11.11.2008: PRODEJ FOTOGRAFIÍ – pokud byste měli zájem o komerční využití kterékoliv fotografie z tohoto webu, na kterou máme práva, zanechte nám vzkaz ve schránce. Kontaktujeme vás a dohodneme podmínky užití. Pro nekomerční účely je možné fotky použít při respektování našich autorských práv. Potěší nás, pokud nás budete informovat, kam jste fotky použili, případně pošlete link.

Gratulujem!

nám všetkým, ktorí majú 20 až 50 – rokov…



Podľa dnešných pravidiel a zákazov by sme my, deti narodené v 50., 60., 70., 80. rokoch, nemali vôbec šancu prežiť…

Naše postieľky boli namaľované farbou, ktorá obsahovala olovo.

Nemali sme žiadne pre deti bezpečné flaštičky na medicínu.

Žiadne poistky na dvere a okná, a keď sme išli na bicykli/kolobežke, nemali sme helmy.

Pili sme obyčajnú vodu z hadice a nie z fliaš.

Jedli sme chleba a maslo, pili limonády s cukrom a neboli sme obézni, protože sme stále lietali niekde vonku.

Z jednej flašky sme obvykle pili niekoľkí, ale všetci sme to v zdraví prežili…

Niekoľko hodín sme sa morili a stavali motokáry zo starých nepotrebných vecí, jazdili sme z kopca, len aby sme prišli na to, že sme zabudli na brzdu. Až po niekoľkých pristátiach v plote sme ju domontovali.

Skoro ráno sme sa išli hrať von a prišli sme domov, až keď vonku svietili lampy. Rodičia si užili pekné nervy, ale mobily neexistovali, takže nebolo kam volať…

Nemali sme žiadne Playstation, Nintendo eller X-box – vlastne ani televízne hry, žiadnych 99 televíznych kanálov, žiadny surround-sound, počítače, chatrooms a internet.

Mali sme kamarátov, boli sme vonku a vyhľadali sme si ich!!

Spadli sme zo stromu, porezali sme sa, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikto kvôli týmto úrazom nebol zažalovaný. Boli to úrazy a nikto neniesol vinu – len my!

Bili sme sa, mali sme modriny, ale naučili sme sa to predýchať.

Našli sme si hry s loptičkami, palicami a jedli sme i trávu (hlavne šťavel).

I keď nás druhí varovali, nikdy sme si nevypichli oko.

Posledných 50 rokov bolo explóziou nových nápadov. My sme mali voľnosť i zodpovednosť – naučili sme sa chovať a poradiť si…

Gratulujem!!!

Pošli tento dopis niekomu, kto zažil toto veľké šťastie a žil ako dieťa!!!

I Ty si tuším jedno z nich :o).

««« Předchozí text: Děje se u sousedů Následující text: Růženin lom »»»

lojzo | 2.6.2006 Pá 19:32 | Ze života | trvalý odkaz | tisk


Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

Komentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:

1. Nevkládejte vulgární komentáře.

2. Respektujte anonymitu ostatních.

3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.

reaguj[1]
Sharkan web 13.7.2006 Čt 20:57

[1] hany web 3.06.2006 So 08:22 něco na tom bude :) ! p.s. Sharkane děkuji za gratulaci…potěší!

[2] Viki 3.06.2006 So 10:47 díky, díky. Už dlouho jsem nečetla takové pěkné blahopřání. Hned je mi na světě „hezčejc“. :)

[3] Sharkane Eithne web 4.06.2006 Ne 00:27 Senzacni, vubec nechapu, jak jsem mohla prezit :-))) Ne, pravda je, ze bych dneska vsechny deti vykopala od obrazovek a monitoru a povinne je nechala moknout v desti, behat v blate, lozit po stromech… Co je to za detsvi, stravene ve virtualnim svete??? Na monitorech a televizich by mely byt nalepky: „od 18 let“, „jen pod dohledem rodicu“…

[4] Gilwen web 5.06.2006 Po 22:06 jo jo, takove to bylo vesele detstvi :)

[5] hany web 7.06.2006 St 06:39 tak jsme si zavzpominali, hura k pocitaci :) !

reaguj[2]
matero 24.1.2007 St 20:56

Malé doplnění:

  1. Pili jsme vodu ze strouhy, v zimě sníh a rampouchy,
  2. Jedli jsme chleba a sádlo, po zabíjačce škvarky, špek… a ve škole nám proto říkali Špekáček,
  3. V jedné vodě se nás koupalo hned několik
  4. Rodiče a sourozenci nás honili v rojnici po lesích, prakticky denodenně
  5. Za kamarády jsme si volili zásadně největší sígry z ulice
  6. Ze stromu jsme nepadali, ale trpělivě na něm (v lese) čekali, dokud nás někdo neobjeví
  7. Nechali jsme na sebe spadnout máju, ale nikdo nebyl žalovaný, byť přítomna byla celá vesnice
  8. Krom šťovíku jsme jedli také pupeny ze stromů, kořínky, zaječí zelí a vůbec, co jsme kde našli
reaguj[3]
Jago mejl 24.1.2007 St 21:20

[2] matero : Ad 5) A pokud jsme byli největšími sígry my sami, kamarádili jsme se s v pořadí druhými největšími sígry. To je také jeden Murphyho zákon…

reaguj[4]
matero 24.1.2007 St 21:27

[3] Jago : :-D… to jsme ani nemuseli, jednoho jsme měli v rodině :-P

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.


Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)