První jarní den na březích Volhy
Naše letošní sněhová nadílka byla sice výjimečná, ale kam se hrabeme na Rusko. V onom městě na březích Volhy, kam každoročně touto dobou jezdím, napadlo prý více sněhu naposled před čtyřiceti lety.
A přiměřeně tomu tam také mrzlo – ještě 17. března sešplhala noční teplota na minus 16 stupňů. Naštěstí už v sobotu 20. března se oteplilo a v neděli, na první jarní den, vykouklo sluníčko a opřelo se do sněhové pokrývky silou devíti nadnulových stupňů ve stínu. Vypukla obleva a místo připravených zimních bot to chtělo buď holinky, nebo chůdy.

Chodníky se totiž neshrabují až na asfaltový podklad, ono to při té spoustě sněhu ani dost dobře nejde. Dokud mrzne, nikomu to vcelku nevadí. Připadnuvší sníh se pěkně udusává a mění se v led. Jenže když začne tání, udělá si voda z odhrnutého sněhu na chodníku pěkné koryto a chudák chodec se buď brodí, nebo (pokud uprchne z chodníku na trávník) se boří do půli lýtek do toho, co ještě neroztálo.

Zde je doklad, jak vysoká ta vrstva ledu byla. Pozorní čtenáři tohoto blogu určitě zaregistrují pozitivní posun: Láhev s vodkou, kterou jsem vám tu předvedl v obdobné pozici před časem, nahradilo lahvové pivo značky „Ochota“ čili lov.

Škobrtaje a čvachtaje ubíral jsem se městem, hledaje nějaké náznaky příchodu jara. A našel jsem. Na jednom obzvlášť odvodněném místě už vykoukl asfalt a na něm vyznání neznámého Romea. Nevadí, že bylo od loňska…

Našel jsem ostatně i hmatatelnější důkaz – celou rozkvetlou závěj! Jaro bylo tady!

Leč radoval jsem se předčasně. Druhý den se řádně rozpršelo, přes noc to všechno zmrzlo a následující den napadl sníh.

Kdepak, ruská zima se tak snadno nevzdá…
««« Předchozí text: Pozhasínané Následující text: Momentka na pondelok 28 »»»
Jago | 29.3.2010 Po 22:11 | Toulky | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
No krásné! A pak že je pro vnitrozemské podnebí charakteristická suchá a krutá zima. ![]()
já nechápu, jak tam můžeš jezdit. Mě by tam nedostala ani vidina bohatého výdělku. (a to asi ani v létě) ![]()
[2] Radka : Já tam jezdím služebně už šestnáct let a termíny jednání si nevybírám. Ostatně pro našince je život tam, co jezdím, vcelku snesitelný a musím přiznat, že se tam rád vracím.
[5] Jago : Kdepak, to je jiné město, taky na Volze. Zkus si tipnout, které.
[6] Jago : Najprv som vytiahol mince s drevnimi gorodami Rossii. Nič sa nepodobalo. Potom som prešiel na mape kus Volgy od Tveru po Nižnyj Novgorod, gúglil som obrázky zo všetkých miest, čo som cestou stretol, ale nechytám sa… ![]()
[8] lojzo : Hodím nápovědu: Města tohoto názvu jsou dvě, dost od sebe vzdálená. Tohle je to větší, má to i v názvu a leží na Volze. Zkus se zeptat Gogola na Russkoe koľco?
[8] lojzo : Možná ses nechytil i proto, že tenhle klášter není nejvýznamnější památkou onoho města.
[10] Jago : Vím, vím! Je to Guslar Veliký! A můžu ti i říct, kdo je tam vedoucí stavebního úřadu a jak se jmenuje lékárník. ![]()
[11] Bohdan Dlouhý : Máš půl bodu, není to sice Guslar, ale Veliký ano.
Nebo že by ho Bulyčov přejmenoval?
To je dobré, měřit výši sněhové pokrýffky zapadanými lahváči…
[14] Jago : Nedalo mi to, prešiel som sa po máťuške Volge ešte raz, našiel som Iskru Okťjabra, Leninskuju Slobodu aj Prosek, ale nič velikogo ani boľšogo, čo by mohlo vyhovovať. Ja to vzdávam. ![]()
[16] lojzo : Rostov Velikij, Spaso-Jakovlevskij monastyr. Sakra, teď mě napadlo, že ono to neleží na Volze, ale u velikého jezera. Sorry…
[17] Jago : Nevadí, aspoň som si trochu oprášil zemepis. Človek nevie, kedy sa mu to zíde. ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)