Pohrdají Lesy SR zákazníky?

Aneb první praktická zkušenost s on-line objednávkou ubytování na chatě patřící Lesům SR.

Po letech ježdění na Muránskou planinu a bydlení na chatě Zámok pod hradem jsme se rozhodli s přáteli, že vyzkoušíme ubytovací služby Lesů SR, které prezentují na svých webových stránkách.

Ve druhé polovině prosince 2005 jsme si z řady pro nás dobrých důvodů vybrali chatu na Lopušnom. Dívali jsme se na orientační obsazenost v termínu, který nám vyhovoval (4.-11.2.2006), ale na webu žádná rezervace uvedená nebyla, předpokládali jsme proto, že je chata volná. Vyplnil jsem internetový formulář pro on-line objednávku a odeslal jej. Do této chvíle to bylo OK.

Za dva dny (27.12.2005) mi přišel od odpovědného pracovníka e-mail s potvrzením, že byla vytvořená nový rezervace. A v příloze byl v podstatě tentýž formulář, který jsem už vyplnil na webu, a který jsem měl odeslat zpět. Formulář byl předvyplněný, aby i ignorant poznal, kam má napsat křestní jméno a kam příjmení. To by nebylo na závadu, pokud by bylo možné předvyplněné údaje z formuláře odstranit. Navíc formulář obsahoval kolonku pro podpis. Protože to není e-mailem možné, obratem jsem poslal tomu pracovníkovi dotaz, jestli mu to mám posílat e-mailem nebo vytištěné poštou. Odpověď jsem už nedostal. Požádal jsem proto kamarádku ze Slovenska, aby ubytovací podmínky dále řešila ona raději telefonicky.

(Poznámka k formuláři: Považuji za naprosto zbytečné, abych jako zákazník vyplňoval dvakrát totéž. Pokud jsou ta osobní data potřebná, stačilo si je vyžádat e-mailem, jak to 27.12.2005 udělal onen pracovník. Nechápu ale v tom případě, proč jsem musel svěřovat internetu své osobní údaje včetně čísla pasu a adresy už při on-line objednávce, když s těmito údaji potom evidentně nikdo nijak nepracuje.)

Kamarádka si telefonovala s oním pracovníkem, a když ji odkázal na vedoucího Lesního závodu Muráň, jednala i s ním. Ani jeden ani druhý nesignalizoval žádný problém s termínem.

31.1.2006 jsem nečekaně dostal odpověď na svůj e-mail z 27.12.2005. Tady je doslovné znění: „Áno. Potrebujem vyplniť tento dotazník. Avšak pred Vami bola 1.12.2005 obsadená chata od 9.2. do 12.2.2006.“

Nejen že ten člověk neodpovídal na otázku, v jaké podobě mám dotazník poslat, ale co bylo hlavní, tři dny před odjezdem nám jen tak mimochodem sdělil, že chata není v celém termínu vlastně volná (pro zajímavost, ve chvíli, kdy toto píšu, je na webu u chaty Lopušná stále uvedená jen moje rezervace, o tom, že je chata obsazená od 9.2. do 12.2. tam nic není). Sdělil nám to tak v době, kdy jsme všichni měli vybranou dovolenou a zajištěnou dopravu tam i zpět. Ani náznak civilizované omluvy za pozdní odpověď, za způsobené problémy a za vzniklé náklady.

Kamarádka musela znovu intenzívně telefonovat. Jako náhradní řešení nám Lesy nabídly pobyt na Havranie. Na chatě, kde není dostupná voda a která se k zimnímu pobytu vůbec nehodí. To bylo pro nás nepřijatelné. Navrhli jsme Maretkino. Ačkoliv se na internetu u této chaty ještě dnes píše, že „Pre zadanú chatu nie su evidované žiadne rezervácie,“ měla být od 6.2. také obsazená. Zbývala tedy jen Studňa. Dohodli jsme se na ní. Jako určitou kompenzaci za nesnáze nám nabídl muránský vedoucí dopravu z Velké louky tam i zpět, tak daleko k chatě, jak to zimní cesty dovolí. Klíče jsme si měli vyzvednout 4.2.2006 v 9:00 u hajného na Velké louce a ten měl údajně zařídit i vše ostatní. Klíče pro nás hajný měl, ale o ničem dalším nevěděl. Kdyby nás z vlastní dobré vůle neodvezl nahoru někdo jiný, šlapali bychom na Studňu s třicetikilovými batohy pěšky.

Chata na Studni nebyla na zimní pobyt vůbec připravená. Venku bylo přes metr sněhu, ale na chatě nebyla lopata. Sníh jsme museli odhazovat malou lopatkou na popel. Na svícení byly na chatě dvě petrolejové lampy, ale obě bez knotů. Svítit jsme si večer museli svíčkami, které jsme si donesli na zádech. Ačkoliv se na webu píše, že jsou na chatě 4 lůžka a 1 přístylka, lůžkoviny byly jen pro 4 osoby. Nás bylo 5 a od samého začátku jsme tento počet lesákům inzerovali. Povlečení nebylo vůbec žádné. Museli jsme se obejít bez něj. Latrínu dávno nikdo nevyčistil, takže byla plná výkalů až pod prkénko. Museli jsme najít motyku a zmrzlý obsah odkopat, aby byla vůbec použitelná. V kůlně se mezi dřevem válejí uřezané nohy od nejméně dvou zabitých jelenů. Že byla chata vymrzlá, se dalo čekat, ale pro srovnání – za dob pana Berecze by se to na chatě pod hradem stát nemohlo. Tomu nebylo zatěžko chatu pro zákazníky připravit a třeba i dva dny dopředu ji jít vytopit. Chybějící malé lžičky v kuchyni jsou už jen detail.

Navzdory Lesům SR jsme na planině strávili příjemný týden, jsme totiž mimořádně nenároční. Celou dobu jsme ale čekali, že se někdo z pracovníků Lesů SR bude o nás zajímat. Nestalo se. Takže klíče jsme při odjezdu předali prvnímu lesníkovi, kterého jsme potkali, a peníze za ubytování nechali u správce na hřebčíně. Třeba si je tam někdo vyzvedne. Dolů na Velkou louku nás nikdo ze zaměstnanců Lesů SR samozřejmě také neodvezl, zůstalo u planých slibů. Ale to už jsme po všech zkušenostech čekali a transport si zajistili jinak.

Abych to shrnul. Chaty, které patří Lesům SR, jsou v turisticky atraktivních lokalitách a webové stránky jsou hezké a profesionálně vypadající. Vše ostatní kolem ale považuji za amatérské a hraničící s pohrdáním se zákazníky a nevěřím, že by bylo takové chování v kterémkoliv jiném národním parku v jiné evropské zemi akceptovatelné. Pokud bych se tak choval ke svým zákazníkům já, už dávno žádné nemám. A za podobné služby bych se já styděl požadovat peníze.

Jaké zkušenosti máte se službami Lesů SR vy?

««« Předchozí text: Sněhové zpravodajství obrazem Následující text: Zoologický objev na planině »»»

Bohdan Dlouhý | 12.2.2006 Ne 19:29 | NP Muránska planina, Toulky, Ze života | trvalý odkaz | tisk