Zámecký park Klášterec nad Ohří
Zámecký park Klášterec nad Ohří. Foto: © Sharkan, 28.6.2007
Rozsáhlý zámecký park byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. pol. 17. století. Původně barokní zahrada byla charakteristická snahou o symetrickou úpravu prostoru před zámkem a salou terrenou (ranně barokní jednopatrový letohrádek s terasou a arkádovou chodbou) z let 1685 – 1687 od Rossi de Lucca, park byl doplněn sochami a zámeckou kašnou, zdobenou sochou Tritóna od J. Brokoffa z roku 1686.
V této podobě park vydržel do roku 1784, kdy zámek podlehl požáru. Poté se začal park přebudovávat ve volném krajinářském stylu. Byl odstraněn zchátralý letohrádek a část loggie, část soch a kašna byly přeneseny do města. Park byl rozšířen směrem k lázním Kyselka o bývalou oboru a později o předzámčí a zelinářskou zahradu u Ohře.
Tak tomu bylo až do roku 1856, kdy byl zámek i s přilehlými budovami, mlýnem a pivovarem znovu zpustošen požárem. Tehdy nechal Osvald Thun (1849 – 1913) strhnout všechny panské stavby a vykoupil i soukromé domky, aby tak zvětšil zámecký park o romantická zákoutí kolem řeky.
Budováním velkoryse pojatého anglického přírodně krajinářského parku byl v 70. letech 19. století pověřen Čeněk Stibal, klášterecký vrchní zahradník, projekt zpracoval sám Josef Osvald Thun, ve své době uznávaný dendrolog.
Ve druhé polovině 19. století se původní středoevropské dřeviny začínají doplňovat stále více exotickými raritami. Celý park získává naučný podtext, názvy dřevin jsou uvedeny na porcelánových tabulkách
Po druhé světové válce se park přestal udržovat. S pečlivou údržbou se opět začalo až v 60. letech minulého století. Dnešní park má rozlohu téměř 10 ha a nachází se zde přes 220 druhů stromů z celého světa.
K dendrologickým zajímavostem patří např. Pseudolarix caempferi (Pamodřín Kaempferův), Betula maximowitziana (bříza Maximovitzova), Gingko biloba (jinan dvoulaločný), Picea bicolor (smrk dvoubarvý), Picea mariane (smrk černý), Pinus cembra (borovice limba), Taxodium distichum (tisovec dvouřadý), Thuja standishii (zerav japonský), Quercus frainetto (dub uherský), Quercus macranthera (dub velkokvětý), Sophora japonica „Albovariegata“ (jerlín japonský) a další.
Zámecký park Klášterec nad Ohří. Foto: © Sharkan, 28.6.2007
Zámecký park Klášterec nad Ohří. Foto: © Sharkan, 28.6.2007
Další fotografie naleznete v této fotogalerii.
Informace čerpány a texty částečně použity z www.hrady.cz a www.muklasterec.cz
««« Předchozí text: Chvála povíjníku Následující text: Bestie Karla (DVD) »»»
Bohdan Dlouhý | 5.7.2007 Čt 23:35 | Zahrady a parky, Toulky, Zahrady a parky | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
Krásné, krásné, krásné… Píšu si mezi tipy na výlet
A děkuji.
[1] Aneris : Je to opravdu moc pěkné. Jen pro nás trochu z ruky. ![]()
to je moc hezký! Nikdy jsem tam nebyla, neznám tento zámek. Snad se tam někdy podívám ![]()
jelikož jsem nezcestovalec, zdá se mi, že je to podobné jako Průhonice. Nebo jsem vedle jak ta jedle??
[6] viki : Tyhle parky bývají hodně podobné, ale mají každý svá specifika. ![]()
Neznám tenhle ten park.
Ale já poprvé v životě dělala háčka na Vltavě, skvělé zážitky jsem prožila na této trase, ale zklamali mně místní blogeři viz můj blog, aspoň mně tam potěšte, neboť tento virtuální svět mne zklamal
Tak jsem se zájmem prolezl galerii a musím zkonstatovat, že od té doby, co jsem byl v Klášterci naposledy, se park hodně změnil, a to k lepšímu. Pěkné je to! Kam se chystáš příště?
[10] Sharkan : A to takhle cestuješ služebně nebo z plezíru? Do toho Klášterce je to od vás skutečně dost daleko…
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

