Za gotikou do střední a východní Anglie I.
V září 2010 jsme podnikli poznávací zájezd po střední a východní Anglii. Kromě mnoha jiných zajímavostí jsme navštívili i několik kostelů a katedrál, vybudovaných ve stylu anglické gotiky. Protože tento styl se vyznačuje některými prvky a přístupy, které jinde v Evropě nenajdete, předkládám vám několik obrázků z navštívených míst. Nejsem architekt, takže se nebudu pouštět do odborných výkladů a pokud tak učiním, budou to zpravidla citace z Wikipedie.
Wikipedie praví (cit.):
„Anglická gotická architektura se dělí na tři základní období, která jsou poměrně specifická a nemají obdobu v jiných zemích: Early English (přibližně1170 – 1240), Decorated (přibližně 1240–1330) a Perpendicular (přibližně 1330–1550). Tato období lze chápat jako ekvivalenty rané, vrcholné a pozdní gotiky, specifická je však konkrétní podoba anglické architektury těchto období. Především Perpendicular totiž nemá prakticky žádnou obdobu v dalších evropských zemích.
Tyto zvláštnosti anglické gotiky mají své historické důvody. Jedním z nich je to, že Francie byla pro Angličany po celý středověk hlavním politickým rivalem a nebylo proto zcela žádoucí, aby se vším všudy přejímala francouzský stavební sloh. Minimálně stejně silným důvodem však byla i snaha při přestavbách starších anglických staveb respektovat starší stavební konstrukce. Důvody tohoto respektování jsou nejen ekonomické, tj. snaha ušetřit, ale do značné míry jsou také (především v případě kostelů, klášterů a kaplí) výrazem potřeby zdůraznit nepřerušenou kontinuitu svatých míst od dob jejich zakladatelů, případně přímo doložit jejich legendární souvislost s postavami prvotní církve či alespoň s dobou christianizace britských ostrovů. Tento ohled na minulost byl zásadně odlišný od dění ve Francii, kde se v téže době snaha zdůraznit sílící význam a moc francouzské koruny nezastavila prakticky před žádnou překážkou a nemilosrdně likvidovala všechny stopy starších staveb, neboť se nezdály být dostatečně reprezentativní a „krásné“.
Anglie proto sice výrazně přijímala francouzské gotické prvky, často dokonce za přímé účasti francouzských mistrů, ale zároveň je nejen čile mísila se staršími prvky románského anglo–normanského stylu, nýbrž navíc je takřka okamžitě velmi inovativně proměňovala. Těmito znaky jsou na anglických katedrálách například časté použití pravoúhle uzavřených presbytářů, polygonální kapitulní sály, časté použití dvou transeptů, existence mariánské kaple (Lady Chapel) umístěné za presbytářem v ose chrámu. Častá je i absence viditelného vnějšího opěrného systému, v interiéru časté použití mramoru, specifické tvarování některých kamenických prvků, inovativní přístup v utváření obrazců žebrových kleneb, časté použití dřevěných kleneb, zpravidla nižší výška, ale zato větší délka staveb. Charakteristická je též absence jednotného plánu a vznik staveb v mnoha postupných izolovaných etapách.“
Brixworth – kostel Všech svatých. Foto © Jago 2010
Vazba na minulost je krásně vidět na kostele v Brixworthu, hrabství Northamptonshire. Ten byl postaven někdy v 7. – 8. století v anglo – normanském stylu a v témže stylu byl i upravován. Gotické prvky vidíme pouze na části věže od hodin výš.
Brixworth – vnitřek kostela Všech svatých. Foto © Jago 2010
Brixworthský kostel je pokládán za nejimpozantnější architektonickou památku ze 7. století, která se zachovala na sever od Alp.
Při putování za vlastní anglickou gotikou jsme navštívili katedrálu sv Petra (oficiální název je katedrální kostel sv. Petra, Pavla a Ondřeje) v Peterborough, hrabství Cambridgeshire. Počátky původního kostela, který byl jedním z prvních center křesťanství ve střední Anglii, sahají do 7. století (kolem roku 655). Původní saský kostel byl rozšířen v 10. století, po poškození za normanské invaze byl opraven a prosperoval až do požáru v roce 1116. Poté zde byl postaven nový kostel v normanském stylu, budova včetně centrální věže byla dokončena v roce 1193. Přestavby a přístavby však pokračovaly i nadále a kostel (tehdy to ještě nebyla katedrála v církevním smyslu tj. sídlo biskupa) byl vysvěcen v roce 1238.
Katedrála v Peterborough – západní průčelí. Foto © Jago 2010
Velice pozoruhodné je velké západní průčelí z roku 1237, které je vybudováno ve stylu rané anglické gotiky a díky trojici oblouků nemá ve středověké architektuře obdoby. Skupina věží, která vykukuje za ním, je vybudovaná v normanském stylu a byla zachována z prostého důvodu: Normanské věže, tvořící původně část průčelí, se sice po přidání gotického portálu staly zbytečnými, ale místo aby byly demolovány a na jejich místě byly postaveny nové úseky zdi, byly zachovány a opatřeny gotickými římsami a dalším dekorem. Před nimi pak byly postaveny dvě věže patřící k novému průčelí. Zřejmě to přišlo levněji a vypadá to pěkně.
Katedrála v Peterborough – unikátní dřevěný strop. Foto © Jago 2010
K významným památkám katedrály patří původní bohatě dekorovaný dřevěný strop nad chrámovou lodí. Byl zhotoven v letech 1230 – 1250 a v Británii nemá obdoby, přičemž v celé Evropě jsou takové stropy jen čtyři. Byl sice dvakrát přemalován, a to v letech 1745 a 1834, ale stále si udržuje styl a charakter originálu.
Katedrála v Peterborough. Foto © Jago 2010
Ostatně ani strop v apsidě nevypadá špatně.
Katedrála v Peterborough – vějířová klenba. Foto © Jago 2010
V letech 1496 – 1508 byla přistavena „nová budova“ okolo východní normanské apsidy. Pokochejte se krásnou vějířovou klenbou, charakteristickou pro pozdní – perpendikulární styl.
Katedrála v Peterborough – hrob Kateřiny Aragonské. Foto © Jago 2010
Při rušení klášterů králem Jindřichem VIII. měl kostel štěstí. Nejenže nebyl prodán jako jiné církevní stavby, ale byl dokonce povýšen na katedrálu nově zřízené diecéze Peterborough. Mohlo tomu tak být proto, že v roce 1536 zde byla pohřbena první manželka Jindřicha VIII. Kateřina Aragonská. Její hrob je zde dodnes a nese nápis „Kateřina, královna Anglie“ – titul, jehož se Kateřina ve své poslední hodince vzdala. V roce 1587 zde byla rovněž pohřbena Marie Stuartovna (Mary, Queen of Scots čili královna Skotů, jak ji nazývali v Anglii), která byla popravena na nedalekém Fotheringhay Castle. Když se její syn Jakub I. stal anglickým králem, nechal její ostatky přenést v roce 1612 do Westminsterského opatství.
Katedrála v Peterborough – hrobník Robert Scarlett. Foto © Jago 2010
Obě královny pohřbil hrobník jménem Robert Scarlett, který je jakýmsi místním lidovým hrdinou. Dožil se 98 let a jeho portrét se nachází na zdi u západního vchodu. Taková pocta není u lidí jeho původu a postavení dvakrát obvyklá.
««« Předchozí text: Strom v meste - Drážďany Následující text: Nostalgický spevníček - stužková »»»
Jago | 22.11.2010 Po 23:00 | Fajné domy, Prostý pokec | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
[1] lojzo : Jen ty fotky jsou trochu velké, ale předělávat už to nebudu. 2. díl bude z tohoto hlediska lepší.
[2] Jago : Mne tá veľkosť nevadí, naopak. Napríklad tá Peterboroughská apsida by v malom taká krásna nebola, detaily by sa zliali.
Jagovsky precízne a zaujímavé, vďaka! Len jedna poznámka k tým krásnym stavbám. V roku 1066 Viliam Dobyvateľ v bitke pri Hastingse dobyl Anglicko a to bolo naposledy, čo sa Britom takéto niečo prihodilo. No a potom len budovali, stavali, zveľaďovali. Žiadne tatárske či turecké vpády, žiadne 30 či 100 ročné vojny, nebodaj svetové vojny. Najviac ich počas tej poslednej pošramotili Nemci, ale aj to len na diaľku Londýn. Z ich kostolov nerobili moslimovia stajňu a komunisti sklad. Preto nie je ničím výnimočným, ak niekto býva v 500 ročnom dome.
[5] Ďuri : Nemáš tak úplně pravdu. Co takhle válka růží a hlavně občanská válka v 17. století, při té se toho rozbouralo! I ten Jindřich VIII. napáchal svým rušením klášterů značné kulturní škody. Ale pravda je, že pak už Británie bojovala sice často, ale ne doma.
Já jsem taky unešen a už uvažuji o nějaké fotopublikaci se starou anglickou architekturou (cestování v knize mi jde podstatně líp než to skutečné
.
[8] Wu : Počkej si na druhý díl, už je skoro hotový, jen ho sem nalupat. Ale to až zítra…
[10] henka : no ja tiež furt nechápem, ako také obrovské klenby a oblúky držia pokope ![]()
[14] lojzo : zjavne. keď to drží také velkánske v takej výške. možno by si nám to mohol to, obsvetliť. prosím.
[7] Jago : Tu je dôraz na tom, že ich neplienili cudzie vojská, ale sami seba dobývali. Cudzí vojak nepočíta s tým, že po dobytí územia sa tam usadí a bude budovať ďalej. Ten len všetko zrovná so zemou a ide ďalej. Katedrály, čím mohutnejšie, tým lepšie, má zapotreby každý vladár. V monumentálnej budove, kde sa človek cíti byť maličký, poddaný ľahšie uverí, že zajtra treba ísť na panské a verne slúžiť novému pánovi, ktorý práve dobyl mesto. Kde inde, ako v kostole človek poľahky uverí, že ten Karol I. , ktorého sme len toť minulý týždeň vychvaľovali je zloduch a naopak Oliver Cromwell, ktorý bol doteraz gauner, je od dnes to pravé orechové, čo národ potrebuje?
[16] Ďuri : Do jisxté (značné) míry máš pravdu. Leč viděl jsem následky činnosti náboženských fanatiků (hlavně protestantů, ale i katolíků) v Anglii, Skotsku, Walesu i v Irsku. Jak do něčeho zatáhneš ideologii, je to v kopru. BTW: Hagia Sofia nebyla po dobytí Cařihradu Turky likvidována, pouze byly zakryty křesťanské symboly muslimskými a za tři dny po dobytí už se tam vítězové modlili.
[13] SV :a ti ludia..v tych vyskach.. vies si to predstavit? ..len na lanach alebo na com.. a ako to dvihali do tych vysok??
[18] henka : ja myslím, že boli na lešení a stavali to postupne, po častiach. ale akože to drží pokope, tak to mi nejak furt neleze do hlavy ![]()
Lojzíííík!
[19] SV : Jen si volej „Lojzík!“ a vykoleduješ si přednášku o statice. Jako by ti nestačil fakt, že to nějak drží pohromadě! A jak to tahali nahoru? Už tenkrát znali kladkostroj. ![]()
Jago napsal/a: a vykoleduješ si přednášku o statice
Nevykoleduje, volá márne. Ale nevrav jej to, prosím.
![]()
[21] lojzo : Škoda, já myslel, že kdybys ji ovalil vektory, tenzory a diferenciálními rovnicemi a občas přihodil nějaký ten skalár, hned bychom si se SV měli celý den o čem povídat.
[20] Jago :ok, lesenia a kladkostroj.. aku vysku maju katedraly? vies si predstavit tie lesenia? ake stromy to museli byt.. ake lana.. a ludia, co to zvladli tam hore..
[28] SV :sak ja im to neberem ze sa im to doposial nezosypalo..ale na dovolenku sa tam nechystam..
[29] henka : som sa chystala tak dlho, až sa z toho stala tak komerčná vec, že sa už nechystám ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)