Nostalgický spevníček - Pavel Lohonka Žalman

30.1.2011: Kupte sobě nebo někomu ze svých blízkých romanticko-dobrodružnou knihu Vysoká cena za lásku! Na www.vysokacenazalasku.cz jsou ukázky, četba na pokračování, recenze a dojmy těch, co si ji již přečetli. Tam se také dozvíte, jak knihu koupit.

Nostalgický spevníček - Pavel Lohonka Žalman

Dnešný spevníček je pre mňa trochu zvláštny. O Žalmanovi toho totiž veľa neviem. Akosi sme sa „minuli“… Najzvláštnejšie ale na tom je, že meno Pavel Lohonka Žalman vyslovím vždy medzi prvými, keď sa ma niekto pýta na českých folkových spevákov…

Aby som nekazil to „zvláštno“ okolo Žalmana…

Školu v Brne som končil v 91-vom, vtedy Žalman vydal svoju prvú platňu Hodina usmíření. A priznám sa, nepoznám z nej ani jednu pieseň. V roku 1992 vydal druhú platňu „Tu neděli po ránu“, z ktorej poznám, aj mám vo svojom spevníku ľudovú piseň „Kdyby tady byla taková panenka“… No ale s menom Pavel Lohonka Žalman mám spojenú platňu „Jantarová země“. Dnes, keď píšem túto stránku denníčku, som zistil, že tá platňa vyšla v roku 1993! Je to pre mňa naozaj prekvapujúca informácia, pretože v tom čase som už bol naozaj mimo školu, mimo Brno, mimo folkovú hudbu… Život mi začal ukazovať svoju novú tvár – prvá práca, prvý byt, prvá žena, prvý syn… No späť k téme. Zo Žalmanových piesní si najviac pamätám Píseň malých pěšáků:

Ráno bývaj smutný nádraží, lásky odjížděj se vdát,
na peróně stojí schoulený, s dálkou snoubený, pěšáci silnice.

Jednou pěšák zuje boty svý, na šachovnici světa rád,
vykouří doutník, lehne si, do stoky pod širák, a bude snít.

O malých dětech na nádraží, co hledaj mámu a duši svou,
ptáci pod křídly je ukryjou, a pak v objetí, s nima odletí.

Půlnoční vítr už vyhrává, píseň malých pěšáků,
ulicí smutkem dlážděnou, tichou dálnicí, tichou dálnicí,
půjdem dál.

Nenašiel som ju na YT , tak som vám sem napísal aspoň kúsok z textu… Ďalšia pre mňa prekvapujúca informácia – pieseň vyšla na platni Živě na Moravě až v roku 1996.

Dnes vám zahrám všetky tri piesne naraz bez mojich komentárov. Pretože o nich ani neviem nič napísať. Len toľko, že sa mi páčia. Sú také Žalmanovsky zvláštne krásne…
Takže Pavel Lohonka Žalman a piesne z platne Jantarová země. Príjemné nostalgovanie…
– Rána v trávě

– Jantarová země

– Jdem zpátky do lesů

košo

««« Předchozí text: Parížsky Víťazný oblúk (Arc de Triomphe) Následující text: Nostalgický spevníček - jarný špeciál »»»

lojzo | 15.3.2010 Po 09:00 | Nostalgický spevníček, Hudba, Video | trvalý odkaz | tisk

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

U komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:

1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.

2. Respektujte anonymitu ostatních.

3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.

4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.

reaguj [1]

pepa 15.3.2010 Po 09:55

Košo! Konečně! Čekal jsem, kdy „s tím“ vylezeš.

Tak tedy. Pavel Lohonka je stále mým favoritem č. 1 Proto jsem moc rád, že mu věnuješ místo. Pár slov bych k tomu přece jen dodal:

Poté, co Žalman skončil svoji éru u Minnesengrů (kde byl „ve stínu“) a začal vystupovat s prvním „Spolem“, následovalo nejkrásnější období jeho tvorby a produkce. Určitě měl už spoustu písní „v šuplíku“ připravenu, proto bylo toto jeho období tak úspěšné. A sestava s Tondou Hlaváčem a Pavlínou Jíšovou prostě neměla chybu.

Druhé album, Jantarová zěmě, bylo hodně poznamenáno příchodem Jardy Matějů. Píseň Jantarová země byla reflexí na události v pobaltských republikách začátkem devadesátých let. A byla hodně nadčasová, proto měla a dodnes má takový ohlas.

Říkáš, Košo, žes nikdy neslyšel „Hodinu usmíření“. Já osobně toto album považuji za Žalmanovo nejlepší. Spousta dobrých textů, melodií a aranžmá. Obrovským přínosem byl tehdy příchod Vojty Zíchy a zpěvačky Jarky Bláhové. Titulní píseň, „Hodinu usmíření“, považuji za textově i melodicky nejpovedenější Žalmanovu píseň. A za ještě nadčasovější, než je „Jantarová země“.

A tak by bylo možné pokračovat, o Žalmanovi by se toho dalo napsat moc. Dnešní „Spol“, s Honzou Brožem a Jindřiškou Petrákovou je někde jinde a je to tak přirozené. Soudím z posledních alb, že se Žalman autorsky opět vzchopil a sem-tam se objeví nějaká ta „pecka“.

A na závěr: pro český folk je nesmírně dobré, že tu Žalman byl, je a bude. :-)

Díky, Košo!

reaguj [2]

pepa 15.3.2010 Po 10:07

Jinak, Košo, informace na stránkách Zalman.cz o diskografii jsou mylné (nenapadá mne proč). Skutečnosti odpovídá toto. Takže „Hodina usmíření“ nebyla prvním, ale třetím Žalmanovým albem.

reaguj [3]

košo 15.3.2010 Po 10:21

[2] pepa : tak to si pepo práve vyriešil to moje „záhadno“ okolo Žalmana ! Bol by som dal ruku do ohňa za to, že si pamätám ten obal platne, kde sú po bokoch dva stromy a v strede je napísané „Žalman“ ! A tú platňu som mohol vidieť len a len v Brne – teda pred rokom 1991. No a na svojej vlastnej stránke sa ma takto snaží sám Žalman zmiasť A ja už som začal upodozrievať svoje pamäťové bunky DÍKY pepo !!!