Pokec z juhu.
Navštívil ma môj dlho nevidený kamarát z Maďarska aj so svojou pani. Naše polovičky išli spať a my traja (on, ja a fľaša) sme dali reč dlho do noci. Témy, ako to už chodí medzi ľuďmi, ktorí sa dlho nevideli, sa striedali. Šport, politika, ekonómia, ženy (táto téma samozrejme len z druhého počutia, na môj dušu!). Kamarát vie skvele rozprávať príbehy zo života a tak som pre vás vybral dva príbehy z dnešného Maďarska, aj keď nie je zaručené, že sa stali tam, ale niekde v našich končinách, by som odprisahal!
Miesto prvé: preplnená električka. Na dvoch sedadlá proti sebe sedí mamička s deckom na kolenách a stará pani. Chlapček od nudy hompáľa nohami a občas sa mu podarí kopnúť starú pani do kolena či holene. Jeho matka si to nevšíma a tak sa stará pani odťahuje čoraz viac od chlapca, aby bola mimo jeho dosah. Jemu sa to však páči, a tak sa náročky naťahuje, aby na starenu nohou dočiahol. Keď už pani nemá kam uhýbať, osloví mladú mamičku.: „Mladá pani, nehnevajte sa, ale upozornite vášho chlapca, aby ma nekopal. Viete som už dosť stará, a ak ma trafí na zlom mieste, mohla by som mať problémy s mobilitou.“ Mladá žena sa rozčertila: „Dajte mi pokoj! Hádam len nebudem obmedzovať v pohybe svoje dieťa, kvôli takej starene?“ Cestujúci s vyvalenými očami sledujú scénu, ale ozvať sa nemá chuť nikto. Len jeden nesympatický rocker (baganče, kožené vypasované nohavice, holá hlava, kožená bunda s cvočkami) si vyberie z úst žuvačku a prehovorí: „Vieš zlato, že ani mňa neobmedzovali v pohybe, keď som bol decko?…“ a zároveň jemne natlačí tú žuvačku do vlasov mladej mamičky.
Miesto druhé: pôrodnica. Známemu podnikateľovi (cigánskeho pôvodu) sa má narodiť prvé vnúča. Celá rodinka (rodičia z oboch strán) aj s nádejným ockom čaká v nemocnici. Konečne sa to skončí, všetko je OK a oni môžu ísť pozrieť následníka trónu. Všetci sú nadšený, všetko prebehlo podľa predstáv. Pán podnikateľ dojatý k slzám potriasa pôrodníkovi ruku, a aby videl, že on nie je hocikto, vyberá z tašky najdrahšiu bonbonieru, aká sa dá kúpiť a s vďakou odovzdáva lekárovi. (Tu treba poznamenať, že aj keď to znie neuveriteľne, ale úplatkárstvo v maďarskom zdravotníctve je asi ešte markantnejšie, než u nás. Bude to možno aj tým, že lekári sú tam o hodne horšie platení, ako naši.) Lekár s nevôľou pozerá na škatuľu vo svojich rukách a potom ju nahnevane hádže na stôl so slovami: „Toto si môžete nechať tak pre sestričky na oddelení. U nás sú iné zvyky!“ Novopečený dedo je dosť šokovaný, ale snaží sa zachovať si úroveň. „ Nehnevajte sa pán doktor, ale je to moje prvé vnúča a tak ja neviem, čo sa patrí. Čo som pokazil, poviete mi to?“ „U nás sa za pôrod dáva minimálne 40 000,–forintov (cca 140 €)“, poučuje zblednutého podnikateľa s prevahou. Ten sa len ospravedlňuje. "Ešte raz sa na mňa nehnevajte, ja som to nevedel, ale ak dovolíte…“ po týchto slovách vezme do rúk škatuľu, otvára ju a vyberá z nej hrubý zväzok 20 000 forintových bankoviek, dve z nich z hromádky odlúpne a položí na stôl. Ostatné si nadžgá do vrecka a odchádza, slušne sa odzdraviac.
««« Předchozí text: Ben Franklin a Robert Fico Následující text: Když se zima vydaří »»»
Ďuri | 14.2.2012 Út 16:10 | Prostý pokec, Agentura JPP | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
Dedko podnikateľ napchal peniaze do prázdne škatule od bonboniery? 
Dobrý tah. To budu muset vyzkoušet. 
Miesto druhé určitě nebylo nikde poblíž. V mém okolí se podnikatelé dané národnosti nevyskytují. Ti jdou zhusta ze sedmé třídy rovnou do invalidního důchodu nebo v horším případě na pracák…
Trochu nadnárodní příběhy…. Už jsem někde slyšel/četl, minimálně ten první. Ale dobrý…..
Pekné príbehy, ako zo života… 
Mimochodom, Ďuri, keby si vydržal mlčať ešte tri dni, mohol to byť celý rok! Možno by si ulovil bobríka sharkana mlčania. 
[6] lojzo : „Možno by si ulovil Sharkana“ šmarjá, len to nie! ja som ho len stretla, a už som sa z toho doteraz nespamätala!
[2] Oby : Co je na tom divného? Cyberštangast cpe peníze do pivních půllitrů.
[14] TlusTjoch : No jo, ale do skleněných půllitrů je vidět. A když si představím půllitr jako všimné… 
[15] Jago : Pol litra ako všimné? No, pokiaľ to rátaš v eurách, tak v bežných prípadoch obvykle stačí.
[16] lojzo : Litr by byl lepsi, ne? Kdyz uz davat vsimne, tak poradne.
[17] Oby : Jak jsme loni s Tlusťochem zjistili, i v Maďarsku mají půllitry. Akorát to jejich pivo lze pít jen se sebezapřením.
[21] TlusTjoch : To ale nemyslis v Madarsku, ze ne? Jago se ve dvacitce vyjadril, ze to jejich pivo nestoji za nic.
[22] Oby : No, to čtvrté (Soproni sör) už pít šlo. Asi jsme po těch třech předchozích otupěli.
[23] Jago : Jo aha… no tak v takovem pripade to chce tuplovanej tuplak… a jste v pohode.
[23] Jago :…a po šiestom pive chutia všetky značky každému v celej Európe, po ôsmom padajú jazykové bariéry, po desiatom sme už všetci rovnako inteligentní a po dvanástom tiež, ale už aj včítane rohožky pri vchode.
[25] Ďuri :Svatá pravda, ale musím upozornit, že ne všude platí rovnost 1 pivo = půllitr nebo pinta. Jednou jsem v Utrechtu žádal velké pivo a přinesli mi třetinku s tím, že na větší nádobu nemají v počítačové pokladně kód. 
[28] Jago : no to je teda flexibilita! co pivo, ale v niektorých reštauráciách majú problém priniesť aj normálnu vodu! 
[29] SV : To je pravda, ale většinou tam mají dobře označenou cestu k toaletám, kde bývá i vodovod. Takže tak velký problém bych v tom neviděl.
[31] Jago : Tak to mě pobavilo. Vypravit se do reastaurace s úmyslem, že si tam objednám sklenku vody, zaplatím a půjdu zase domů.
[33] Oby : ale to sa nedá! šak v tom je práve mnou opisovaný problém. neboli mi ochotní priniesť sklenku vody. btw, po večeri.
[34] SV : Třeba v tom podniku bylo zvykem objednat si po večeři pivo. Žádost o vodu je musela vyšokovat natolik, že se nedokázali pohnout.
[35] Oby : no. asi. ale asi nie pivo…...tak som vytasila z ruksaku fľašu s vodou a bacila ju na stôl. v onom podniku sa na načančanom stole ozaj dobre vynímala
[36] SV : No vidíš, a ty bys s vlastní flaškou buzerovala obsluhu. To se dělá?
[37] Jago : no nedělá. práveže som nechcela nikoho popudzovať konzumáciou vody vlastnej prinesenej, a javila som snahu si vodu slušne zakúpiť. ono to bol hrozne moc nóbl podnik, alebo aspoň sa tak tváril
[39] Jago : nno, podľa toho, ako sa tí čašníci tvárili, tak na toalete sedelo minimálne stádo upírov
SV napsal/a: v onom podniku sa na načančanom stole ozaj dobre vynímala
SV s ruksakom…..
Rozcestníky
Nové komentáře
Oblíbené adresy
Další linky
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)