Borovice černá - borovica čierna (Pinus nigra)

Pinus nigra. Foto: © Sharkan

Název: borovice černá – borovica čierna – Pinus nigra Arnold

Čeleď: Pinaceae – borovicovité

Synonyma:
Pinus austriaca, Pinus nigricans, Pinus laricio var. austriaca, Pinus pyrennaica, borovice rakouská

Národní názvy:
sosna černaja (Rus.), črni bor (Chorv., Slov.), čeren bor (Bulh.), Schwarzkiefer, Schwarzföhe (Něm.), pin noir (Fr.), pino nero, pino d´Austria (It.), black pine, austrian pine (Angl.) fekete-fenyö (Maď.)

Popis druhu:
Jehličnatý, hluboce kořenící strom, dorůstající do výšky 15–25(50) m, s korunou v mládí úzce kuželovitou, ve stáří široce rozložitou až deštníkovitou. Borka kmene je v mládí hladká, později hluboce brázditá, šedohnědá až šedočerná. Letorosty silné, zelenohnědé, lysé, pupeny hnědavé, kuželovitě válcovité, pryskyřnaté, 2 cm dlouhé. Jehlice ve svazku po 2, 8–12(15) cm dlouhé, tuhé, pichlavé. Šišky vejcovité, 5–8 cm dlouhé, světle hnědé, lesklé. Dožívá se až 1000 let.

Hlavní rozpoznávací znaky:
Jehlice po 2 ve svazečku, pryskyřičnaté pupeny, hnědočerný vnitřek šupin šišek, hnědá až šedohnědá, hluboce rozpraskaná borka.

Původ a rozšíření:
Jižní a střední Evropa, Severně do Rakouska, Krym, Malá Asie. Do ČR dovezena v roce 1796.

Nároky na prostředí:
Mělké až středně hluboké vápenaté půdy, nenáročná na půdní živiny, dlouhou zimu, pozdní mrazy. Je světlomilná, ale snáší i polostín, nicméně v zápoji rychle ztrácí spodní větve. Přestože má slabě vyvinutý kůlový kořen, silné vedlejší kořeny umožňují růst i na kamenitém podkladu bez rizika vývratu. Používá se na zpevňování písečných dun.

Význam:
Často používaná (až nadužívaná) dřevina v parkové a sídlištní zeleni. Snáší městské prostředí, je odolná a v mládí rychle rostoucí. Vysazovaná i jako lesní dřevina. Je vhodná ma extrémní stanoviště, rekultivaci krasových lokalit atd.

Šišky se s oblibou používají ve vazačství.

Má lehké a pružné dřevo (používané na stavbu lodí), ale hodně zasmolené. Toho se však využívá v Dolním Rakousku, kde jsou borovice černé bohatým zdrojem pryskyřice.

V poslední době ve městech silně trpí červenou sypavkou borovic.

Zdroje:
Aas, G., Riedmiller, A. (1997): Stromy – kapesní atlas, Slovart Praha
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. díl, Academia Praha
Hecker U. (2003): Stromy a keře, REBO
Hurych V. (1989): Sadovnictví, SZN Praha
Kavka, B. (1998): Sadovnická dendrologie II. – Jehličnaté stromy, EDEN
Koblížek J. (2003): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM
kolektiv (1987): Květena ČR, 1. díl, Academia Praha
Krejčiřík, P., Pejchal, M.: Coniferia – multimediální atlas jehličnatých dřevin, Břeclav

Pinus nigra – květ. Foto: © Sharkan

Pinus nigra – květ. Foto: © Sharkan

Pinus nigra – mladé šišky. Foto: © Sharkan

Pinus nigra – větvička s mladými šiškami. Foto: © Sharkan

Pinus nigra – šišky. Všimněte si hnědočerné barvy vnitřních stěn šupin. Foto: © Sharkan

Pinus nigra – detail borky. Foto: © Sharkan

Pinus nigra. Foto: © Sharkan

Ukázku krásné a staré borovice černé najdete například v Brně na Kociánce.

Přehled všech dosud zpracovaných dřevin naleznete v levém menu, pod odkazem Dendrologie.

««« Předchozí text: Zdevastovaný zámeček Horní Fořt Následující text: Dub letní - dub letný (Quercus robur) »»»

Bohdan Dlouhý | 14.10.2006 So 07:00 | Dendrologie | trvalý odkaz | tisk