Praotec Noe a arménský koňak
Co mají společného tyhle dva světoznámé pojmy? Biblickou horu ARARAT! Na Araratu přece přistál praotec Noe po potopě světa se svou archou a vypustil z ní zachráněná zvířata. Mohlo to vypadat nějak takhle:
Starý zákon, kniha Genesis, praví, že „Noe pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se…“ V bibli se sice přímo o koňaku nemluví, ale tam, kde roste víno, není nikdy daleko k jeho přeměně na lahodný destilát. A protože se Noemovo vylodění konalo na území, patřícím dlouhá léta Arménii, není divu, že jak ARARAT, tak NOE souvisejí s vyhlášenou arménskou lihovinou – koňakem.
Je tu však jedna potíž. Zatímco ARARAT je značka výrobků Jerevanského koňakového závodu (EREVAN BRANDY FACTORY), značka NOE (rusky Noj) je značka výrobků a Ararat je součástí názvu firmy EREVAN ARARAT-BRANDY-WINE-VODKA FACTORY. První firma patří francouzskému koncernu Pernod – Richard, druhá arménskému investorovi Multigroup a předchozí obrázek pochází z jejího muzea.
Osobně mohu prohlásit, že obě firmy vyrábějí vynikající (a drahé!) pití a našinci může být vcelku jedno, kdo je kdo. V dobách SSSR to byl stejně všechno jeden „Ararat“.
V podnikovém muzeu se pochopitelně vystavují kromě jiného i rozličné medaile a jiná ocenění ze soutěží. Mně zaujal výrok jistého A. M. Peškova (zvaného Maxim Gorkij) z roku 1928. V překladu zní: Skutečně, je daleko lehčí vyjít na horu Ararat, než ze sklepů „Araratu“.
Z vlastní zkušenosti mohu prohlásit, že něco na tom bude, i když na Ararat jsem nelezl. Jednak se mi zdál vysoký, jednak nyní leží v Turecku a byť se na něj z Arménie pěkně kouká a zdá se být na dosah ruky, přece jen je za hranicemi.
Mnou navštívená firma produkuje kromě koňaku také desertní vína a ve svých sklepích skladuje pěkně staré ročníky. Ochutnávali jsme např. „maděru“ (madeiru) ročník 1923. Zajímavý je tento sud, který byl naplněn v roce 1977 a na němž stojí „Otevřít ke stoletému výročí Velikého Října“. Když jsme se ptali, co budou v tom roce 2017 dělat, když už VŘSR (VOSR) není zrovna ve flóru, dostali jsme odpověď, že nějaký důvod k napití se vždycky najde.
Na závěr uvedu ještě několik zajímavostí:
Každý Armén vám bude chválit arménský koňak a slovo „koňjak“ najdete na všech etiketách popsaných azbukou. Dokonce se traduje, že v roce 1910 získala tato lihovina velkou cenu na výstavě ve Francii a s ní právo používat název „cognac“. Možná to tak bylo v roce 1910, dneska už by Arméni pod názvem „koňak“ nevyvezli do světa s výjimkou států bývalého SSSR ani slzu. Je to prostě „Armenian brandy“, ale na jeho kvalitě to nic nemění. Ostatně nám také EU upřela název „tuzemský rum“ a my ho pijeme dál.
Byli jsme poučeni, že při popíjení arménského koňaku se má kouřit doutník a pojídat hořká čokoláda. Částečně jsem to vyzkoušel. Doutník by asi mé útroby nesnesly, ale s tou čokoládou je to dobrý nápad.
Arménský koňak si prý oblíbil sir Winston Churchill. Poprvé ho ochutnal na Teheránské konferenci v roce 1943 a údajně ho konzumoval asi 400 lahví ročně, a to až do své smrti. Tuto informaci podávají i neruské zdroje, tak to snad bude pravda. Byl to údajně nejsilnější koňak na světě (značky Dvin – 50 %) a původně byl vyráběn pro ruské polárníky.
Jako každá kvalitní značka, i arménský koňak se zhusta padělá. Byli jsme varováni před jeho nákupem v normální obchodní síti a na tržištích, protože 90 % tamního zboží jsou padělky a laciné napodobeniny. Jestli to platí i pro naše země, nevím, ale cena toho, co se tu prodává, je i na naše poměry pěkně mastná.
««« Předchozí text: Líčidlo americké (Phytolacca americana) Následující text: Chvíľka poézie - Stanisław Jerzy Lec »»»
Jago | 31.3.2009 Út 23:09 | Toulky | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářU komentářů prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře, budeme je mazat.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
4. Komentáře pište k tématu. Nesouvisející komentáře mohou být vymazány.
Podle toho lva mě napadla firma, která celkem nedávno spolkla mého chlebodárce… Šmarja, to jsou pracovní deformace… 
Na obrázku je zřejmě Noe s rodinou. Nejspíš už po potopě. Ararat stával v Arménii, terazky je v Turecku… 
Tak bych tipoval nějakou cestovní kancelář. Ale může to být zrovna tak hotel nebo třeba ZOO. Málo indicií i pro Hercule Poirota. 
Nebo loďařství… teda jako stavba lodí. Nevím, jak se tomu nadává. Ale archa tam vidět není, tak asi ne. Že by veterinář? Ale to většinou nejsou firmy, nýbrž individuální praxe. Tak nevím… jdu od toho. :-p
[2] @Teo : Pěkně jsi to rozjel, tak proč od toho utíkat? Je to foceno v síni tradic jednoho podniku…
To je praotec Čech ve chvíli, kdy udělal tu neodpustitelnou chybu, že odpadl pod Řípem (to kolem není voda, ale věčný sníh) a byl příliš líný na to, aby šel aspoň trošku dál, na nějaké hezké místo. (samozřejmě i s jinými lidmi) 
A celé to visí v nějakém pražském blázinci….
[7] Radka : Tak potom ten vpravo by mohol byť jeho bratranec Pech, ktorý pokračoval ďalej na východ. 
..ještě by se k tomu dalo dodat: " a od těch dob máme pořád všichni holou prdel…"
Tak toto vím náhodou úplně přesně. Je to Prastrejda Noe krátce po povodni a obraz visel v síni tradic Pražské paroplavební hned vedle obrazu potápějícího se Titanicu od Leonarda DiCaprioniho, než celou síň tradic i s obrazy a Pražskou paroplavební smetla velká voda v roce 2002.
Možná jsem to někde viděla, není to ten slavný obraz s názvem „Setkání praotce Čecha s Noemovou rodinou.“ Nevisí náhodou v Národním divadle?
Hezky jste se rozpovídali a možná, že vás ještě něco napadne, čemu se svorně zasmějeme. Většinou jste správně určili, že se jedná o Noemovo vylodění na Araratu u příležitosti konce potopy světa (i když už jsem při jiných příležitostech slyšel hlasy, že je to vylodění v Normandii v roce 1944).
Myslel jsem, že k Araratu a s ním spojené alkoholické story praotce N. se víže jediná asociace, a to arménský koňak, ale nějak se nedostavila. Na správné řešení přišel až Lojzo: Obraz skutečně visí v podnikovém muzeu jerevanského koňakového závodu ARARAT a osobně jsem si ho vyfotil ve stavu ještě víceméně střízlivém. A protože tento závod vyrábí moc dobré věci, podělím se s vámi o další informace a obrázky, ale až zítra.
[13] Jago : Pěkné. Koukám, že máš zajímavou zálibu… Někdo cestuje kvůli moři, hradům nebo horám a ty kvůli chlastu! Ale vážně, může to být zajímavé, taková návštěva koňakárny…. 
400 lahví ročně? Netušil jsem, že se Churchill vlastně uchlastal.
Ale jinak díky za zajímavou exkurzi…
[17] vika : Děvče, spletla sis fórum. Doporučuji spíše www.blbevtipy.cz
Bohdan Dlouhý napsal/a: Netušil jsem, že se Churchill vlastně uchlastal
Uchlastať sa ako 91 ročný… to nie je až také zlé.
[21] lojzo : To je pravda. Kdyby žil zdravě, mohl se dožít i osmdesátky.
[22] Bohdan Dlouhý :…to je ao v tom vtipe… Dedo,koľko máte rokov? 80. A fajčíte a pijete? Áno. No vidíte,keby ste nefajčili a nepili,už by ste mali 90!
[23] kopretinka : Nie každý osemdesiatnik je dedko! Naša bezprostredná susedka, keď mi rozprávala niečo o dávnych časoch, často povedala čosi takéto: „To viete susedko, vtedy som bola ešte mladá, mala som len 82…oberala som jablká na strome…a sama vešala záclony z rebríka“. O svojom mladšom bratovi rozprávala ako o nezodpovednom nespratníkovi, ktorý je ešte primladý na to, aby sa správal seriózne. Starý pána má teraz 96… Ona zomrela vlani na jeseň pár dní pred svojimi 99. narodkami, ale nie na chorobu, ale pri banálnej nehode. Bola dokonale pri zmysloch. Dalo sa z ňou hodiny rozprávať a rozumných veciach a nikdy vám neporozprávala dvakrát tú istú príhodu…čo sa o mne povedať nedá.
churchill 4 měsíce před smrtí ( v 92 letech) prohlásil toto: Žiju tak dlouho, protože piji armenský konak. B-)
Tak jsem před chvílí zhlédl na ČT 1 cestopisný filmík o Arménii a potěšilo mě, že jeho autoři v pasáži o arménském koňaku převzali tenhle můj text i s chlupama.
[32] Karel : Na honorář nedošlo, psalť jsem pod nickem. Ale budiž jim přáno.
[33] Jago : Přej a bude ti přáno to z niektorej folkovej pesničky. Pepo bude iste vedieť, z ktorej
[35] Jago : jaj, aj Jago vie, z ktorej folkovej pesničky to je ale SV to nevie 
SV má prosím, kvapátenko to, sklerózu
[37] Jago : Co se tu řeší? Písnička „Přej a bude ti přáno?“
A SV to neví?
Ale ví, a dobře…
[37] Jago : nechci se optat strýčka Gogoľa! smajlík durdík chcem sa spýtať Pepu. a Pepo si myslí, že to vím.
[31] Jago : Je to možný todlecto? Ale malinkou radost z toho máš, ne?
Rozcestníky
Dendrologie
Dnešný oslávenec
Fajné domy
Fejetony a povídky
Fotogalerie
Muránska planina
Rostliny
Zvířata
Nové komentáře
Oblíbené adresy
Další linky
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)