – viz slova jedné písničky od prostějovské klezmer kapely Létající rabín (jako kulturní referent doporučuju jejich koncerty! ):

"Vstávej holka, stroj si šaty na to nádraží,
odkud dneska Jožka Tvůj na cestu vyráží.
Ó jó jó jó, Jožka jede pryč,
nevrátí se, nevrátí se, marně si tu křič…
Černej vagón, černý kupé, černá mašina,
strojvůdce už pod kotlema topit začíná.
Jó jó jó jó, Jožka jede pryč,
nevrátí se, nevrátí se, marně si tu křič…"

A tak se mi ty koleje zrovna hodí – jedu na týden pryč, takže se s Vámi loučím a než se lojzo probudí ze sna, budu zpátky Mějte se zatím všichni krásně!

[19] Ďuri : mne to chvíľami pripomínalo pasáže z Agatha Christie

Hihi, Aneris mě se svými pocity při pohledu na koleje přiměla mírně modifikovat starou anekdotu:

Sejdou se Aneris, Lojzo, Sharkan a JirkaA na nádraží ve Zvolenu. Aneris se ptá: „Hele, kluci, na co myslíte, když tady tak tupě zíráte na ty koleje?“ Lojzo: „Já když tak koukám na ty koleje, mám neodolatelnou touhu se tady na všechno vykašlat a někam daleko cestovat“. Sharkan: „To já, když tak vidím tu hromadu kolejí a vekslů, lituju tu chudinku ajznboňačku Julii, jak se nachodí a nadře, než to všechno naolejuje“. JirkaA: „No, já když vidím tu spoustu kolejí a vlaků, tak myslím na soulož“. Ostatní udiveně: „Prosímtě, a jak to souvisí s tím nádražím?“. JirkaA: „Nijak, já na to myslím furt“.

Pěkná náladová fotka, škoda trochu neostrosti, možná by stačilo doostřit trochu v editoru.

[25] JirkaA : No Jirko,Jirko – myslíš na to furt…A proč je na konci Tvého komentáře najednou ta propastná změna…, od takových věcí k hodnocení náladovosti fotky… Hmhmmhmmm.., to jsou věci…

JirkaA napsal/a: škoda trochu neostrosti Pch! Detailista!

Nuž čo, moja fototechnika sa týmto spôsobom asi sťažuje na slabé svetlo… Alebo zaostrila na ten rám nad koľajiskom.

[28] lojzo : V Zoneru to můžeš snadno trochu doostřit pomocí Ctrl+5 nebo Ctrl+6.

Dovolte citát z klasika: Fotografoval byste nádraží, kdybyste měl fotoaparát?

Jinak: Mně to neostré ani zas tak nepřipadá. Ale možná za to můžou moje dioptrie.

Ahoj Lojzo, pekne!

(26) Furt?

[31] SV : Ahoj SV, ďakujem!

Take pozitivno nostalgicke

[32] SV : No tak dobrá, přehnal jsem to. Furt ne, jen každých osm vteřin.

(35) Siestimi hlavami?

[36] SV : Ne, jen jednou. Pěti myslím na jídlo. Furt…

[37] Sharkan : A která hlava vede?

BTW: Mějte se tu pěkně, jedu na jakýsi semenář na Slapy. A myslete i na mě.

(37) Aha. A siedmou nesmyslnou nemyslis vubec, tou len chrlis ohen, ked si chces urobit smazak a pod.

[38] Jago : Jedna z těch pěti žracích…

Užij si seminář a mysli na nás…

(38) No, ktora?

(40) Opravdu?

[39] SV : Sedmá je nemyslící, ta má na svědomí všechny průšvihy…

[42] SV : Opravdu…

(44) No toto!

(11) „…..koľajnice vo mne takmer vždy a všade prebudia driemajúcu túžbu cestovať…“ Verim, aj vo mne!
Ach, tie driemajuce tuzby…...!

(18) Caute, holky! Ja som tatlony civilizacny antitalent, takze moje transporty vyvolavaju tiez celu kopu zaujimavych a zabavnych situacii….…. Mam uz nacviceny tzv stenaci zufaly pohlad, ktory vrham na najblizsiu vhodnu obet, za ucelom navigacie a nalozenia do prislusneho vlaku

(47)…..šteňací, aby to bolo presné

neni to nahodou nadrazi v jablunkove?

[50] sikis : Náhodou nie. Je to nádražie vo Zvolene.

Moc hezká fotka. Světlo dokáže věci a barvy taky… zasnoubeno s industriálními výdobytky a potřebou (či touhou) cestovat, přemisťovat se. Jednoznačně mě napadne (přepadne) nostalgie, ani nevím proč..

[50] Kamio : mna prepadla tuzba po dovolenke, a vim proc