Vrtěti stromem
Jak se dá manipulovat s veřejným mínění, ukázala dnes iDnes.cz. Titulek Kvůli chybě v zákoně si firmy mohou kácet stromy, jak chtějí, celkem pochopitelně vyvolal vlnu nenávistných komentářů pobouřených zahrádkářů, svou polívčičku si přihřáli i různí ekoteroristé. Jenže ono je to jako u rádia Jerevan – všechno je jinak.
Chyba byla už v zákoně č. 114/92 Sb., respektive v prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb. – povolení kácet na svých pozemcích bez ohlášení stromy s obvodem kmene 80 cm ve výšce 1,3 m měly POUZE fyzické osoby. Právnické osoby se svým majetkem, kterým stromy jistě jsou, nakládat bez povolení nesměly vůbec. Novela tuto diskriminaci odstranila, a to proto, aby zákon odpovídal právu zaručenému ústavou všem. Proto podle současné úpravy mohou ke stromům na svých pozemcích přistupovat fyzické i právnické osoby stejně, pro obě skupiny platí stejná pravidla a stejný zákon. Nic víc a nic míň se nestalo. A titulky, navozující dojem, že zvrhlé firmy zneužívají nějaké chyby v zákoně a kácí teď stromy po tisících, jsou krajně nezodpovědné a neprofesionální.
««« Předchozí text: Nostalgický spevníček - narodeninový špeciál Následující text: Kdo je milionář? »»»
Bohdan Dlouhý | 23.4.2010 Pá 21:01 | Arboristika | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
Píšeš, že dle současné novely mohou ke kácení přistupovat stejně fyzické i právnické osoby. Že se nic jiného nestalo.
iDnes.cz píše, že k výše uvedenému nedošlo záměrně, tedy tou novelizací, ale tím, že vypadlo v novele jakési slůvko…
Takže žádné slůvko nevypadlo? Nebo jak to je? Mám po ránu útlum…
[1] pepa : V původní verzi zákona stromy do 80 cm mohly na svém pozemku kácet bez povolení jen fyzické osoby. Právnické nikoliv, protože ty nebyly ve výčtu. Novelou se zrušila diskriminace právnických osob a hovoří se už jen o vlastnících, bez rozlišení, jestli se jedná o osoby fyzické nebo právnické. Slova „fyzické osoby“ z novely tedy nevypadla, slova byla vědomě odstraněna, a to proto, aby se dosáhlo rovnosti před zákonem.
„Vrtěti stromem“ je geniálny nadpis! Tlačové oddelenie vyslovuje pánovi domácemu pochvalu pred nastúpenou jednotkou!
[4] lojzo : Áno priatelia, práve sme svedkovia vzniku novej nadávky: „vrtistrom“. Vhodné používať napr. na označenie mazaných právnikov a pod. Vo forme:Ty vrtistrom chytrácky.
Kvůli tomuto nesmyslnému zákonu to teď bohužel funguje takto: Nějaká firma pokácí kvůli stavbě (např. supermarketu) stromy a musí za ně provést náhradní výsadbu. Firma se o nově vysazené stromy musí pět let starat a pak si s nimi může dělat, co chce (za pět let od výsadby strom nemůže dorůst obvodu 80cm)- tedy je může i pokácet, což původní zákon naštěstí neumožňoval. Kvůli tomu mizí z měst mnoho zeleně bez náhradní výsadby. Pokud o tomto zákonu píšete jako o zrovnoprávnění, tak jste buď zavilý nepřítel stromů ve městech, nebo nevíte nic o situaci ve většině měst v Česku.
[10] Jan : Víte, já se pravděpodobně na rozdíl od vás péči o stromy profesně věnuji dvacet let a za jejich zavilého nepřítele se nepovažuji.
A troufám si také tvrdit, že vím, jak to vypadá se stromy ve většině měst v Česku. Situace rozhodně není tak dramatická, jak se snažíte předestřít. Co je skutečným problémem našich měst, tak to, že do péče o stromy, ať už jde o jejich výsadbu, údržbu nebo kácení, mluví každý laik bez skutečné znalosti věci a bez jakémkoliv zodpovědnosti.
Zvu vás na webové stránky v odkazu, tam se tomu věnuji podrobněji.
Ty webové stránky už jsem viděl, některé články jsou zde poměrně zajímavé a užitečné (např. o dřevokazných houbách), ale jsou zde i články, s jejichž obsahem bych rozhodně nesouhlasil.
Když tvrdíte, že situace není dramatická, tak to byste se měl podívat k nám do Rokycan, kde již brzy zanikne park, který zde musela založit firma Intercora kvůli rozsáhlému kácení na jejím pozemku. Mimichodem, zde v Rokycanech pracují na Správě zeleně kvalifikovaní pracovníci, kteří se o městskou zeleň vzormě starají a ošetřují i ty stromy, které byste Vy určitě odsoudil ke kácení. Již nějakou dobu se Správou zeleně spolupracuji a musím říct, že je zde výsadba a ošetřování stromů na vysoké úrovni. Bohužel stromy na pozemcích firem už pod Správu zeleně nespadají, což přivede ten park k záhubě. Tento rok již uplyne pět let od doby, kdy tam byly stromy vysazeny, takže je bude moci Intercora legálně pokácet. A těch několik větších stromů, které tam byly ještě před založením parku, nechá Intercora zřejmě zničit tím, že pošle někoho, aby jim naříznul kmeny (což už se na tomto pozemku také stalo).
[12] Jan : Jestliže ty stromy jsou na pozemcích firmy, tak je zcela jejich věc, jak se svým majetkem naloží, nemyslíte? Zrovna tak, jak vám by nikdo neměl mluvit do toho, jestli si na zahradě pokácíte starou švestku, kterou tam už nechcete mít. Pokud tam stromy nechtějí mít, nebudou tam a žádný zákon tomu nezabrání. Sám zmiňujete možnost, jak to udělat. Město se má starat o své pozemky a o své stromy. Po těch soukromých, a je lhostejné, jestli patří fyzické nebo právnické osobě, mu nic není. Stejně jako všem těm spolkům, co se k tomu vyjadřují. Víte, že i když úřad někomu zakáže strom pokácet, zůstává mu za něj trestně právní zodpovědnost a pokud dojde k nějaké nehodě nebo tragédii, nezavřou toho úředníka, ale majitele toho stromu?
Institut náhradních výsadeb je problematický sám o sobě. Možná tomu nebudete věřit, ale je řada měst, které mají velký problém s tím, že už nemají stromy kam sázet. Mnohem lepší by byla finanční úhrada, která by se dala použít třeba na ošetření těch stávajících. Bohužel ale zatím poslanci neměli od roku 1992 čas.
Docela by mě zajímalo, z jaké pozice se Správou zeleně spolupracujete? Co je vaše profese?
Pokud by to v Česku chodilo tak, jak vy píšete, tak by za pár let byla města prakticky bez zeleně. Neměl byste házet do jednoho pytle stromy na soukromých zahradách (u kterých jejich pokácením zpravidla nevznikne větší ekologická škoda) a stromy na pozemcích velkých firem, kdy firma chce postavit např. supermarket na místě hojně navštěvovaného veřejného parku.
Na jednom pozemku v Rokycanech rostly dva pyramidální duby navržené na památné stromy. Kvůli stavbě Lidlu byly bohužel pokáceny- město tam kvůli těm dubům nechtělo stavbu povolit, tak tam Lidl někoho poslal, aby ty stromy pokácel bez povolení. Rokycany tak přišly o dva velmi významné stromy, které byste Vy určitě zařadil mezi Fajné stromy, kdybyste je znal. A to není zdaleka jediný případ. Jsem si jistý, že kdybyste byl lépe obeznámen se situací v Rokycanech, určitě byste sem nepsal to, co sem teď píšete.
Možná že v některých městech tomu tak není, ale v Rokycanech zatím ještě je kam sázet stromy. Právě ten park, kterému hrozí vykácení, byl založen z náhradních výsadeb (firma Intercora koupila ten pozemek právě proto, aby tam mohla výsadby provést kvůli kácení na jejím vedlejším pozemku). Ten park je obyvateli Rokycan hojně využíván a jeho zničením by občané přišli o jeden z posledních kousků zeleně v této čtvrti. Peníze na ošetřování stromů jsou sice potřeba (zvlášť když uvážím, kolik je ve městech potřeba např. bezpečnostních vazeb), ale nové stromky jsou prostě důležitější. Pokud by náhradní výsadby skončily, nebylo by za pár let ani co ošetřovat.
Já osobně Správě zeleně příležitostně vypomáhám při studiu, konkrétně tento rok budu inventarizovat část stromů a zjišťovat v nich výskyt případných dřevokazných hub. Musím říct, že mě Vaše vize ´´betonových měst bez stromů´´ upřímně děsí. Stromy jsou nedílnou součástí měst- pohlcují prach a škodlivé chemikálie, čímž čistí znečišťené městské ovzduší, navíc poskytují biotop pro živočichy a výrazně esteticky zlepšují vzhled města. Možná byste se měl podívat na stránky www.arnika.org/stromy, kde si snad už uvědomíte, že stromy jsou důležitější, než si myslíte.
Jan napsal/a: vize ´´betonových měst bez stromů´´
Jak znám Bohdana, tak si nemyslím, že zrovna tohle je jeho vize. Ale řekl bych, že jste se zrovna navzájem nepochopili. Každý se na věc dívá z trochu jiného pohledu. Já osobně si myslím, že je v našich končinách docela upíráno vlastnické právo a všemožné úřady se snaží rozhodovat opravdu o všem. A pokud na mém pozemku roste strom, je to můj strom a měl bych mít možnost si s ním dělat co chci. A pokud je to oblíbený místní veřejný park na obecním pozemku, tak ho té firmě musí napřed někdo prodat…. A Lidl je svým „vztřícným“ přístupem k zeleni známý. Ale jsou také firmy, které naopak svůj areál ozeleňují a udržují více, než leckterá města… Proto do Lidlu nechodím.
![]()
Jenže ten park není na obecním pozemku, ale na pozemku Intercory, která jej tam musela založit jako náhradní výsadbu za rozsáhlá kácení na jejím dalším pozemku (mimo jiné byla pokácena zdravá březová alej nebo 350 let starý javor). A jak už jsem napsal- pokud máte jako fyzická osoba strom na své zahrádce, tak by o něm neměly rozhodovat úřady (pokud není nějak zvlášť hodnotný), ale u větších skupin stromů na pozemcích právnických osob je to něco úplně jiného. Navíc Intercora je svým negativním přístupem k zeleni nechvalně proslulá stejně jako Lidl (vždyť právě Intercora často staví Lidly). V tom parku bylo i několik větších stromů, které tam byly ještě před výsadbami, ale Intercora je postupně likviduje- některé pokácela bez povolení, další 3 stoleté zdravé douglasky nechala naříznout (naštěstí jsem to všechno natáčel z okna, takže ten, kdo ty stromy naříznul, díky mně dostal pokutu).
[16] Jan : Neznám vaši konkrétní situaci. Ten park je veřejný na soukromém pozemku?
Je to veřejnosti přístupný park na pozemku vlastněném firmou Intercora.
no, mne pripadá (jemne povedané), divné, že niekto, kto má vysadiť stromy ako náhradu za vyrúbané, ich má vysadiť na svojom vlastnom pozemku, kde, (a v tomto súhlasím s Bohdanom), ich má právo zase vyrúbať…..
a taky súhlasím s Karlom, že som si teda nikdy nevšimla, žeby Bohdan obľuboval betónové miesta, alebo mestá…...
btw, už v škôlke by sa mali deti formou rozprávky učiť že stromy sú dobré a ubližovať im je nedobré. a že kto stromu ublíži, tak toho ten strom vetvou tresne. a to veľmi presne. sorry Bohdan, je viem, že to asi nie je k téme, ale keď počujem, že niekto narezáva stromy, tak ho mám chuť tresnúť, a to nielen vetvou…..
Milý Jane. Pochopil jsem z vašich komentářů, že jste student a děláte pro město Rokycany inventarizace stromů. Přeji vám i městu, aby to dopadlo dobře. Zinventarizoval jsem za svou praxi desetitisíce stromů a bolestně si uvědomuji, jak málo jsem o stromech věděl, když jsem byl student. Ovšem sebevědomí a touha vynášet kategorické názory mi tehdy nechyběly, podobně jako vám teď. ![]()
Nicméně, pane kolego, oprostěme se od pocitů a emocí a pojďme se bavit konkrétně. Vezmu to zkraje. V Česku je (k 17. 10. 2011) 598 měst. Troufám si tvrdit, že nejen já, ale ani vy nevíte nic o situace ve „většině měst v Česku“. Máte zkušenosti z Rokycan, zůstaňme proto v Rokycanech.
Podle Ústavy u nás platí rovnost před zákonem. Ta novela, která vás tak rozhořčila, nedělá nic jiného, než že odstranila tuto nerovnost před zákonem. Vy, na základě špatných zkušeností s jednou firmou z Rokycan, víte, že kvůli tomu „mizí z měst spousta zeleně“. Právnických osob je u nás (k 21.2.2010) 304.859. Čistě statisticky vzato jsem přesvědčen, že drtivá většina z nich se k zeleni chová ohleduplně. Kdyby totiž ne, bylo by to sakra vidět. Ale až na občasné excesy (jako Lídl) se u nás stromům nic zásadního neděje. Věřte, věděl bych o tom. ![]()
Jestli se Intercora chová v rozporu se zákonem, je jen v pořádku, že na to někdo upozorňuje a že dostávají také pokuty. To je OK. Ale generalizovat to na všechny firmy v celé ČR se nedá.
Píšete o různých pokácených stromech v Rokycanech. Neznám tu situaci a nemůžu se k tomu vyjádřit. Ale argument, že je strom starý nebo hezký nestačí. Ani mi nestačí, když vy napíšete, že byl zdravý. Na to nemám dostatečně velkou důvěru ve vaši kvalifikaci. Netvrdím, že to kácení bylo správné. Já to nevím, a proto se zdržím zásadních prohlášení. Ale je klidně možné, že byly pokáceny z dost dobrých důvodů, které vy prostě neznáte.
Jestli chcete vědět víc o stromech ve městech, nečtěte proboha Arniku. Nebo jen Arniku. Tam je víc emocí než faktů. Přečtěte si dvoudílnou publikaci Péče o dřeviny rostoucí mimo les od Dr. Kolaříka (http://schola-arbor.cz/nakup-skript). Pro někoho, kdo dělá inventarizace a chce se vyjadřovat o stromech ve městě, je to základní studijní materiál.
[3] Bohdan Dlouhý :Znamená to, že ještě ani dnes po novele zákona nesmím jako fyzická osoba pokácet na vlastním pozemku strom nad 80cm? Řešili jsme takový problém dobrých patnáct let, než se nám podařili získat patřičné povolení ke zkácení stoletého dubu, který byl v poměrně těsné blízkosti domu, kořeny zasahovaly do základů a mohutné suché větve ohrožovaly při silném větru obyvatele. Úředníci dlouho neměli pro náš problém pochopení ani když jsme nabízeli, že místo nevhodně rostoucího stromu vysadíme kdekoli jinde jiné stromky.
[23] kety : Zcela přesně. Fyzická i právnická osoba musí u stromu o obvodu nad 80 cm ve výšce 130 cm požádat o povolení. A doufat, že natrefí na úřadě na někoho rozumného. Pokud úřad nechce kácení povolit, doporučuji se odvolat.
Pikantní je, že úředník svým nepovolením nepřebírá na sebe zodpovědnost za ten strom. Ta zůstává pořád na majiteli. Takže pokud by z toho starého dubu spadla nějaká ta větev a způsobila někomu zranění nebo smrt, bude to majitel pozemku, kdo skončí před soudem.
[24] Bohdan Dlouhý : „úředník svým nepovolením nepřebírá na sebe zodpovědnost za ten strom. Ta zůstává pořád na majiteli.“ Grrrrrr!
To Bohdan Dlouhý:To, jak se snažíte obhájit údajnou pravdivost svých názorů nějakými čísly nalezenými na internetu, je skutečně směšné. A tahat do toho Ústavu, to je ještě horší. U jednotlivých fyzických osob by jistě měla platit rovnost před zákonem. Ale zrovnoprávňovat v takovýchto kritériích fyzické osoby s právnickými je nesmysl. Zatímco na pozemcích fyzických osob bývají zpravidla jen jednotlivé stromy, na pozemcích právnických osob často bývají větší plochy cennější zeleně. Nechci z masivního kácení obviňovat zdaleka všechny firmy- jedná se především o případy supermarketů či velkých developerských firem. Znám několik lidí z občanských sdružení, která se snaží zastavit stavby, kvůli kterým jsou káceny po Česku stovky stromů. A věřte mi, mnoho velkých firem se chová ke svým stromům velmi brutálně. Není to ani zdaleka jen případ Lidlu a Intercory (i když právě zde je to nejhorší). Publikaci Péče o dřeviny rostoucí mimo les již samozřejmě nějakou dobu mám (ostatně jako téměř každý, kdo se chce péčí o zeleň v budoucnu zabývat). A přesto stále nesouhlasím s Vaším názorem na kácení ve městech. Vy si vlastně protiřečíte- na jednu stranu píšete, že zeleň ve městech máte rád, ale na druhou stranu byste nejraději většinu stromů ve městech vykácel (alespoň podle toho, co píšete v některých komentářích). Tak o co Vám vlastně jde?
To kety: Pokud má ten dub nějaké suché větve, které hrozí pádem, tak by se to snadno dalo vyřešit zdravotním či bezpečnostním řezem, popř. u větších labilních větvení instalací dynamické bezpečnostiní vazby- jen v naprosto výjimečných případech je nutné kácení, což tento případ zjevně není. Chápu, když si chce někdo ze zahrady odstranit třeba náletový akát o obvodu třeba 30cm. Ale odstraňovat takto hodnotný dub jen proto, že ho tam už nechcete mít, je barbarství. Odpovědný úředník by nikdy neměl schválit kácení stromu, u kterého to není nezbytně nutné.
[27] Jan :
1. Ústavu jsem si nevymyslel, smiřte se s tím, že platí, i když vám osobně to nevyhovuje.
2. „mnoho velkých firem se chová ke svým stromům velmi brutálně“ Buďte konkrétní a doložte to nějakými odkazy.
3. „na druhou stranu byste nejraději většinu stromů ve městech vykácel“ Doložte, kde to tvrdím.
4. " jen v naprosto výjimečných případech je nutné kácení, což tento případ zjevně není" Odvážné tvrzení, když ten strom neznáte. Plácat něco v internetové diskusi je jedna věc a mít konkrétní zodpovědnost je věc druhá.
[27] Jan : Samozřejmě, že když jsme strom nemohli zkácet, alespoň jsme zajistili ořezání větví – to ale znamenalo objednat firmu. která přijela s autem se zvedací plošinou, ze které pak suché větve ořezali. Nebyla to levná záležitost a za pár roků se situace opakovala – přibyly nové suché větve. Pokud by toto břemeno, spjaté s dokonalým a bezpečným zajištěním stromu vzal na sebe ten, kdo rozhoduje o povolení zkácení, naprosto bych souhlasila s touto ke stromu šetrnou variantou. Nebo byste se ke krytí finančních nákladů nabídl sám?
Nemluvě o tom, že strom skutečně svými kořeny zasahoval do základů, jak jsem psala. [28] Bohdan Dlouhý : Díky za postoj osvíceného odborníka! ![]()
1. Já nezpochybňuji Ústavu. Jenže práva právnických osob jsou složitější otázkou, kterou už neřeší Ústava. Nemuvě o tom, že zrovnoprávnění dvou takto odlišných institucí je samo o sobě velmi problematické. 2. Intercora (Rokycany), Kaufland (nejen Rokycany), Lidl (nejen Rokycany- viz zde), Plus (Skuteč), KOMA (Ostrava-Svinov), Carrefour (Praha-Vršovice), Penny Market (Přerov),… Pokud chcete přesnější informace, kontaktujte některé z občanských sdružení, které se tím zabývá (když se Vám nelíbí Arnika, tak třeba Děti země nebo Zač Market) 3. Tak například u tohoto článku v komentáři č. 13:…Jestliže ty stromy jsou na pozemcích firmy, tak je zcela jejich věc, jak se svým majetkem naloží…pokud tam stromy nechtějí mít, nebudou tam a žádný zákon tomu nezabrání… a v mnoha dalších komentářích to zmiňujete nepřímo ve svých polemikách proti mě. A to ani nemluvím o tom, co píšete na stránkách Strom ve městě. 4. Já neznám ten strom a netvrdím, že to nemůže být strom určený ke kácení. Ale drtivá většina podobných stromů jsou stromy, jejichž bezpečnosti lze dosáhnout i jinak než kácením, takže velmi pravděpodobně se to týká i tohoto dubu. Navíc sto let není pro dub ještě žádný věk- dobře ošetřovaný dub by neměl mít problém se dožít 200 let i více.
To kety: Kdyby se měly pokácet všechny stromy, které částečně zasahují do základů domů, tak to by jich ve městech moc nezbylo… navíc když už existují technologie, které dokážou případné negativní účinky kořenového systému stromu zmírnit. Jinak na údržbu hodnotnějších stromů lze získat dotace- nevím, zda je to možné i u Vás, ale v Rokycanech by to možné bylo.
[31] Jan : Pořád si myslím, že strom na mém pozemku je můj strom a můžu s ním nakládat, jak uznám za vhodné. To, že všechno patří všem a neúctu k soukromému vlastnictví v nás pěstovali 40 roků, a je vidět, že úspěšně….. ![]()
[30] Jan :
1. Doporučuji v tom případě, abyste oslovil Parlament a navrhl změnu Ústavy. Mohl byste jim přitom doporučit, koho by se měla týkat a koho ne. Vytýkat mně, že konstatuji, že v tomto státě platí rovnost před zákonem, je z vaší strany velice pochybný argument.
2. Vyjmenoval jste 7 firem. Jenže těch je u nás přes tři sta tisíc. Pořád tam nevidím nic, co by ospravedlňovalo vaši generalizaci ojedinělých excesů.
3. Neokecávejte to a napište, kde jsem řekl, že bych „nejraději většinu stromů ve městě vykácel“.
4. Zase generalizujete. To, že je něco pravděpodobné, neznamená, že je to tak i v tomto konkrétním případě. Fascinuje mě vaše odvaha vynášet kategorické soudy o něčem, o čem zjevně nevíte vůbec nic.
Dovolte otázku, co studujete a který ročník?
[31] Jan : Jen pro zajímavost : asi třiadvacetiletý úředník, který po našem prvním jednání s úřady přišel obhlédnout strom in situ, nejprve konstatoval, že dub je skutečně přibližně stoletý – a pak se mě zeptal, proč jsme si ho na zahradě vysadili…
Což mě opravdu pobavilo…. Kupodivu nám žádné řešení prekérní situace nenabídl, natožpak, aby se zmínil o možnosti dotace. Ale, abych vás uklidnila, žádný zákon jsme nepřestoupili a strom byl nakonec poražen zcela legálně.
Přeju vám, abyste se do podobně nepříjemné situace, kdy narazíte na blba, nikdy osobně nedostal… ![]()
[34] kety : Na to jsem se chtěl zeptat – co tam bylo dřív, dům nebo strom?
[35] Bohdan Dlouhý : Na parcele stál původně dům, za války prý byl bombardován a pak znovu obnoven… Ten dub jako mladý stromek pamatoval náš devadesátiletý soused, který ovšem už před dvaceti lety zemřel. Zřejmě to byl náletový doubek, který tam zkrátka nechali růst… My jsme dům koupili až v r. 1989.
[36] kety : Nechali ho tam růst, protože nikdo před těmi sto lety nepředpokládal takovou absurdnost, jako že budou muset o jeho pokácení někoho žádat. Jinak by žádný normálně uvažující hospodář nenechal růst tak obrovský strom, jako je dub, metr a půl ode zdi.
[37] Bohdan Dlouhý :Rostl ode zdi čtyři metry, ale byl skutečně mohutný. Navíc jsme ten strom všichni obrečeli, ale opravdu už jsme se pod ním necítili bezpečně… Mrzí mě, že jsme místo něj nemohli zasadit jiný, ale o to nebyl zájem. A bez požehnání úřadů – kde, ve městě?
[34] kety :kety,sa Ti divím,prečo si ten strom pred 100 rokmi tam sadila…..vidíš,vidíš….
![]()
[39] kopretinka : Jo, tak to chodí…, to jsme ještě nejen já, ale i moji rodiče byli na houbách… A pak to uhlídej! ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)