Kolik je vlastne druhu borovic? Asi docela hodne…

Hodně.

Nemluvě o sosnách…

Pěkný strom. V Černé hoře (ne v tom pivovaru) nám průvodce líčil, že podle černých borovic, kterých je tu prý plno, dostala ČH své jméno. Možné to je.

Možné to je. Je tam doma…

no už len dúfať, že výstavba nebude..

je to hezky!

debilove

[7] SPIDER : Fajn, skončil jsi. Běž onanovat někam jinam.

[8] Sharkan : Nejako sa nám tu komentáre tohto typu v poslednej dobe premnožili…
Daň za popularitu?

[9] lojzo : To je jeden a ten samý. Občas sem prostě zabloudí nějaký mentál. Myslím, že už nepřijde.

Jaký metál?

[11] matero : Mentál, Matero. Jako mentálně podprůměrně vyvinutá osobnost.

Aha, to víš, tady v horách hodně fouká, špatně slyším

[13] matero : Rozumím. Zalehlo ti v ještěrčích ušních otvorech.

Ale kdepak, já ani žádné otvory nemám, já jsem pěkně kompaktní

[15] matero : Pak se nediv, že neslyšíš…

Tak tato borovice určitě výstavbou zasažena nebude. Je to „pilotní“ strom ústavu ÚSPTPM na Kociánce. Je po něm pojmenovaný i zdejší klub (Pinus nigra). Chtěli změnit i jméno ústavu, ale z důvodů organizačních (registrace) to už není možné. Na webu se vyjadřují odborníci, že strom začíná být trochu nemocný. Nevěřil jsem. Ale sám jsem se přesvědčil, že mají, bohužel, pravdu. Je to patrné i na poslední fotografii.

[17] Zdeněk : Děkuji za věcný komentář. Ta borovice je asi chycená sypavkou, což je momentální mor borovic nejen v Brně. U takto významného stromu by ovšem stálo za úvahu ošetření (postřik).

Vypadá to, že máte velký přehled přes ústav. Nevíte, kdy byla ta borovice vysazená?

Co je to sypavka? Může to napadnout i ovocné stromy? (Taťku by zajímaly asi především švestky, ale ty už jsou beztak napadeny kdečím… obávám se, že jabloně taky – takové černé tečky na jablíčkách, z nichž se tvoří plíseň )

[19] matero : Sypavka je houbová nemoc borovic. Projevuje se usycháním jehlic a posléze celých větví. Přenáší ji hmyz a ve městech se k tomu připojují stresové faktory, které stromy oslabují (exhalace, sůl, ale hlavně nedostatek vody).

Na těch ovocných stromech to je něco jiného. Může to být strupovitost (jabloně), šarka (švestky, meruňky).

Jsem tu po delší době. Já si tím stářím stromů v areálu ústavu také lámu hlavu. Kdysi tu byl dvůr, který měl různé majitele, až jej od brněnského měšťana Kotziana koupil hrabě Schaffgotsch, který zde v r. 1825 postavil zámeček. Snad by bylo možné, že ty nejstarší stromy by byly vysazeny po stavbě zámečku. Určitě takové stromy, jako platan, černá borovice, červený buk (které v parku rostou a všechny jsou mohutné) se nesázely do zemědělských dvorů, tedy asi až k tomu zámečku. Už jsem se pídil po metodách určení alespoň přibližného stáří stromů bez kácení a navrtávání. Metody existují, ale nemohu najít podrobnosti.

[19] matero :Ty tečky na jablkách jsou strupovitost. Pokud člověk nechce zahradu stříkat mnohokrát do roka, je asi nejlepší snažit se vysadit odrůdy odolné proti strupovitosti a vysadit hodně vzdušně. Ověřil jsem si, že i u nerezistentních jabloní se situace zlepšila, když jsem vykácel sousední strom, který byl moc blízko.

[21] Zdeněk :Dnes jsem na internetu našel odkaz (http://flora.nikde.cz/view.php?…), že platany se u nás pěstují od roku 1835. Platan v zahradě ústavu je (viz na těchto stránkách na jiném místě), tak to možná potvrzuje mou domněnku, že nejstarší stromy byly vysazeny v přibližně stejné době po dostavbě zámečku v r. 1825

omil hezni

[25] luboš : Co myslíte – je to magor nebo zhulený feťák?

[26] Jago : Spravíme anketu?

[27] lojzo : Radši ne. Obě možnosti jsou pravděpodobné.

prostě černoch