Můj time manadement I

Myslím, že v době dovolených, horka a chuti nedělat vůbec nic není vhodnější téma než organizace práce a času. Tohle je první část mého pokusu jak zvládnout vše lépe. Varování: Další díl bude následovat cca za týden.

Na začátku byla Sodoma a Gomora.

No tak nebyla, ale uznejte, bylo by to dál mnohem zajímavější čtivo.

Tak tedy vše začalo před pár lety mým rozhodnutím pracovat raději doma v rodinné firmě než dřít pro cizí šéfstvo. Dosyta se vyspím, zvelebím domácnost, zahradu, psa, sebe, ve volných chvílích můžu courat po internetu… Manželovo přesvědčení, že na moji práci pro firmu stačí 2 hodiny denně, protože kdokoliv jiný by to zvládl za hodinu, jsem prostě znásobila dvěma a 4 hodiny opravdu stačily, pokud šlo všechno jako po másle. Takových dní bylo v roce jako státem placených svátků.

Moje obrovské překvapení, že den má stále 24 hodin, i když na splnění svého seznamu úkolů pro tento den jich potřebuju mnohem víc, vystřídalo znechucení, že tyto papíry s těmito seznamy ještě navíc špatně hoří a přidělávají mi tak práci. Nastal čas přejít od nadšení a vystřízlivění k oprašování starých organizačních metod práce, případně k hledání nových.

Pamětliva poučení svých dětí – nejdřív hledej na internetu, pak až ve své hlavě – přetřela jsem obrazovku monitoru čistým hadříkem a zeptala se:

„Pověz, kdo ve zdejší zemi
poradí mi s časovými potížemi?“

Jestli to chcete zkoušet, přejeďte klidně obrazovku třeba špinavým rukávem. Výsledek bude stejný – obvyklých 1 000 000 a více odkazů. O kaizenu, metodě postupných krůčků, jsem už věděla, o GTD nikoliv (David Allen – Mít vše hotovo. Jak zvládnout práci i život a cítit se při tom dobře). Heslo „Mít vše hotovo“ slibovalo buď zázračnou metodu, nebo aspoň smysl pro humor. Dodnes si myslím, že platí obojí.

Zavedla jsem tedy metodu GTD, pokud to šlo. Allen zjevně nepochází z rodiny, kde se papíry křečkují už po několik generací. Možná by ani neuměl navršit papíry na psací stůl skoro až ke stropu. Zkrátka – jediný rušivý element, kvůli kterému GTD nefungovalo jak mělo, ale který se mi ani nechtělo nějak drasticky odstranit, byla moje maličkost.

««« Předchozí text: Sobota ve Velkých Karlovicích Následující text: Je vám horko? Snadná pomoc! »»»

Fialka | 16.7.2010 Pá 08:48 | Zábava, Ze života | trvalý odkaz | tisk