Hyperaktivní chaotik
Odposlechnuto v restauraci:
Uřícený mladý workoholik s neklidnýma rukama a roztěkaným pohledem dopadá na židli a netrpělivě čeká na číšníka… Prsty bubnuje na desku stolu.
„Zaplatím,“ hlásí mu, když se objeví, a vytahuje peněženku…
„Jak račte,“ odpovídá číšník s kamennou tváří. „Ale nechtěl byste si napřed přece jen něco objednat?“
««« Předchozí text: Strážný anděl (fejeton) Následující text: Zima je za dveřmi »»»
Bohdan Dlouhý | 28.10.2005 Pá 17:11 | Ze života, Děje se kolem | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
[1] brabi 28.10.2005 Pá 22:13 Ještě že to bylo v české restauraci, kde pracují jen poctiví číšníci, že?
[2] Sharkan web 28.10.2005 Pá 22:22 No, mohl mít primát. Že občas někdo odejde najezený, ale neutracený, to se stává. Ale aby odešel utracený, ale nenajezený, o tom jsem ještě neslyšel. ![]()
[3]
dobrýýýýýýýýýýýýýýýý Aika 28.10.2005 Pá 22:29 dooost dobrýýý ![]()
[4] Sharkan web 28.10.2005 Pá 22:38 Díky. Psal sám život. ![]()
[2] Bára : Aj ja mu rozumiem. A jááák! Narodil som sa do workoholickej rodiny a po zásluhe som sa stal čiernou ovcou tejto rodiny. ![]()
[5] Ďuri : Být černou ovcí ve workohlické rodině považuji za pozitivní vlastnost. ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

