Sharkan – web – 17:07:42 16.10.2006 – reaguj – cituj – [2] Na podzim nebo i na jaře. Podzimní výsadba je výhodnější v tom, že stromek nepotřebuje tolik vláhy. Může ale zmrznout. Pokud máš možnost zalévání, můžeš ho vysadit i na jaře. U jarní výsadby však hrozí zase zaschnutí. Obojí má tedy své výhody a nevýhody. Já osobně dávám přednost podzimním výsadbám.

SV – mejl – 11:06:57 17.10.2006 – reaguj – cituj – [3] Dakujem, zasadim ho na jesen. A co sa da robit, aby nezamrzol?

Sharkan – web – 11:28:37 17.10.2006 – reaguj – cituj – [4] Pokud bude sníh a nebudou holomrazy, nemusíš dělat nic. Jen ho po výsadbě pořádně zalej. A chraň ho proti okusu zvěří, ať nedopadne jako moje stromečky…

SV – mejl – 13:27:36 17.10.2006 – reaguj – cituj – [5] A ked nebude sneh, vtedy co treba?

SV – mejl – 13:28:45 17.10.2006 – reaguj – cituj – [6] „A chraň ho proti okusu zvěří, ať nedopadne jako moje stromečky…“ Neboj, okusovat stromecky SV si niekto netrufne….

Dik.

Sharkan – web – 14:24:46 17.10.2006 – reaguj – cituj – [7] [5] SV : Sehnat někde umělý sníh. Možná by ale taky pomohlo přikrýt půdu v okolí kmene (nad kořeny) slámou, nahrabaným listí nebo něčím podobným. Ale sníh je sníh, nejlépe izoluje.

SV – mejl – 14:47:18 17.10.2006 – reaguj – cituj – [8] Nahrabeme, dik za radu

SV – mejl – 14:57:51 17.10.2006 – reaguj – cituj – [9] Z gastanu by to ale asi tiez islo vypestovat? Ked nezozeniem stromcek.

Jozef – mejl – 18:05:18 15.11.2006 – reaguj – cituj – [10] Otázka. Dá sa dopestovať stromček gaštana jedlého i z jeho plodov?

Sharkan – web – 22:55:36 15.11.2006 – reaguj – cituj – [11] Ano, dají se vypěstovat stromečky kaštanovníku ze semen (kaštanů). Musí se sklidit hned, jak začnou pukat tobolky, protože rychle ztrácejí klíčivost. 1 až 7 dní se suší při teplotě 15–20 °C a ještě na podzim se vysévají na záhon. Klíčivost by měla být až 80 %.

Jozef – mejl – 16:25:12 16.11.2006 – reaguj – cituj – [12] Ďakujem za odpoveď.Pýtal som sa preto,lebo napriklad,ovocne stromy ako jablone atď……keď sa posadi jadierko a vzkliči a rastie,ak sa nezaštiepi,vyrastie iba planka, a nedosiahne sa pôvodne ovocie,jeho veľkosť,chuť.ďakujem za informacie.

Sharkan – web – 10:09:26 17.11.2006 – reaguj – cituj – [13] [12] Jozef : U ovocných stromků je to proto, že se vyšlechtěné kultivary (odrůdy) roubují nebo očkují na podnož, kterou často bývá botanický druh nebo dokonce úplně jiná dřevina. Je to z důvodu lepších růstových vlastností, ujímání se a odolnosti proti klimatickým podmínkách.

Jozef – mejl – 20:52:11 17.11.2006 – reaguj – cituj – [14] Priateľ,ďakujem za tvoju odpoveď.Viem že vinič medzi gaštany jedlé nepatrí,ak vieš poradiť napíš.Napr.kúpim si stolové veľkoplode hrozno,vyberiem z neho semienka,trošku ich prisušim a odložim a na jar ich posadim,ak by sa ujali a rastli ,čo sa geneticky prenesie,veľkosť plodov asi nie, ale mohla by sa preniesť,chuť ovocia?Možno sa pobaviš na tom čo píšem a čom rozmyšľam.Ak by vyrastol vinič v chladnejšich podmienkach,zo semienka,je schopný prispôsobiť sa prostrediu v ktorom vyrastá,alebo sa to dosahuje len šľachtením?Ak som ťa pobavil tak aj tak dobre.Experimenty.

Sharkan – web – 21:10:06 17.11.2006 – reaguj – cituj – [15] [14] Jozef : Ty mi dáváš zabrat. Sice jsem dělal státnice z vinohradnictví, ale posledních dvacet let jsem se tím nezabýval. Nevadí, donutil jsi mne aspoň nakouknout do odborné literatury.

Sazenice vinné révy se štěpují, stejně jako třeba jabloně. Ušlechtilé odrůdy se roubují se na podnože odolné vůči nemocem a půdním podmínkám.

Ale tebe zajímá výsev semene. V bibli školkaře, Rozmnožování dřevin od Andrease Bartelse, se píše, že to možné je. Vysévá se na jaře, přes zimu se osivo skladuje při 1–5 °C. Nesmí vyschnout. Co z toho vyroste, to je otázka pro genetiky. S velkou pravděpodobností dojde k rozpadu vlastností – některé sazenice mohou mít hrozny v kvalitě matečné rostliny, jiné nikoli nebo to bude hodně variabilní.

Že by se rostlina přizpůsobila prostředí, tomu nevěřím. Zvlášť u stolních hroznů, to je všechno dovo…