Planina velikonoční - pokračování

Už dlouhých pět měsíců jsem nebyl na Planině a teď je ten okamžik tady…

čtvrtek
Vlak pomalu stoupá k Červenej Skale. Dodaleka svítí zasněžený hřeben Královej hole, dodaleka svítí kříž na Orlové. Cesta Horehroním je pro mne vždycky zážitkem…
Na nádraží mě čeká Karol a hned vyrážíme do Muráně. Cestou na Velkú lúku mi ukazuje místo, kam dopadly zhruba před třemi týdny obrovské balvany, které se utrhly z masívu Šiancí. Spousta přeražených stromů, spousta stromů „jen“ poničených (jeden ze stromů je potlučený ve výšce téměř deseti metrů), prasklá silnice jakoby právě přežila osmý stupeň Richtera, obrovský koridor směrem do Suchého dolu.. Musel to být nevídaný masakr…

NP Muránska planina. Škody způsobené pádem balvanů z Šiancí

NP Muránska planina. Škody způsobené pádem balvanů z Šiancí

Jsem překvapen. Na Planině už příliš sněhu není a upřímně řečeno, je to milé zjištění. Ve sněhu se špatně chodí…
Pod chatou Zámok si hledají cestu za světlem první šafrány, květy se rozvinou během příštích dnů. Tak přece! Nepředpokládal jsem, že je uvidím…
Chvíli sedím u Karola. Vyptává se na dění a na lidi kolem sharkan-webu. Zajímá ho každá maličkost (všem vyřizuje krásný pozdrav!)…
Jsem netrpělivý, táhne mě to ven. A kam jinam mohou mé první kroky na Planině směřovat, než na Poludnicu? Cesta ke skalní hraně je beze stop, dlouho tu nikdo nebyl. Žasnu. A to nejen (tak, jako vždycky) nad atmosférou místa, které mám bytostně rád. Na skalách je spousta rozkvetlých konikleců slovenských. Nevídané. Botanický zázrak, div letošního jara (vlastně ještě zimy) na Muránské planině. Koniklec rozkvetl dříve než šafrán! Myslím, že tento jev by si zasloužil publikování v odborné literatuře. K popisu bych použil i speciální výraz. Napadá mě: „Šafrán – koniklecový (crocus – pulsatilla) přesmyk ®“. Spolu s modrofialovou barvou konikleců tu oku lahodí i sytě zelená barva listů prvosenky holé…

NP Muránska planina. Koniklec slovenský/Poniklec slovenský/Pulsatilla slavica

Vracím se na Velkú lúku. Nad Tesnou skalou mi přebíhá přes cestu kočka divoká. Ještě nikdy jsem ji na Planině neviděl a skoro jsem nevěřil, že tady žije…
Cestou do Muráně se zastavuji na chatě Zámok. Na terase chaty se tři adolescenti baví bodáním dýky do dřevěných trámů. Po mé intervenci přestávají a odcházejí. Nevím, ale pokud je mi někde nabídnuta možnost odpočinku pod střechou, úkrytu a po domluvě třeba i noclehu, určitě si takové nabídky budu vážit. Asi přemýšlejí jinak než já. Nostalgicky vzpomínám na spoustu nocí, které jsem na terase strávil. Teď bych si nocleh asi rozmýšlel, musel bych nejméně dvě hodiny věnovat úklidu. Je tu neuvěřitelný nepořádek. Časy se prostě mění…
Stoupám k hradu. Dokončuje se oprava střechy vstupní brány, vypadá moc pěkně. Jiné to je ovšem s ostatními hradními objekty. Chátrají, rozpadají se. Mám pocit, že tady to může zachránit už jenom zázrak…
Obcházím jako pokaždé všechny vyhlídky. Dnes je dobrá viditelnost, musím toho využít. Na jednom ze stromů pilně pracuje datel černý (tesár čierny, Parus major) a moje přítomnost ho nijak neruší…
Vstřebávám pocit, že jsem opět na Muránské planině a je to nepopsatelné…

pátek
Celou noc padal sníh a Planina je jako vyměněná…
Chci se podívat, zda ještě kvete kandík psí zub. Mám obavu, zda nebude zapadaný sněhem. Cestou z Muráně potkávám Milana. Dávám se s ním do řeči. Témat na povídání máme opravdu mnoho. Milan jde kus cesty se mnou. Kandík už odkvétá, přesto se mi daří alespoň několik fotografií pořídit. Tuto rostlinu z čeledi liliovitých vidím poprvé v životě. Na Planině jsem nikdy v době jejího květu nebyl. Je opravdu nádherná…

NP Muránska planina. Kandík psí zub/Kandík psí/Erythronium dens-canis

Milan mi říká zajímavou informaci. Opět se na pořad dne dostává Cesta Márie Széchy. Budou prý realizovány další akce k její propagaci a zhodnocení. Dobrá zpráva, Cesta Márie Széchy si to určitě zaslouží. A snad k tomu malým dílem přispěl i článek, který jsme s Milanem vypracovali a publikovali…
Pozorujeme zajímavého ptáka. Strakapoud, ale zvláštní. Nemá červenou hlavičku, ani já, ani Milan jsme ho ještě neviděli. Možná je to tím, že ani jeden z nás není ornitolog, nevím. Jak později Milan zjišťuje, je to samička strakapouda velkého (Datel velký, Dendrocopos major)…
Loučím se s Milanem a pokračuji směrem do Hrdzavé doliny. Pozoruji stádo laní, devět jsem jich napočítal. Najednou se ozve zvuk traktoru a laně prchají. Za chvíli kolem mne projíždí zvláštní monstrum. Traktor to původně určitě byl, teď je to stroj zevnitř i zvenčí ověšený batohy. Uvnitř se tísní tolik lidí, že se do kabiny sotva vejdou. Pozoruji je a je mi těch rádobyturistů líto. Bývalo dobrým zvykem chodit na Nižnou Klakovou pěšky. Hm, teď tam jezdí nákladní taxi. Neví, o co přicházejí, ale nejspíš jim to moc nevadí…
Večer přijíždí SV. Plánujeme trasy pro příští dny…

sobota
Ze všech plánů zbylo jen zbožné přání. Opět padal sníh a začínám litovat, že jsem SV rozmluvil sněžnice, které si chtěla vzít s sebou. Tvrdě jsem ji zrazoval, teď však vidím, že by se hodily. Alespoň jí, já mám k tomuto zařízení ničím nepodloženou averzi. Asi proto, že jsem je ještě nikdy nevyzkoušel…
Míříme do Hrdzavé doliny. Rád bych si prohlédl některá místa v závěru doliny, která jsou v době vegetace zahalena listím stromů. A jsou to pohledy mnohdy velice zajímavé…
V Hrdzavé dolině je krásně a odpoledne se dokonce vyjasňuje. Opět spatřujeme stádo devíti laní…

NP Muránska planina. Hrdzavá dolina

neděle
Stoupáme cestou k hradu a najednou se za námi ozvou rychlé kroky. Otáčím se a vidím běžce. Je to Ivo, strážce národního parku. Zdravíme se, ptám se, jak je to s medvědem, kterého v těchto místech nedávno potkal. Informaci potvrzuje, potkal prý dokonce dva. Ivo má můj obdiv, jeho fyzická kondice je obdivuhodná. Musel bych na sobě tvrdě zapracovat, abych mohl běhat jako on. Běh však nepatří mezi mé oblíbené aktivity…
Znovu si prohlížíme místo, kudy si cestu razily mohutné balvany z Šiancí. Nevídané…
Pokračujeme k Poludnici. Na Maretkinej je dnes živo. U lesnické chaty se shromáždila jakási výprava a s lahvemi v ruce postupují těžko říci kam…
Vše zapadalo sněhem. Jen na kolmých stěnách, kde se sníh neudržel, jak z jiného světa, vzhlíží květy konikleců. Po chvilce kolem nás přelétá těžkopádně jakýsi pták. Dodatečně zjišťuji, že to byl jeřábek lesní (jariabok lesný, Bonasa bonasia), nejmenší tetřevovitý pták. Další z tvorů, které jsem na Planině ještě neviděl…

pondělí
Sněhová kalamita. Přes noc napadlo tolik sněhu, jako za celou zimu dohromady. Tak mi to alespoň připadá. Po obědě chumelenice ustává a zvedá se mlha. Po jaru ani památky. Prožívám na Planině už třetí Velikonoce, ale takové jako letos ještě žádné nebyly. Pamatuji si, že před čtyřmi lety, také bylo velikonoční pondělí, šlápl Milan málem na zmiji. Faktem je, že tehdy už byl duben…
Jdeme opět na Poludnicu, ta vypadá každý den jinak (jedno z jejich kouzel). Sněhová peřina ji sluší, dlouho už však nevydrží. Sluneční paprsky se do jižních stěn brzy opřou s velkou intenzitou a zase se sem vrátí jaro…

NP Muránska planina. Poludnica

NP Muránska planina. Poludnica

Znovu na hrad. Tady jako zázrakem zůstalo několik nezasněžených míst, na kterých začínají rašit šafrány. Ovšem i tady platí přesmyk: na jižní vyhlídce kvete koniklec…

NP Muránska planina. Muránský hrad

úterý
Poslední den našeho pobytu. Včera jsme si ještě vyslechli informace o těžkostech v dopravě na celém Slovensku, které způsobil silný vítr a nenadálá nadílka sněhu. Muránské planině se však vítr vyhnul a sněhová pokrývka ji vysloveně sluší…
Na hřebčíně pozorujeme koně. Ti mají ze sněhu asi radost největší. Loučíme se s Karolom. Přemýšlím o jeho odlehlém způsobu života. On sám už říká, že by potřeboval mezi lidi…
Na Pieskoch pak dlouho sledujeme datlíka tříprstého (ďateľ trojprstý, Picoides tridactylus). Sameček s nádherně žlutě zbarvenou hlavičkou, vytrvale hledá potravu a nenechává se rušit…
Nevíme, kdy se zas na Muránskou planinu vrátíme, ale nejspíš to bude až na podzim. V této chvíli mi to připadá, jako někdy v příštím životě. Ale je na čase se poznat i jiná místa…

««« Předchozí text: Jarní hádanka Následující text: Fotohádanka barokní »»»

pepa | 31.3.2008 Po 06:22 | NP Muránska planina | trvalý odkaz | tisk