Krásne fotky. Viete ale, milovníci Planiny, že tento region ma s ňou (myslím Planinou) silne väzby? Pochádza odtiaľ totiž Gabriela Ehrenheimová (neskôr Bethlenfalvyová), príslušníčka významného miestneho zemianskeho rodu, ktorá musela v 50. rokoch po vojne pracovať ako robotníčka. Pracovala ako ošetrovateľka koní na Veľkej Lúke ešte za čias šefovania zakladateľa žrebčína, Ing. Toperczera. V blízkom Slančíku dnes žije pani Inka, dlhoročná rodinná priateľka tejto rodiny, ktorá mi o tom minulý rok všetko podrobne rozprávala.

Sharkan, pekne si to napísal a nafotil. Menujem ťa riadnym členom-korešpondentom rubriky Fajné domy.

Krákorce jsou takové ty trčící útvary? Mají nějaký praktický význam? Nebo jsou tam jenom na „parádu“?

[3] Aneris : Ano, tie trčiace útvary. Sú to kamenné trámy, vypustené z muriva. Mali praktickú funkciu – niesli konštrukciu nad sebou, v tomto prípade zrejme drevenú ochodzu okolo veže.

[1] Marcel : Děkuji.

Svět je malý, často se o tom přesvědčuji…

[2] lojzo : Ano, pane! Děkuji, pane!

[4] lojzo : Děkuji.
Sharkan napsal/a: Svět je malý Teď jsme se o tom v práci bavili. Kolega na eBay-i vydražil nějaký obleček pro mrňouse a při bližším zkoumání nabídky prodávajícího zjistil, že jiný kus oblečení pro mimino vydražil jeho kamarád. Takže se domluvili a půjde to v jednom balíku

[3] Aneris : Ja by som povedal. že mali za úlohu zťažiť úlohu dobyvateľovi lezúcemu na múr po rebríku.

[8] Ďuri : Probůh, kdo by lezl na takovou věž po žebříku? Já myslím, že tyhle krakorce nesly podsebití (od pod sebe bíti), protože ze střílny je úhel palby přece jen menší.

„Po prestavbe bola veža vyvýšená o ďaľšie dve podlažia. Najvyššie z nich malo obrannú galériu, spočívajúcu na mohutných kamenných krakorcoch.“ Viz www.zamky.sk.

Pěkné fota, nejvíce se mi líbi 2–4.Má to nápad, má to šmrnc…

[11] Mířa : A odkud to počítáš? Když to vezmu od shora, tak zrovna na těch 2–4 nic extra nevidím…

[12] Sharkan :Tak to je pravda – znovu do vrchu opravuji na 1,5,6,7,8. Tak je to snad správně. Nějak se mi to v PC pomotalo…

[13] Mířa : Tak to jo, tyhle se mi taky líbí.

Mňa by zaujímal pôvod a etymológia slova krákorec. Naivne si to vysvetľujem podobou s vtáčim zobákom, pričom už v stredoveku sa na hradoch chovali havrany, ktoré krákajú. Ale je to asi blbosť

[15] Marcel : Když vydržíš do večera, tak se ti doma podívám do etymologického slovníku. Zatím vím jen tolik, že to slovo pochází z němčiny.

Jago napsal/a: etymologického slovníku Vy máte v česku etymologický slovník? To by som rád vlastnil

[17] Marcel : Já mám tři různé, ale už jsou starší. Nějak si nepamatuji, že by u nás v poslední době vyšel nějaký nový, v krámech jsem ho neviděl.

[18] Jago : Tak jsem jen tak koukl do gůglu a zjišťuji, že něco nového vyšlo. Ale osobně to neznám.

Mne sa paci vez Nebojsa – kto popreskakoval vsetky krakorce bez istenia, dostal cestny titul rytier Nebojsa

[15] Marcel : Tak krakorec pochází z německého Kragholz – (aus)kragen je vyčnívat, Holz je kláda, dřevo – takže vlastně „vyčnívací trám“.

znie to logicky a presvedčivo. v minulosti sa asi krákorce robili aj z dreva. Teraz ma napadlo, že rovnakú etymológiu teda bude bude mať aj slovenské slovo „krokva“

[22] Marcel : No, nejsem si tak jist, ale odpoledne se doma podívám.

Zase som sa nieco naucila, dik

Tak krokva je všeslovanská a nejasného původu. Jeden ze slovníků připouští, že by mohla být příbuzná se slovem „krok“ („rozkročené“ trámy).

jaj, tak ti závidím tie slovníky ale ten výklad s rozkročenými / chodiacimi trámami je pekný

[26] Marcel : Podívej se semhle: http://www.martinus.sk/?…. Ale ta cena je fascinující…

[25] Jago : Trochu insitnej etymológie:
Názov krokva mohol vzniknúť z kroku aj kvôli pravidelnému rozmiestneniu krokiev v konštrukcii krovu – na každý krok jeden trám (bežná vzdialenosť krokiev je 90–120 cm).

(28) To sa po nich chodi?

[29] SV : Väčšinou nie, ale keď už máš chodiť po streche, lepšie je šlapať na krokvy než medzi ne…
To krokovanie som myslel skôr pri stavbe krovu.

(29) + (30) + (20)

[28] lojzo : No jo, ale běžná délka kroku je cca 80 cm, jak nás učili na vojně. Pokud to nestavěl mistr – gigant. Spíš to bude popis děje: „krok – é… v(edle)“

Jago napsal/a: běžná délka kroku je cca 80 cm, jak nás učili na vojně Fakt? To můj krok je teda určitě neběžný a podprůměrný

[32] Jago : Stavbársky krok sa od vojenského poradového evidentne líši.
A na starých stavbách sú krokvy hustejšie (a subtílnejšie – dnes je v streche medzi krokvami obvykle tepelná izolácia a výška prierezu krokvy je väčšia hlavne kvôli nej).

[33] Aneris : No jistě. To je kvůli tomu, aby vojsko vědělo, kolik kroků potřebuje k ústupu. Při útoku je krok delší a plynule přechází v skok.

[35] Jago : No, při ústupu někdy taky…

(36) Tiez sa mi zdalo…...

Jago napsal/a: Při útoku je krok delší Vidíš, to by mohlo byť podstatné – na stavbách sa vždy šturmuje (a hlavne keď sa už robí strecha, vidina blízkeho zapíjania glajchy je silná), takže rýchle kroky sú dlhšie…

(38) Aha

lojzo napsal/a: zapíjania glajchy Čehoto?

(40) No, u nas je taky zvyk, ze dovod na zapijanie niecoho sa vzdy najde…... Napr. ked sa postavi dom, da sa hore kusok niecoho zeleneho, maly stromecek, chudacik, napr. a raduje sa a pije sa…...

[40] Aneris : Glajcha je taký zelený papek (vetvička, resp. stromček – podľa veľkosti a významu stavby), ktorý sa priväzuje na najvyšší vrchol strechy po dokončení konštrukcie krovu. Pre stavbárov obvykle najväčší dôvod na oslavu.

[42] lojzo : Aha. Tak to vím co myslíš, jenom nevím, jak se tomu stromečku říká tady děkuji za vysvětlení.

[43] Aneris : Na rozdíl od Slovenska je to v ČR glajcha.

Btw, aj pod stavbou iduci ludkovia by mali dovod na oslavu….…nie raz som videla po streche pobehovat pracovnikov bez akehokolvek istenia…...

(44)….…a slovo samotne je nemeckeho povodu

[45] SV : A tady u nás nedávno ze střechy či čeho spadlá cihla zranila dítě.

[44] Jago : No vidíš. Fakt jsem to nevěděla. A to pocházím z rodiny, kde jsou dvě generace stavební profese… A z druhého kolena jedna generace. Stydím se

(49) To bolo k 47