Sírovec žlutooranžový - sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus)

Sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus) na kmeni vrby. Foto: © Bohdan Dlouhý, Brno – Lužánky, 19.5.2006

Název: sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus)

Synonyma: Agarico-carnis flammula, Agarico-pulpa styptica, Agaricus speciosus, Boletus citrinus, Boletus coriaceus, Boletus imbricatus, Boletus lingua-cervina, Boletus ramosus, Boletus sulphureus, Boletus sulphureus, Boletus tenax, Boletus tenax, Ceriomyces aurantiacus, Ceriomyces neumanii, Cladomeris casearius, Cladomeris imbricatus, Cladoporus sulphureus, Daedalea imbricata, Grifola sulphurea, Laetiporus cincinnatus, Laetiporus speciosus, Laetiporus sulphureus f. aurantiacus, Laetiporus sulphureus f. ramosus, Leptoporus casearius, Leptoporus imbricatus, Leptoporus ramosus, Leptoporus sulphureus, Merisma imbricatum, Merisma sulphureus, Polypilus casearius, Polypilus imbricatus, Polypilus sulphureus, Polyporellus rubricus, Polyporus candicinus, Polyporus casearius, Polyporus cincinnatus, Polyporus imbricatus, Polyporus ramosus, Polyporus rostafinskii, Polyporus rubricus, Polyporus sulphureus, Polyporus todari, Ptychogaster aurantiacus, Ptychogaster aureus, Sistotrema sulphureum, Sporotrichum versisporum, Stereum speciosum, Sulphurina sulphurea, Tyromyces sulphureus, choroš sírový, choroš sírožlutý, chorošovec sírový, sírovec sírový

Zařazení: říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité

Popis:
Další z velmi nebezpečných dřevních hub, způsobujících hnědou hnilobu dřevin.

Napadá převážně listnáče (Salix, Quercus, Populus, Alnus, Tilia, Robinia pseudo-acacia, Gleditsia triacanthos, ovocné dřeviny – třešně, hrušně), jehličnany jen vzácně. Do živých stromů se dostává poraněním na kořenech nebo na kmeni. Má velmi nápadné plodnice, oranžové, sírově žluté, později bělavé, uspořádané bochánkovitě, konzolovitě až střechovitě. Trsy mohou být i metr velké, starší plodnice zapáchají po svítiplynu. Období fruktifikace je duben až říjen. Mladé plodnice jsou jedlé.

Houba způsobuje velmi agresivní hnědou hnilobu, která rychle proniká do dřeva a narušuje jeho mechanické vlastnosti. Poškozuje kořeny, kmen, ale i kosterní větve. Z toho plyne velké riziko statického selhání stromu a tudíž značné ohrožení provozní bezpečnosti. I u této houby je problém v tom, že na dřevinách nejsou znát příznaky napadení do doby, dokud houba neprostoupí celým profilem kmene nebo větve a nezačnou se tvořit plodnice na povrchu.

Sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus) na kmeni vrby. Foto: © Bohdan Dlouhý, Brno – Lužánky, 19.5.2006

Sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus) na kmeni lípy. Foto: © Bohdan Dlouhý, Brno, 25.8.2008

Sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus) na odlomené kosterní větvi staré vrby. Foto: © Bohdan Dlouhý, Břeclav, 5.5.2009

Sírovec žlutooranžový – sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus) na odlomené kosterní větvi staré vrby. Praktická ukázka, jak vypadá uvnitř větev napadená sírovcem. Foto: © Bohdan Dlouhý, Břeclav, 5.5.2009

Zdroje:
http://www.biolib.cz/…xon/id59936/
http://encyklopedie.seznam.cz/…lutooranzovy
Kolařík, J. a kol.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II., metodika ČSOP č. 6, Vlašim, 2005
Černý, A.: Parazitické dřevokazné houby, SZN 1989

««« Předchozí text: Fajné stromy austrálske Následující text: Mandarinkové hody »»»

Bohdan Dlouhý | 5.5.2009 Út 22:10 | Dřevní houby, Arboristika | trvalý odkaz | tisk