30.1.2011: Kupte sobě nebo někomu ze svých blízkých romanticko-dobrodružnou knihu Vysoká cena za lásku! Na www.vysokacenazalasku.cz jsou ukázky, četba na pokračování, recenze a dojmy těch, co si ji již přečetli. Tam se také dozvíte, jak knihu koupit.

Nostalgický spevníček - hudobné festivaly

je leto, čas hudobných festivalov a tak ani v tomto spevníčku nemôže chýbať aspoň kúsoček z tej úžasnej festivalovej atmosféry…



Text k dnešnému „hraniu“ som si požičal na stránke jedného amfiteátra .

Když se řekne „Plzeň“, vybaví se většině z nás hned několik pojmů, které s tímto městem neodmyslitelně souvisí. Samozřejmě jedním z prvních asi bude pivo, resp. Plzeňský Prazdroj, nejslavnější a nejznámější pivovar, nejen v rámci českých zemí. Ale nejen pivem známá je Plzeň. Je to také těžký průmysl reprezentovaný Škodovými závody se svojí více než stoletou tradicí. Nemůžeme rovněž nezmínit firmu Stock a její celorepublikově oblíbené božkovské likéry. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Je zde ale ještě jeden pojem, zásadně související s moderní historií města. Jméno, které symbolizuje celou jednu dekádu, jméno, ze kterého se stala ve spojení s Plzní legenda. To jméno je PORTA. Legendární plzeňská Porta, která dodnes představuje největší pravidelné setkávání příznivců folk-country muziky, k jakému kdy na našem území docházelo. Přitom začátky Porty nebyly ani zdaleka tak monstrózní.

Porta, jako hudební formát soutěžního charakteru, vznikla koncem 60tých let minulého století a její první ročníky jsou spojené s Ústím n. Labem. Po relativně skromném rozjezdu, kdy návštěvnost nepřesahovala tisíc lidí, si během dalších let dokázala Porta vytvořit široké posluchačské zázemí a okruh jejích příznivců se neustále rozrůstal. Na prahu 80tých let, bylo příslušnými orgány zvoleno jako další místo konání, tehdy již masové akce, město Plzeň. Portu čekalo její nejzářivější období a Plzeň se svým areálem výstaviště a především pak lochotínským amfiteátrem, nabízela ideální podmínky pro pořádání akce takového rozsahu. První plzeňská Porta tak proběhla v roce 1981 v areálu výstaviště a každým dalším rokem se rozrůstal počet jejích příznivců a návštěvníků. Plzeňská Dvorana Porty byla celorepublikovým finálem soutěže a od roku 1985 počet jejích návštěvníků pravidelně překračoval 30 000 lidí. V té době a následujících letech již nedostačovala ani kapacita ohromného lochotínského amfiteátru a plzeňského výstaviště dohromady. Takový byl zájem o trampskou píseň, pocit sounáležitosti a společného, tichého vzdoru proti tehdejšímu režimu. Porta byla mnohými chápána politicky, protože folk a trampské písně obecně jsou symbolem svobody a volnosti a jakékoliv narážky na systém, od různých vystupujících většinou ve formě písní, byly návštěvníky očekávány a poté vděčně kvitovány. Však také například Jarek Nohavica byl z Plzně svého času doslova vyhozen. Porta má také lví podíl na strmém nárústu obliby celé řady dnes slavných zpěváků a skupin. Brontosauři, Jan a František Nedvědovi, Žalman a spol., Wabi Daněk, Kamelot atd., ti všichni a desítky dalších interpretů vděčí za ohromnou popularitu a zlidovění svých písní právě plzeňské Portě.

Brontosauři – Tramp

Pacifik – Mississippi blues

Roháči – Toulavej

««« Předchozí text: Lednicko-valtický areál zo sedla (bicykla) - intermezzo Následující text: Lednicko-valtický areál zo sedla (bicykla) - juh »»»

košo | 16.8.2010 Po 09:00 | Nostalgický spevníček, Hudba, Video | trvalý odkaz | tisk


Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

U komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:

1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.

2. Respektujte anonymitu ostatních.

3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.

4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.

[1]
pepa 16.8.2010 Po 09:31

Dobré košo, díky za „Toulavého“!

Vybavuji se velice dobře den, kdy jsem Toulavého slyšel poprvé. Krajské kolo západočeské Porty 1976 v Horním Slavkově, hrál jsem tam tehdy s jakousi country skupinou, kterou jsme na gymplu založili (a dopadli celkem dobře, celostátní kolo nám uteklo o jedno místo).
V kategorii „moderní trampská píseň“ o vítězství bojovali chebští Rychtáři a loketští Roháči. A ti tehdy jako třetí píseň zazpívali Toulavého. A nikdo jiný už neměl nejmenší šanci.
Toulavého tehdy zpíval Tonda Schneiberk. Tak, jak ho zazpíval on, ho už nikdo nikdy nezazpíval. Tonda brzy nato od Roháčů odešel a Roháči Toulavého přestali úplně hrát. Teprve po nějaké době ho začal zpívat Mirek Huspeka (na desce, ze které je tvá verze ho zpívá právě on) a poté, co Vojta Tomáško od Roháčů odešel, ho začal zpívat i on sám.
Bohužel, nikdy nikde jsem už Tondovu verzi neslyšel…

[2]
SV mejl 16.8.2010 Po 11:28

[1] pepa : jojo, Košo je wellmi dobré 8-)

[3]
SV mejl 16.8.2010 Po 11:28

[1] pepa : no mne úplne k šťastiu stačí Pepoverze Toulavého :-)

[4]
bosorka mejl 16.8.2010 Po 14:50

Jojo, zažito. U babi na na domě i na zahradě u nás přespávaly v termínech Porty houfy zelených lidiček, ty jsem se pak snažila dostat i na noční sejšny hudebníků na výstavišti, kde pak třeba i takový Nohavica v užším kruhu soukromě hrál. Kvůli takovým akcím a atrakcím jsme potmě brodili místní potok, přelézali ploty, vyráběli kopie účastnických „zvadel“ (veřejnost neměla šanci se tam normálně dostat) a tak. Ještě jsme stíhali v dobovém oblečení účast na přídavném country bálu a noční koupání bez plavek v jezírku.. A pak jsem na jednom koncertě v místním kostele (Sprirituálové?) usnula ve stoje:-) Ale bylo to vše fajn a vzpomínky zůstanou barvité. Jo a Toulavej je No. 1 ;-) Zaujala mě tam tenkrát mj. Heuréka. Po ní jsem mnoho stop nenašla. Taky Ucho, ti také zpívali moc krásně.

[5]
pepa 16.8.2010 Po 15:13

[4] bosorka : Příjemně žasnu. Že někdo pamatuje pražskou skupinu Heuréka… :-D

[6]
Jago mejl web 16.8.2010 Po 16:23

[5] pepa : Inu pamětníci ještě nevymřeli.

Na texty napsané před více jak 90 dny nelze dále reagovat.

Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)