Propagandistický plagát – 5. časť
„Na vojnu sú potrebné tri veci – peniaze, peníze, peňeži.“ – znie klasický citát z Tisícročnej včely. Tak sa poďme pozrieť, ako ich vlády počas prvej svetovej vojny zháňali.
Jednoduchý symbol – V ako Victory.
„Päť šilingov pomôže tvojej krajine zvíťaziť.“ Zaujímavé je, že vyobrazená minca vlastne neexistuje – päťšilingovka s týmto motívom svätého Juraja bola razená naposledy v roku 1902.
A toto zlaté čudo sa už vôbec na nijakú skutočnú francúzsku mincu nepodobá.
A do tretice mince – rakúske zlaťáky. Tie už sa podobajú.
Rýchlo kupujte vojnové dlhopisy! (Zaujalo ma, ako je napísaných tých päťapol percent.)
Vojnová pôžička – vlastenecké a výhodné!
Najlepšia sporiteľňa – vojnová pôžička…
…lebo veď „Časy sú ťažké, ale víťazstvo je isté!“ – presviedča Nemcov cisársky generál (a budúci prezident) Hindenburg. Ako inak.
Nakŕm zbrane vojnovými dlhopismi!
„Bojuj alebo kupuj dlhopisy!“ – vlastenectvo v kombinácii s peknou babou, to obvykle zaberie.
Upíšte sa na vojnovú pôžičku – a víťazstvo je naše!
Ruský a nemecký orol. Zrejme ten prvý toho druhého poráža, aj keď pravdupovediac, viem si predstaviť aj inú interpretáciu.
Toto by nemal vidieť nikto z Ochrany dravcov!
Pred toľkými spojencami predsa nemecký cisár musí kapitulovať – načo teda ešte pôžičky?
Mladšie americké ženy sa mohli identifikovať s Johankou z Arku…
…staršie so starostlivou matkou.
Zatiaľčo Nemci trpezlivo vysvetľovali… („Takto ti tvoje peniaze pomáhajú v boji – premenené na ponorky ti držia nepriateľské granáty od tela. Preto: Upíš sa na vojnovú pôžičku!“)
…Kanaďania sa s tým veľmi nepárali – tento ukazovateľský plagát by kľudne mohol niesť text „Navaľ prachy!“
Mám pocit, že Mariannino ľavé rameno sa autorovi celkom nepodarilo – no ale kto už len by sa jej pozeral na ramená, však?
Pre rakúske secesné plagáty mám trochu slabosť, takže hneď tri: Jeden statočný rytier…
…a dve krásne devy.
A ešte jeden rytier z domácej scény.
Na záver žiadosť o účelový príspevok – prispejte vojakovi na tabak!
P.S. Ako ekonomický laik nevidím rozdiel medzi vojnovým dlhopisom a pôžičkou, takže v prekladoch plagátov som tieto pojmy používal nesystémovo – vždy ten, ktorý mi v danom prípade lepšie znel. Ekonómovia, prosím, nebite ma! 
««« Předchozí text: Nostalgický spevníček - křišťálek Následující text: Šarkaní pohled »»»
lojzo | 24.5.2010 Po 11:32 | Média, Ze života | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
Poznámka pre Ďuriho: Všimni si, že keď chcú prachy, už vykajú! 
(teda až na Angličanov a Američanov, tam to ťažko rozoznať)
Pro laika rozdíl mezi půjčkou a dluhopisy není. Obecně řečeno je státní půjčka akce, kterou stát vyhlásí, aby si opatřil peníze (např. 7. válečná půjčka), a dluhopis je (zpravidla) její instrument.
Příkladem budiž zákon č. 27/1918 Sb. z. a n. ze dne 5. listopadu 1918 o půjčce národní svobody. „Předsednictvo Národního výboru se zmocňuje uzavříti půjčku národní svobody v obnose jedné miliardy korun ve formě 4%ních státních dluhopisů, splatných ve 4 letech po vydání a se strany Československého státu v 6měsíční lhůtě vypověditelných.
Jiným instrumentem půjček byly např. vázané vklady, na něž byly vydány zvláštní (vkladní) knížky, různé certifikáty apod.“
Upisování válečných půjček (alespoň těch rakousko-uherských) nebylo zvláště v posledních letech války zdaleka dobrovolné, o čemž svědčí Nařízení ministra financí č. 81/1918 Sb. z. a n. ze dne 17. prosince 1918 o postupu c. k. rakouské vlády při upisování válečných půjček: „Všem úřadům se nařizuje a jednotliví občané se vyzývají, aby v téže lhůtě 14 dnů oznámili určité a přesné případy, ve kterých jim bylo vyhrožováno se strany úřadů újmami na majetku, svobodě, v postupu v úřadě, kdyby válečných půjček vůbec neupsali, nebo pro ně agitaci neprováděli. Při těchto oznámeních buďtež uvedeni svědkové a předloženy listiny, kterými se vede důkaz pravdy.“
Tak úplně dobrovolné ovšem nebyly ani pozdější půjčky Republiky československé, např. v zákoně o státní investiční půjčce dopravní se stanoví: „Osobám fysickým i nefysickým, používajícím zařízení v oboru pošt a telegrafů, jakož i správy drah státních i soukromých, může býti vládou uloženo, aby upsaly na tuto investiční půjčku v upisovací lhůtě částky dle následujících ustanovení…“
Rozcestníky
Nové komentáře
Oblíbené adresy
Další linky
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)