Hořec tolitovitý / Horec luskáčovitý (Gentiana asclepiadea)
Gentiana asclepiadea. Foto: © Sharkan, Muránská planina, Slovensko
Název: hořec tolitovitý – horec luskáčovitý – Gentiana asclepiadea (L.) F. W. Schmidt
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité
Synonyma: Pneumonanthe asclepiadea, Dasystephana asclepiadea, Coelanthe asclepiadea, hořepník tolitovitý
Popis:
Vytrvalá, trsnatá rostlina, lodyhy šikmo vzpřímené, nevětvené, hustě listnaté, 20–100 cm vysoké.
Listy přisedlé, stejné, vejčité až kopinaté, dlouze zašpičatělé, 3–5žilné. U rostlin rostoucích ve stínu 2řadé, u rostlin na osluněném stanovišti křižmostojné.
Květy v paždí listů, jednotlivě nebo po 2–3. Květy tmavě modré, vzácně bílé, 35–50 mm velké, úzce zvonkovité, uvnitř fialově tečkované. Kvete VIII-X-. Květy se otevírají ráno mezi 8. a 9. hodinou a zavírají večer mezi 17. a 18. hodinou.
Rostlina obsahuje v nati a oddenku hořčinu.
Rozšíření:
Hory střední a jižní Evropy, zasahuje až na Kavkaz. Na území ČR a SR je rozšířen od Děčínských stěn, přes Beskydy a Karpaty až po Bukovské vrchy, na jihu po Trenčianské Teplice a Zádielskou dolinu ve Slovenském krasu.
Nároky na prostředí:
Světlé lesy, horské nivy a pastviny, slatinné rašeliny, mokré louky, kosodřevina. Půdy vyžaduje vlhké až střídavě mokré, živné, zásadité až kyselé, často vápenité, humózní, kamenité i hlinité.
V Česku i na Slovensku patří mezi ohrožené druhy.
Gentiana asclepiadea – barevná mutace. Foto: © Milan Hromada, Sivý vrch, Vysoké Tatry, Slovensko
Gentiana asclepiadea. Foto: © Sharkan, Vyšné Ružbachy, Slovensko, 13.9.2006
Gentiana asclepiadea. Foto: © Sharkan, NP Pieniny, Wysoka / Vysoké skalky, Polsko, 11.9.2006
Použitá literatura:
Aichele, D., Golteová-Bechtlová, M. (1998): Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě, Ikar Praha
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 2. díl, Academia Praha
Lippert, W., Podlech, D. (2002): Květiny, Slovart Praha
Přehled dalších rostlin najdete na této stránce.
««« Předchozí text: NP Muránska planina - základné informácie Následující text: Ruměnice pospolná / Cifruša bezkrídla (Pyrrhocoris apterus) »»»
Bohdan Dlouhý | 15.9.2006 Pá 15:00 | Rostliny, NP Muránska planina, Toulky | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
Na těch dvou fotkách je také hezky vidět různé postavení listů – nahoře, u zastíněné rostliny, dvouřadé, dole, u rostlin na výslunném stanovišti, křižmostojné, aby se plně využilo slunečních paprsků.
[4] henka : Mno. Předloni jsme navštívili poblíž Berchtesgadenu údajně slavnou pálenici nějakého pana Grassla. Nejprve jsme shlédli film, z něhož mě až zatrnulo, když jsem zjistil, kolik kořenů je třeba vyrýt na populární encián. Následovala ochutnávka. Bohužel jsem musel konstatovat, že to chutná jako líh s hlínou, tedy nic moc. Ale někomu to možná i chutná… ![]()
[4] henka : Na co ty hned nemyslíš.
Ale musím tě zklamat, mám pocit, že tenhle hořec se do pálenky nepoužívá. Nicméně hned o kousek dál rostlo něco jiného, co se do pálenky dává – borievka / jalovec. ![]()
[5] Jago : Já myslel, že enciánové kapky se používají v malém jako medicína… ![]()
Nějak se mi to nevložilo, also noch einmal: www.grassl.com/…en/index.php
Není tohle taky hořec? Foceno 4.5.2006 v Jundrově, předzahrádce jednoho domku kousek pod hájenkou. Otázka se vztahuje ke snímku č.5703, květy byly ale poměrně veliké, snad až 8cm dlouhé.
[10] anquetil : Je to hořec. A myslím, že hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis).
Borievka hej
to sa borovička pije, ale na žalúdok je dobrý koreň horeca. Horký je hnus, ale popraví trávenie. Strýco ešte kúsok má. V tatrách tak 8 rokov dozadu -to sa u nás mohlo ešte doma páliť, vybielili policajti chlapovi pivnicu s horcom naloženým v domácej. Dostal 50 tisíc pokuty. V správach keď to ukázali, brali ma mdloby. Žiadny rešpekt pred chránenou rastlinou, kopal to jak krumple. Niekto ho musel udať..
[13] Lila : Snad protistojné. Vždy dva a dva lístky jsou proti sobě, dvojice jsou na stonku nad sebou pootočené o 90 stupňů – při pohledu shora tvoří kříž.
[14] Lila : Hořčina = horčina = amara (latinsky). Rostlinná látka hořké (horké po slovensky) chuti. Odtud název celé rostliny.
Ještě k těm listům – na fotce 2 a 3 je křižmostojné postavení listů u rostlin rostoucích na slunci.
dakujem. som si nevedela ani za nic spomenut a stare zositky som tiez nevedela najst:((
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

