Áno, v živote človeka sú chvíle, keď je ti jedno ak niekto práve v Moskve rozbíja atóm vodíku, alebo iní zachraňujú v Afrike ľudí či levy, a či niekoho práve napadla Óda na radosť, mať správny záchod v správnom čase a na správnom mieste je o moc dôležitejšie. Čo je oproti tomu Utrpenie mladého Werthera.

Tedy, postihnout mě náhlá příhoda, vykašlala bych se na cestu k domovu, ale na první vhodné zastávce (nejlíp někde poblíž restaurace) bych vystoupila a šla na veřejný wécko. Nebyl by takovej nápor na nervy, a tak by se zip třeba nezadrhl. Pokud jo, no tak potěš koště, kdyby k té explozi došlo na hajzlíku někde v Intercontinentalu a paní by musela pak ještě absolvovat cestu domů. V takovém stavu by ji snad ani do tramvaje nepustili.

Oby Ty taky umíš vymalovat katastrofickej scénář. Úplně vidím ty její zahněděné svršky – to by snad ani domů jít za světla nešlo. Asi by jen zbývalo plakat na WC a nikoho k sobě nepouštět, leda za slib zprostředkování dovezeného náhrad. prádla. Dnes v době mobilů by to asi šlo přežít lépe.

Bosorko, no to víš, mě dycky napadne nějaká kravina. Takže paní může ještě bejt nakonec ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo!

[4] Oby :Taky bych mohla přidat něco pos…ých historek, ale obávám se, aby to tu nezačalo smrdět!

tak alespoň decentně a páchnoucí okamžiky nahraď vůní konvalinek

[6] bosorka : Kdyby to nebyly vlastní zážitky, tak je směle zveřejním, ale takhle mám přece jen trochu ostych… Aby se se mnou pak ještě někdo bavil!

[7] kety : Jen začni vyprávět. Stalo se jedné mojí známé… Lidi budou myslet, že seš veselá kopa a tvoji společnost vyhledávat.

Tyhle příhody si člověk nevybírá;-)

Jenom jestli ta příhoda s bílou sukní taky nebyla vlastní a přepsána na kamarádku

I to nic nejni, vypere se, vyvětrá… Ale už sis někdy skřípla zipem kulky?