Tiež si tváre veľmi nepamätám, mnohí bývalí klienti si iste myslia, že som namyslený, keď ich nepozdravím, ale to s tou slečnou sa mi ešte nestalo.
Škoda.

[1] lojzo : Mizerná paměť na obličeje a krátkozrakost. To je moje cesta k mnoha trapasům. Ale slečny jsem zatím poznat dokázal. Neřku-li při objetí, tam už se dá přece použít i hmat a čich.

[2] Bohdan Dlouhý : Áno, hmatovú pamäť mám celkom dobrú, takže u slečien si identitu pre istotu vždy znovu pohmatom overím.

[2] Bohdan Dlouhý : moje krátkozraké oká + neveľmi dobrá pamäť na mená + hlava zamyslená tiež vytvárajú rôzne situácie

SV napsal/a: neveľmi dobrá pamäť na mená Mená si pamätám výborne – pri každej osobe ma ich napadne aspoň päť.

[2] Bohdan Dlouhý : a? spomenul si si aj na túto? aspoň podľa nosa?

[5] lojzo :

[6] SV : Já byl tím zákazníkem.

[5] lojzo : A nejmíň tři další si vymyslím.

[8] Bohdan Dlouhý : jááááj. aha.

[9] Bohdan Dlouhý : samé pôvabné, viď?

[11] SV : Jak jinak?

To nemusela být skleróza, ten pán prostě změnil pohlaví.

Možno pul roku nebola dostatočne dlhá doba na vytvorenie pamäťovej stopy

[13] Jago : Komu?

[14] SV : Něco ve smyslu, kde nic není, ani čert nebere?

[15] Bohdan Dlouhý : Sobě, samozřejmě. Nebo jsi chtěl něco naznačit o ne zcela standardní orientaci oněch děv?

Tak já také zapomínám různé osoby a osůbky a to tak, že nevím. Jdu, někoho potkám a nevím jestli ho náhodou neznám a tak po něm civím, někdy se i otočím a dotyčny znejistí, neví proč ho tak očumuju a tak se třeba také otočí a něco samozřejmě očekává, např. dobrý den nebo ztratil jste klobouk, cokoli, ale já nic, já si řeknu, no asi jsem se spletla a tak jdu dál a ten chudák tam vykuleně stojí, čumí a možná za rohem zkolabuje, protože ho honí mravnostní, nebo dluží státu nebo je to prostě nervák, a tak. Ve druhém případě, jdu podívám se, ten člověk se nadechne a řekne aaaaahoj Šššššš…. načeš já si řeknu, co to je tohleto za člověka toho jsem ještě nikdy neviděla a jdu pryč, a on se otočí a zařve hej jsi hluchá, vždyť jsme spolu měli dítě a ty už mě neznáš??? a já už jsem pryč. Takže si Bohdane z ničehož nic nedělej.

…načež… to víte jsou 3 ráno

Sara napsal/a: vždyť jsme spolu měli dítě a ty už mě neznáš???

Len tak pre zaujímavosť – koľko detí máš?

taky mám paměť na odpis. Včera jsem dlouze přemýšlela, jak se dostanu ke své dlouholeté kamarádce. Přitom k ní jezdím každou chvíli. Stála jsem na silnici, čučela na čísla trolejbusů a měla okno jak vrata. Když už jsem se upocená dobrala k jejímu baráku, nastal problém číslo dvě. (můj obvyklý): Ve kterém patře bydlí?? Takže jsem jí musela zatelefonovat, abych nelezla zbytečně sedm pater. Jojo, skleróza bolí….

[19] lojzo : Myslíš, že si to pamatuje?

[20] Radka : Já myslím, že je to normální a divní jsou ti, kterým se to nestává.

Já si zase občas nemůžu vzpomenout, jestli jsem už obědval. A tak se jdu pro jistotu najíst ještě jednou.

[16] Jago : My nesmíme nic ani naznačovat.

[19] lojzo :Lojzo, člověče, kdybys mě zabil fakt nevím.

No, Bohdane, máš v těch slečnách trošku binec, že? Ale nebuď smutný, taky nemám paměť na obličeje, mockrát se mi stalo něco podobného se známými a méně známými. A ti lidé si pak asi pomyslí, že jsem nevychovaná a nespolečenská, jdou dál a já jim to už nevysvětlím..

waity napsal/a: mockrát se mi stalo něco podobného se známými a méně známými
To jako, že ses jim vrhla kolem krku?