Národní přírodní rezervace SOOS

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Šest kilometrů severovýchodně od Františkových Lázní, v centrální části Chebské pánve, se nachází unikátní přírodní rezervace…

Nejprve k neobvyklému názvu rezervace: V „egerlandské“ (chebské) němčině je slovo „soos“ zkomoleninou výrazu „moos“, tedy bažina nebo mech.

Chebská pánev byla na konci terciéru (třetihor) pokryta vrstvou sedimentů, především hrubozrnných pískovců a jílů. Ve starším kvartéru (čtvrtohorách) byla tato oblast zaplavena a následně dotvořena vulkanickou činností. V místě dnešní NPR byl vyzdvižen val křemenných písků, který oblast rozdělil na dvě odlišné části. V té severní vzniklo hluboké rašeliniště, v bezodtoké jižní části, kde vyvěraly a dodnes vyvěrají až středně slané minerální vody, se začalo dařit rozsivkám. Tedy mikroorganismům s křemennou schránkou. Ty pak vytvořily rozsáhlé těleso křemeliny, tzv. křemelinový štít.

Národní přírodní rezervace SOOS. Jižní bezodtoková oblast

Především v teplých letních dnech je křemelinový štít pokrytý silnou vrstvou solí, která vzniká odpařováním minerálních vod.

Národní přírodní rezervace SOOS. Vrstva solí na křemelinovém štítu

Z podloží křemeliny vyvěrá suchý oxid uhličitý. Na povrchu, v místě, kde je křemelinový štít pokrytý vrstvou humolitů, probublává a vytváří tzv. mofety (nesprávně bahenní sopky). Výrony jsou soustředěné v tzv. mofetovém poli.

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Mezi vývěry kyselek jsou nejmohutnější Císařský pramen a pramen Věra.

Národní přírodní rezervace SOOS. Císařský pramen

Národní přírodní rezervace SOOS je unikátním souborem mokřadních, slanomilných a reliktních společenstev. V přirozených lesních porostech převažuje bříza pýřitá (Betula pubescens). Rostou zde kriticky ohrožené rostliny, např. bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), kuřinka solná (Spergularia salina) a silně ohrožené rostliny jako masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Místo, kde se dnes nachází národní přírodní rezervace, bylo silně pozměněno lidskou činností. V 19. století se zde těžila rašelina zprvu jako topný materiál později pro lázeňské účely. Křemelina se těžila jako materiál na výrobu žáruvzdorných materiálů, Firma Mattoni pak vyluhovala z křemeliny minerální soli pro léčebné účely. Těžba humolitů a křemeliny následně negativně ovlivnila vodní režim a vedla ke vzniku silně zasolených půd bez vegetace. Od vyhlášení NPR v roce 1964 veškerá těžební činnost ustala.

Výměra rezervace je 221 hektarů, zpřístupněna je část po chodníku 1,2 km dlouhém. U vstupu do rezervace se nachází muzeum se stálou expozicí „Příroda Chebska a ochrana přírody“. Je zde také umístěna stanice pro handicapované živočichy.

««« Předchozí text: Rozprávka o sedemdesiatich siedmich idiotoch Následující text: Zůstalo pár fotografií... »»»

pepa | 4.3.2010 Čt 20:37 | Příroda, Toulky | trvalý odkaz | tisk