Stručné dejiny kozmonautiky priamou rečou (a na minciach) - 4. časť

4. Smer Mesiac – Apollo 1 až 10 (1967–1969)

Rok 1967 bol v dovtedajšej histórii kozmonautiky najtragickejším – vesmírne preteky si vyžiadali prvé obete (a to na obidvoch stranách). V januári zahynuli na floridskom kozmodróme pri teste kozmickej lode Apollo traja Američania (dodatočne bola táto loď „vymenovaná“ za Apollo 1), v apríli sa pri prvom pilotovanom lete nového typu lode (vyvíjanej najprv pod názvom Sever, neskôr premenovanej na Sojuz) zabil Vladimir Komarov.

„Pokud zahyneme, netruchlete pro nás. Máme riskantní povolání a tahle rizika na sebe bereme. Vesmírný program je pro tuto zemi příliš důležitý, než aby se nadmíru zdržel, pokud by někdy došlo k neštěstí. (…) Dobývání vesmíru stojí za pár životů. Naše Bohem nám daná zvídavost nás nutí letět tam osobně, protože vlastně jen člověk dokáže popsat Měsíc způsobem srozumitelným jinému člověku.“ – Virgil „Gus“ Grissom v marci 1965. V januári 1967 bol Grissom jedným z troch kozmonautov, ktorí zahynuli pri požiari kabíny Apolla 1 (9, 21)

„Jsem přesvědčen, že kdyby nebylo tohoto Apolla, padli bychom na hubu mnohokrát, než by se nám podařilo dostat na Měsíc, nemluvě o tom, že jsme se tam nemuseli dostat vůbec. Tím jsme narazili na klubko hadů, které nám později mohlo způsobit mnoho nepříjemností. Kousek po kousku bychom všechno opravovali a pravděpodobně by během téhle cesty vzhůru zařvalo i pár lidí. Až ten požár nás donutil projekt zastavit a probrat všechno opravdu pořádně od základů.“ – Donald Slayton, šéf amerických kozmonautov, o tragickom požiari Apolla 1 na štartovacej rampe, pri ktorom 27. januára 1967 zahynuli Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee (3)

„Co bylo příčinou? Selhání představivosti. Vždy jsme věděli o možnosti požáru v kosmické lodi. Ale strach jsme měli z toho, že se to stane ve vesmíru, třista kilometrů od požární stanice. Toho jsme se báli. Nikdo nevěřil, že že by se to stalo na Zemi, jinak by byl test klasifikován jako rizikový. Ale nebyl… zkrátka to nikoho nenapadlo. Tak čí to byla chyba?“ – kozmonaut Frank Borman o havárii Apolla 1 pred vyšetrovacím výborom Kongresu (21)

Mesačné krátery na austrálskom dolári z tohtoročnej tematickej série k Roku astronómie.

„Jsem navigátor. Mám právo vědět, kam letíme.“ – kozmonaut Don Eisele z posádky Apolla 7 (21)

„V kosmické lodi Apollo je na dva miliony součástek. Dosáhnout 99,9-procentní dokonalost stále nemusí stačit, pořád může selhat dva tisíce součástek. Ale to se nesmí stát, neboť každá vadná součástka může v této riskantní hře představovat smrtelné nebezpečí.“ – komentátor Walter Cronkite pred štartom Apolla 7, prvou pilotovanou skúškou lode Apollo po tragickom požiari (21)

„V podstatě po tobě budeme chtít, abys tam seděl a vypadal inteligentně.“ – Člen posádky Apolla 8 Jim Lovell inštruuje svojho kolegu Billa Andersa po tom, čo bol program letu zmenený. Apollo 8 malo pôvodne vyskúšať lunárny modul (LM) na obežnej dráhe Zeme, vzhľadom na časový sklz pri jeho výrobe bola však náplň letu zmenená na oblet Mesiaca (prvý v histórii, ale bez LM), takže Anders s oficiálnou funkciou Pilot lunárneho modulu ostal bez svojej hlavnej náplne (4)

„Mesačná“ raketa Saturn V – najväčšia raketa, aká bola kedy postavená (mala výšku 110 metrov). Apollo 8 bola prvou kozmickou loďou, ktorú vyniesla. Austrálsky dolár, rovnako ako predošlá minca z tohtoročnej „astronomickej“ série.

„Řekněte Conradovi, že přišel o rekord.“ – Jim Lovell z paluby Apolla 8 na ceste k Mesiacu (december 1968). Výškový rekord posádky Gemini 11 (Pete Conrad, Dick Gordon) zo septembra 1966 mal hodnotu 1368 km (850 míľ). Nový rekord Apolla 8 bol cca 390.000 km (240.000 míľ) (6)

„Letíte na nejlepším stroji, jaký jsme mohli sehnat!“ – komunikátor z Houstonu povzbudzuje posádku Apolla 8 predtým, než po prvýkrát v histórii zmizla kozmická loď za Mesiacom. Nad jeho odvrátenou stranou museli zapáliť brzdiaci motor, aby Apollo ostalo na mesačnej obežnej dráhe (20)

„Měsíc je úplně šedivý. Žádná barva. Vypadá jako ze sádry, nebo z nějakého našedlého písku.“ – Jim Lovell z paluby Apolla 8. Kozmonauti z Apolla 8 (Borman, Lovell, Anders) boli prví ľudia v dejinách, ktorí na Vianoce 1968 videli mesačný povrch zblízka na vlastné oči (20)

Odvrátená strana Mesiaca s vychádzajúcou Zemou. Takto nejako to videli Borman, Lovell a Anders v decembri 1968 – len tá družica je tam naviac. Rakúska dvadsaťpäťeurovka k Roku astronómie.

„Zachránili jste rok 68!“ – Valeria Pringle(ová) posádke Apolla 8. Jeden z mnohých telegramov posádke, vybraný tlačovým oddelením NASA (21)

„Teď, když máme nového prezidenta, tak už to mohu klidně říci: Měsíc je stejně pustý jako Texas!“ – Frank Borman, veliteľ Apolla 8, po pristání (v januári 1969 nastúpil do Bieleho domu po Texasanovi L. B. Johnsonovi Kalifornčan R. Nixon) (8)

„Ježíšikriste, to fakt máme tady s tímhle letět? Vždyť je to jako skořápka, jak z krepovýho papíru. Když si nedáme pozor, prolítne nám noha ven stěnou.“ – kozmonaut Jim McDivitt (Apollo 9), keď prvýkrát uvidel lunárny modul, prvú kozmickú loď, ktorá nebola navrhnutá pre lety atmosférou, ale len medziplanetárnym priestorom – preto mala neaerodynamický tvar a subtilnú konštrukciu (6)

„Nikdy byste neřekli, jak je tahle věc velká, když v ní zůstane jen jeden chlap.“ – astronaut John Young, potom čo jeho kolegovia z posádky Apolla 10 Tom Stafford a Eugene Cernan odleteli v lunárnom pristávacom module a on ostal v kabíne kozmickej lode ako prvý človek v histórii sám na obežnej dráhe Mesiaca (2)

„Zatracenej čubčí syn!“ – Eugene Cernan na adresu lunárneho modulu Apolla 10, ktorý sa pri lete nad mesačným povrchom „zrazu zbláznil“ – začal prudko meniť smer do všetkých strán bez akejkoľvek zrejmej logiky. Dôvodom, ako sa neskôr ukázalo, bolo to, že kozmonauti (Stafford a Cernan) zadali palubnému počítaču jeden pokyn z letového plánu omylom dvakrát, čím počítač pomýlili a on začal meniť smer letu, aby našiel orientačné body. Problémom bolo, že túto vetu v priamom prenose počula celá Amerika a viaceré cirkevné organizácie žiadali od NASA ospravedlnenie za „kliatby, vulgárnosť a rúhanie“. Cernan sa napokon na špeciálne zvolanej tlačovej konferencii ospravedlnil slovami „Těm, kterých jsem se dotkl, se omlouvám. Těm, kteří mě chápou, děkuji“ (2, 12)

„Myslím, že jsem létal na více jak stovce letadel různého druhu a tohleto je můj třetí kosmický let. Ale nikdy jsem však neslyšel něco tak hlučného, jako je Snoopy. Všeho moc škodí. Chcete-li si udělat představu, řekněte svým dětem, ať vám dají na hlavu plechovej hrnec a tlučou do něj lžícemi.“ – Tom Stafford o hlučnosti lunárneho modulu Apolla 10 (posádky Apolla mali možnosť pomenúvať si svoje kozmické lode – veliteľská sekcia Apolla 10 dostala meno Charlie Brown a lunárny modul Snoopy, podľa hrdinov populárneho komixu Peanuts) (20)

Apollo 10 nad mesačným povrchom (tvar mesačného modulu ale nie je veľmi verný). Nemecká pamätná medaila.

„Jak byste doopravdy strávili svůj čas, kdybyste zjistili, že nemůžete odstartovat z Měsíce? Modlili byste se, psali vzkazy pro své rodiny, anebo byste posílali zpátky na Zem informace o Měsíci?“ – otázka na tlačovej konferencii pred štartom Apolla 11, prvej výpravy, ktorá mala pristáť na Mesiaci. „Nejspíš bych ten čas strávil prací na opravě startovacího motoru.“ – odpovedal kozmonaut Buzz Aldrin (7)

(Predchádzajúca časť tu, pokračovanie o týždeň)

««« Předchozí text: Překvapení Následující text: Záhadné zmiznutia dievčat »»»

lojzo | 1.11.2009 Ne 00:04 | Písně kosmické, Mince | trvalý odkaz | tisk