Platan javorolistý (Platanus hispanica)

11.11.2008: PRODEJ FOTOGRAFIÍ – pokud byste měli zájem o komerční využití kterékoliv fotografie z tohoto webu, na kterou máme práva, zanechte nám vzkaz ve schránce. Kontaktujeme vás a dohodneme podmínky užití. Pro nekomerční účely je možné fotky použít při respektování našich autorských práv. Potěší nás, pokud nás budete informovat, kam jste fotky použili, případně pošlete link.

Platan javorolistý (Platanus hispanica)

Platanus hispanica. Foto: © Sharkan, Brno – Svatá Anna, 15.4.2006

Název: platan javorolistý – Platanus hispanica Miller ex Münchhausen

Čeleď: platanovité – Platanaceae

Synonyma: Platanus acerifolia, Platanus x hybrida, Platanus orientalis var. acerifolia, Platanus hybrida, Platanus acerifolia var. hispanica

Popis druhu:
Mohutný strom, hluboce kořenící, dorůstající až do 40 m výšky a s až 35 m širokou rozkladitou korunou, se šupinovitou borkou odlupující se po dvacátém roku věku ve velkých plátech, po nichž zůstávají žlutobílé jizvy. Borka má barvu hnědou, modrošedou, žlutozelenou a světle zelenou.

Kmen je přímý, v obvodu může mít až 15 m, sahá vysoko do koruny. Větve jsou relativně tenké, chapadlovité, dlouhé, na konci vzpřímené. U solitér převisají až k zemi. Kořenový systém je mohutný, i když ne příliš hluboký, protože se hlavní kořen brzy rozvětvuje. Není citlivý na navážky a záplavy. Zvedá však chodníky a obrubníky, je proto nutné, aby byla respektována kořenová mísa ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od kmene.

Listy má střídavé, opadavé, řapík na bázi dutý. Na řapíku a na rubu na žilnatině bělavě chlupaté. Čepel je hluboce 3–7klaná (výřezy laloků jsou hlubší než u platanu západního, ale mělčí než u platanu východníhp), prostřední lalok je prodloužený. Listy mohou být až 28 cm dlouhé i široké.

Kvete poprvé ve 20 letech, ve druhé polovině V. Květy jsou nenápadné.

Plodenství jsou ježatá, 2,5 až 3,5 cm velká, zpravidla po 2. Poprvé plodí ve cca 20 letech. Chmýří zralých plodů dráždí dýchací cesty.

Dožívá se až pěti set let.

Ekologie:
Teplomilný, v dospělosti však vůči mrazům poměrně odolný strom. Udává se, že ve Švýcarsku vystupuje až do 800 m n.m. Má rád slunné stanoviště s hlubší živnou půdou a vyšší hladinou spodní vody. Je vápnomilný. Snáší znečištěné prostředí, zasolení i silnější ořez. Dobře regeneruje, snese přechodně sucho, ale na suchém stanovišti se špatně vyvíjí.

Rozšíření:
Celá Evropa kromě severních částí. Původ je nejasný, nejčastěji se považuje za křížence Platanus occidentalis x Platanus orientalis. Někteří autoři jej považují za kulturní formu platanu východního (Platanus orientalis var. acerifolia), jiní (Dole) dokonce za samostatný druh. Ve střední Evropě je v kultuře pravděpodobně od 17. století.

Význam:
Vysazuje se v parcích a městské zeleni jako výrazná solitera, někdy i jako alejový strom. Je okrasný netypickou borkou, svými rozměry (má-li prostor, dorůstá obřích rozměrů), habitem i olistěním. Na podzim listy barví do žluta. Dřevo se uplatňuje v truhlářství.

Literatura:
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hurych, V., (1985): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1995): Sadovnická dendrologie I. – Listnaté stromy, EDEN Brno
Klika, J. (1930): Dendrologie – Listnáče, 1. část, Ministerstvo zemědělství RČS, Praha
Koblížek, J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP Studio a nakladatelství SURSUM
kolektiv (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha