[1] SV mejl 16.02.2006 Čt 15:36 Planina je plná krásnych záhad…..

[2] Bohdan web 16.02.2006 Čt 15:38 Čekajících na své objevení…

[3] lojzo 16.02.2006 Čt 19:47 „nesmyslná trasa, plná zvratů,…“ – zvratů, nebo snad zvratků?

Inak celý článok je vysoko podnetný, ale názov Cotcus montanus je priamo geniálny

[4] Bohdan web 16.02.2006 Čt 19:55 Zvratů…

Děkuji, snad se v dohledné době podaří zjistit další podrobnosti o podobě a životě tohoto úžasného zimního tvora.

Oč více víme o ještěrce sněžné, o to méně bohužel víme o slípce horské. Vlastně ji známe jen podle několika rozdrcených ulit šneků, kterými se živí. Nicméně i to málo stačí, abychom věděli, že slípka horská (Cotcus montanus) žije v subalpinském až alpinském stupni, dává přednost listnatým lesům, má velikost dospělé husy (bez krku) a zahnutý mocný zobák, kterým rozbíjí ty ulity.

[5] lojzo 16.02.2006 Čt 20:01 RNDr. Krátký v článku v Nature č.56/2005 uvádza, že predpokladaný pohyb jašterice snežnej po dvoch končatinách súvisí s faktom, že ju neochlpené chodidlá pri extrémnych teplotách oziabajú. Preto na pohyb striedavo používa predné a zadné labky. Je otázne, či dokonca nepatrí k mimochodníkom, čo by ju radilo k vzdialeným príbuzným tiav (ktoré sú rovnako teplokrvné!).

[6] Bohdan web 16.02.2006 Čt 20:09 Děkuji za příspěvek, nemám tento díl Nature bohužel k dispozici.

Domnívám se ale, že se RNDr. Krátký mýlí (na jeho omluvu musím říct, že v době, kdy publikoval svůj text, nebyla k dispozice unikátní fotografie stop ještěrky sněžné ve sněhu, kterou máme my). Troufám si mu oponovat v tom, že ještěrka sněžná používá střídavě přední a zadní končetiny k chůzi. Neodpovídá to charakteru pohybu po zasněžené ploše. Přední a zadní končetiny musí být výrazně diferencované, aby umožňovaly skákavý pohyb i hrabání tunelů ve sněhu. Ale možná to Dr. Krátký myslel tak, že ještěrka střídá při chůzi po dvou levou a pravou zadní tlapku…

[7] lojzo 16.02.2006 Čt 20:21 Je možné, že intervaly striedania sú dlhšie ako predpokladáš, dokonca môžu byť úmerné exteriérovej teplote (pri teplotách nad bodom mrazu začnú labky iste oziabať neskôr). V takom prípade publikovaný záber snáď dokumentuje fázu, kedy jašteričku oziabali predné labky.

[8] lojzo 16.02.2006 Čt 20:25 A možno horeuvedené tunely v snehu hrabe práve vtedy, keď ju oziabajú zadné končatiny…

[9] Bohdan web 16.02.2006 Čt 20:29 Na tom ovšem něco je. To by však vyvracelo teorii o diferencovaných tlapkách. Pokud ještěrka opravdu střídá přední a zadní, musela by mít přední i zadní univerzání, uzpůsobené na skákání i hrabání zároveň. To dává další díl mozaiky do skládačky jejího vzhledu – má mohutná svalnatá stehna, lopatovitě rozšířené „dlaně“ a krátké ostré drápky.

Abychom ale mohli přijmout tuto teorii, zbývá ještě uspokojivě odpovědět, jestli ještěrka, když skáče po předních tlapkách, skáče čelem dopředu nebo pozpátku.

Studoval jsem fotografii při velké zvětšení a přišel jsem ještě na jeden závěr. Ještěrka sněžná má sice ocásek dlouhý jako jiné ještěrky, ale nosí ho stočený nahoru a hřeje si jím ledviny podobně jako to dělají severští psi.

[10] lojzo 16.02.2006 Čt 20:31 Nuž, cesty evolúcie sú nevyspytateľné…

[11] Vki 16.02.2006 Čt 21:28 myslím, že o tvoru tebou popisovaném se kdysi zmínil Jára Cimrman. (nebo jsem si to spletla s tou slípkou???)

[12] Bohdan web 16.02.2006 Čt 21:37 No, je to v zásadě možné. Cimrman byl univerzální vědec a měl široký záběr… Možná se potkal s ještěrkou sněžnou, když zkoumal Játyho…

[13] Vki 16.02.2006 Čt 21:39

[14] Rasto 17.02.2006 Pá 09:05 ako vyzeraju prosim uvedene zvierata? nenasiel by sa nejaky obrazok?

[15] Bohdan web 17.02.2006 Pá 09:06 Obrázky se bohužel zatím nikomu nepodařilo pořídit. Aspoň já o tom nevím. Třeba ale má někdo něco v archívu…

[16] lojzo 17.02.2006 Pá 09:11 Možno aTeo…

[17] Bohdan web 17.02.2006 Pá 09:18 Možná. Ten chlap má v archívu kdeco.

[18] Rasto 17.02.2006 Pá 11:04 no anie su v…

[18] Rasto 17.02.2006 Pá 11:04 no anie su v nejakych knihach? napr? nemyslim len z planiny

[19] Rasto 17.02.2006 Pá 11:06 ani sliepky?

[20] Bohdan web 17.02.2006 Pá 11:38 Bohužel…

[21] SV mejl 17.02.2006 Pá 11:43 Rasto, nejake sliepky ti odfotim u nas v robote… Len asi nebudu horske, ale kostymove….

[22] Rasto 17.02.2006 Pá 13:00 hehe super a budu aj v bielych plastoch??? a aj s fonendoskopom?:-) ale fakt ma tieto zevri zaujimaju som o nich nepocul..ani o sneznej jasterke a nevraviac o nejakej sliepke

[23] Bohdan web 17.02.2006 Pá 13:15 Rasťo, trpělivost. Objev každého neznámého živočišného druhu je ze začátku spojen se spoustou dohadů, nejasností a záhad. Vezmi si takového yetiho (ať zůstaneme u zimního tématu), toho doteď taky nikdo nevyfotil a přitom se jeho existence považuje za takřka jistou. Nebo Mokele mbembe. Stop spousta, fotka žádná. Ale já jsem optimista a pevně věřím, že se podaří časem zjistit víc informací jak o ještěrce sněžné, tak i o slípce horské. Můžu ti slíbit, že tu problematiku budu dál sledovat. Pokud by se tobě podařilo zjistit nějaké podrobnosti třeba na zahraničních webech, budu za ně vděčný.

[24] Slípka horská Mířa 17.02.2006 Pá 15:37 Z tajných zdrojů jsem při vynaložení nezměrného úsilí dozvěděl podrobnější informace o slípce horské… Především hlavním znakem tohoto vzácného tvora jsou zvlášť vyvinuté běháky alias stojáky (to podle toho jestli zrovna běží nebo stojí), které nejvíce využívá především ke svému letu… Ten spočívá v mohutném běhákovém odraze, kdy se zvlášť zdatný jedinec dokáže odrazit až do 8m výše, nastává krátká fáze klouzavého letu, který se během několika vteřin změní v řízený pád (má speciální druh natáčivého peří na svých krnících perutích) a dotykový stojákový dosed zpět na zem. Nastává opět fáze běhákového odrazu… a to se několikrát opakuje… Toť zatím vše z tajných zdrojů…

[25] SV mejl 17.02.2006 Pá 15:48 Teda Mířa, čo ty všetko nevieš….

[26] Bohdan web 17.02.2006 Pá 19:55 Jsem velmi zvědav na ty tajné zdroje, až je Mířa odtajní. Ten popis je úžasný a zapadá přesně do toho, co je o slípce horské zatím známo.

[27] hany web 18.02.2006 So 08:37 ještěrka sněžná…chvíli jsem si říkal, tý jo, to jsou věci !!!

[28] Bohdan web 18.02.2006 So 09:59 No vidíš, zase jsi se něco dozvěděl…

[29] Rasto 20.02.2006 Po 08:52 skusim ti jastericu mrknut aj sliepku..eln ked uz ma latinske nazvy tak sa jej existencia musi od niecoho odvijat..predsa to nie je zivocich ako latimeria podivna:-) pohladama co sa najde

[30] Rasto 20.02.2006 Po 08:53 miřa, ta sliepka je iny borec..nejaky morgenstern, ahonen, alebo janda:-)

[31] Dr. Pch. 20.02.2006 Po 23:49 Zrození, respektive předpokládané objevení sněžné ještěrky konečně vyplnilo vývojovou mezeru mezi teplo a studenokrevnými živočichy. Tento objev se dal očekávat, nicméně jsem se domníval, že bude učiněn až ve východní části karpatského oblouku. K tomuto závěru jsem dospěl po studiu bioklimatologických podmínek. V těchto oblastech je poslední dobou taková zima (a tak dlouhá), že normální ještěrky tam nemají vůbec možnost roztát, natož možnost zabezpečit reprodukci. Proto existence střídavoteplostudenokrvného ještěra byla vlastně samozřejmá, jenom najít toto zvíře musí být obtížné, ba nemožné.

Některé zajímavé diskuse zde na těchto stránkách, které se této problematice věnují, naznačují určitou nerozhodnost v této věci, zvláště v chování a chůzi tohoto zvířete. Možná by některá vysvětlení mohla nabídnout právě probíhající olympiáda a zvláště hodně zajímavý sport curling. V tomto podivném šoupání kamenů po ledu mají sportovci dvě zcela různé boty. Jedna z nich má podrážku uzpůsobenou k brždení, druhá je naprosto hladká, aby se snadno rozjeli, když vypouští kámen směrem ke středovému kruhu. Téměř nepochybuji, že jsou inspirováni ještěrkou sněžnou, která musí mít v drsných podmínkách karpatských hor podobná udělátka.

[32] Udělátka ještěrky sněžné Mířa 21.02.2006 Út 21:28 Na základě tvrzení DR.Pch. musím potvrdit pode…

[32] Udělátka ještěrky sněžné Mířa 21.02.2006 Út 21:28 Na základě tvrzení DR.Pch. musím potvrdit podezření, že jaštěrka sněžná v drsných podmínkách karpatských hor má opravdu každou nožičku (odborníci říkají běhák) uzpůsobenou k jiné činnosti potřebné pro přežití… Tak například na předním běháku má mezi jednotlivými prstíky ztvrdlou rohovitou kůži, která dle posledních výzkumů slouží k zabránění propadání v písčitém, bahnitém nebo sněhovitém terénu. Zajímavé na tomto běháku je zvlášť vyvinutý jeden zatahující dráp, jehož účel zatím není spolehlivě doložen a čeká na podrobnější výzkum…

[33] SV mejl 22.02.2006 St 10:47 Asi ucel obranny

[34] lojzo mejl 22.02.2006 St 14:29 Je možné, že ho používa pri lezení na stromy, kde zvykne občas hibernovať (letovať – ale samozrejme len v chladných rokoch; inak platí to čo píše Bohdan na začiatku), prípadne je vhodný na prerazenie škrupiny na povrhu zľadovatelého snehu.

[35] SV mejl 22.02.2006 St 15:29 Alebo na prerazenie nepriatelovho niecoho

[36] Ďuri mejl 28.02.2006 Út 11:31 Úplne ma zelektrizovalo objavenie stôp jašterice snežnej. Bravo! Nedá mi, aby som neprispel. Rozhodol som sa pátrať priamo v teréne, a to po etnologickej línii. Späť k prameňom! Vykríkol by Jára Cimrman a snáď aj J.J.Rousseau. Ja som svoj prameň našiel na prízemí rohovej budovy v obci Muráň. Prameň sedel pri stole vľavo za dverami, hneď pod oknom, a bol skoro úplne oholený. Prameň nasával. Na moje všetečné otázky odpovedal spočiatku značne útržkovito a viackrát spomenul aj mojich predkov v nelichotivom kontexte. Napriek tomu sa mi podarilo zistiť niekoľko vskutku zaujímavých skutočností. V radoch domorodého obyvateľstva jašterica snežná nie je neznámym pojmom! Poniektorí jedinci o jej existencii čo-to tušia. Miestny zoológovia ju pokladajú za potomka veľjašterov, ktoré sa, ako vieme, vyskytovali na Planine v hojnom počte. V miestnom nárečí sa veľjašter povie „drak“ , vulgo „šarkan“. Jasnou stopou na tejto etnologickej línii je Šarkanova diera. V posledných rokoch sa množia zvesti o tom, že ľudia na Planine vídajú istého záhadného tvora. Hovoria mu Sharkan, pretože anglosaská kultúrna ofenzíva sa prejavuje aj v miestnom nárečí. Keď mi môj prameň (temer úplne oholený), rozprával o tomto záhadnom tvorovi, mimovoľne stíšil hlas a bojazlivo jastril pohľadom po okolí. Osobne som presvedčený, že jašterica snežná a záhadný šarkan majú kdesi spoločného menovateľa, ba možno sú aj v príbuzenskom pomere a preto by som ďalší výskum zameral týmto smerom.

[37] SV mejl 28.02.2006 Út 12:31 Tamrodci dokonca opisujú výskyt tohto záhadného a s vysokou pravdepodobnosťou nebezpečného tvora aj vo svojich piesňach „Nikto nevie, kde má cieľ, nikdo ho zblízka nevidel…...“

[38] Ďuri, lojzo mejl 28.02.2006 Út 18:04 na margo tvojho tvrdenia „…jašterica snežná a záhadný šarkan majú kdesi spoločného menovateľa…“: Keby len menovateľa, ale aj mnohých čitateľov!

[39] Teorie Ďuri Mířa 28.02.2006 Út 18:24 Podporuji teorii Ďuri, neboť je velkou zákadou nejenom to, že ještěrka a sharkan mají „spoločného menovateľa“, ale jejich výskyt na planině je zaznámenáván v drtivé většině případu pouze společně…

[40] Bohdan 28.02.2006 Út 18:38 Srandičky.

Jak můžete znevažovat něco tak závažného? Myslím, že kvůli vám v létě zorganizuji nějakou zoologickou expedici na objevení dalších známek existence slípky horské a v zimě potom pojedeme objevovat tu ještěrku sněžnou. Eventuálně bychom mohli v létě zkusit trochu kopat a pokusit se objevit ještěrku zaletněnou.

[41] Aneris mejl web 28.02.2006 Út 19:18 Ano – chceme presvedcivy dukaz;-) A jeste bys k tomu mohl pridat aspon jednu fotku one exoticke houby Sharkanky draci;-)

[42] videl sem stopar 13.03.2006 Po 21:09 Nový objev nového zoologického druhu mne zaujal. Primo pasu po necem takovým, je to práce pro mne. Cestoval jsem nekolik dní planinou a odhalil jsem 9. brezna 2006 misto, lokalitu, kde jsem mohl stopovat nový druh pro Muranskou planinu – ješterici snežnou. Zatím mám foto stopy na snehu, al…

[42] videl sem stopar 13.03.2006 Po 21:09 Nový objev nového zoologického druhu mne zaujal. Primo pasu po necem takovým, je to práce pro mne. Cestoval jsem nekolik dní planinou a odhalil jsem 9. brezna 2006 misto, lokalitu, kde jsem mohl stopovat nový druh pro Muranskou planinu – ješterici snežnou. Zatím mám foto stopy na snehu, ale budu pracovat dál, až budu mít foto tohoto nového druhu. Držte mi palce , jsem na stope… Stopar

[43] Stopari – palce Ti samozrejme drzime!!! Aneris mejl web 13.03.2006 Po 21:14 Nezapomen se pak pochlubit!!! Jsme napjati….

[44] Stopaři Mířa 14.03.2006 Út 18:25 Doporučuji nenáročnou vyhlídkovou trasu ze sedla Sitárovo na Studňu pro začínající turisty, zde byly stopy ještěrice spatřeny naposledy. Aktuálně si nezapomeň tenisky pro boj ve vyskoké trávě a síťku pro její odchyt… V případě nějakých problémů volej, budou to tvá poslední slova… Ještěřice je blízko, velmi blízko, blizoučko… Držím palce!!!

[45] SV mejl 20.03.2006 Po 10:15 O ještěrkách a iných zveroch : Milé deti, je to tak, na planine žije drak….. Tvári sa tak – všelijak….. Má zvláštne čierne drápy a keď ho niečo trápi, na hrade leží pod múrom a píše príbehy pazúrom…..

[46] Aneris mejl web 20.03.2006 Po 10:53 SV – ty uz jsi evidentne UPLNE zdrava!!! A jaro ma na Tebe uzasny versotepecky vliv;-) Vitej (opakuju se…)

[47] SV mejl 20.03.2006 Po 11:22 Ahoooj, Aneris ! Rada ta vidim, ehm, vlastne citam Dik za uvitanie, klidne se opakuj, niektore veci su lepsie dvakrat, ako ani raz….

[48] Potvrdenie nálezu, ale nesprávna determinácia Gabriel Petrus mejl web 21.03.2006 Út 12:37 V archíve nášho dokumentačného pracoviska v Košiciach sa nachádza manuskriptárny záznam zo šesťdesiatych rokov, ktorý nepriamo potvrdzuje výskyt stavovca, ktorý bol na Muránskej planine nesprávne determinovaný ako Lacerta nivalis. Záznam jednoznačne hovorí o výskyte tohto homoiotermného (a nie poikilotermného stavovca) v hĺbkach priepasti Barázdálás na Silickej planine, kde sa našli albinotické exempláre, šikovne sa pohybujúce po takmer zvislých, koróziou zbrázdených stenách priepasti. Exepdícii čských jaskyniarov sa dokonca podarilo jeden exemplár odchytiť. Záznam vraví o tom, že jedinec bol preskúmaný na katedre zoológie v Košiciach. Záver znel, že sa jedná o dosiaľ neznámy druh pĺšika, ktorý dostal pracovný odborný názov Muscardinus subnivalis. Druhový názov sa vzťahuje pomyselnému rozhraniu povrchových a podzemných krasových foriem – tzv. „niveau“. Predpona „sub“ evokuje výskyt tohto druhu pod touto úrovňou. Druh obýva rozsiahle mezozoické karbonátové telesá od Silice až po Červenú skalu, kde je hlásený aj najsevernejší výskyt v Hronskom paleoponore; foto na adrese http://www.drienka.host.sk/f35.php Ekologické, etologické a biologické atribúty popisované autormi v príspevku o tzv. lacerta nivalis sú samozrejme scestné vzhľadom na to, že autori neboli schopní rozlíšiť reptíliu od mammálie. Vzhľadom na podmienky, v akých sa pohybovali a vzhľadom na veľkosť druhu, je omyl pochopiteľný.

[49] ešte dodatok Gabriel Petrus mejl web 21.03.2006 Út 14:08 Údajná podobnosť tzv. „Lacerty nivalis“ s Lacertou vivipara vyplýva azda z neschopnosti determinovať správne základné druhy našej herpetofauny. Skutočnosť je taká že „nivaliska“ (teda Muscardinus subnivalis, Uh et Rýn 1966) sa podobá fyziognómiou na Podarcis muralis. A nielen fyziognómiou. V Slanských vrchoch (stratovulkán Bradlo) sme pozorovali vo februári niekoľko exemplárov „muralisky“ v starom kameňolome, ktoré sa miesto hibernácie vyhrievali na kolmých stenách zimného slniečka a pri vyrušení volili útek aj po snehovej pokrývke. Lacerta vivipara sa v zime budí akurát tak v hlavách českých autorov, ktorí – ľudovo povedané – mali riadne v „trúbe“. Muscardinus subnivalis sa na Podarcis muralis podobá dĺžkou svojho chvosta i tela. Pomýliť si typické sfarbenie sivastej „muralisky“ s béžovo až do biela sfarbeným pĺšikom podzemným možno pripísať už naozaj len tej „trúbe“.

[50] ospravedlnenie Gabriel Petrus…

[50] ospravedlnenie Gabriel Petrus mejl web 21.03.2006 Út 14:11 Za preklepy a chyby v štylistike vo vyššieuvedených textoch sa ospravedlňujem.

[51] SV mejl 28.03.2006 Út 09:25 Tak moment. Uvedený český autor v zmysle tu uvedenom v trúbe nemáva. Ja osobne mávam v trúbe pečené zemiaky a pečenú tekvicu. A z titulu mne tu prideleného si dovoľujem prehlásiť, že všetci účastníci tejto diskusie majú trúby absolútne v poriadku.

Za odborné pripomienky ďakujeme, na uvedenú stránku nakukneme.