Beat generation (část IV.)

Duchovní otec beat generation William Seward Burroughs

Jestliže byl Allen Ginsberg čelním protagonistou hnutí Beat generation, pak William Seward Burroughs byl jejím duchovním otcem. Jen těžko si lze představit, co během svého života prožil a dokázal.

Narodil se 5. 2. 1914 v St. Louis (Missoury) a zemřel uprostřed léta roku 1997 v Lawrence (Kansas). Na Harvardu absolvoval anglickou literaturu a při cestě po Evropě studoval chvíli ve Vídni medicínu.

V průběhu svého života mnoho cestoval. Žil dlouho mimo území Spojených států (v jakési hře zastřelil svoji manželku a emigroval). Jako homosexuál (ženatý!) to neměl ve Spojených státech ani trochu jednoduché a jako uživatel drog (byl závislý na opiátech) byl štván jako lovná zvěř. I to byly důvody k emigraci. V latinskoamerických zemích se mu dařilo lépe, ovšem prohlubovala se jeho závislost na heroinu.

Mimo užívání života se věnoval i jiným věcem. Psal spoustu textů, podnikl výpravu do amazonské džungle, kde pátral po tajemné domorodé droze yage, kterou nakonec i objevil a vůbec se věnoval problematice ovládání lidí a manipulace.

Časem se vrátil zpět do USA, léčil se z drogové závislosti, vyšla mu spousta knih (některé napsal uprostřed závislosti, jiné později, ale velmi často vycházel právě z textů psaných pod vlivem drog, jež pak postupně různě upravoval; o „Nahý oběd“ vedl soudní spor s cenzurou, jež knihu jako obscénní zakazovala). Věnoval se i jiným druhům umění než jen literatuře. Točil filmy, nahrával mluvené slovo a tvořil různé koláže. Při své neobvyklé tvorbě objevil buď sám či se spolupracovníky několik nových uměleckých postupů.

Byl vůdčí osobností beat generation a jeho tvorba a život zaujaly a ovlivnily spousty lidí, kteří se jím nechali inspirovat (např. podnítil vznik několika hudebních skupin). Mimoto ve své tvorbě poukázal na spoustu špinavých praktik různých mocných organizací (stát, policie,…). Byl jiný a tudíž velmi nepohodlný. Dokázal se tomu ale postavit a bojoval s tím docela úspěšně celý život.

Dílo: Nejslavnější Burroughsovou knihou je „Nahý oběd“, satirická fantazie z roku 1959, jejíž původní vydání se dočkalo soudního procesu i zákazu prodeje pro údajnou obscenitu. Dnes je považována za mistrovské dílo, v němž se mísí pekelné litanie ze světa feťáckých vizí s drsnými vtipy a nekompromisní satirou.

Že jsou drogy svinstvo ví každé malé dítě, ale málokdy se člověk dostane k informacím takřka z první ruky. Nahý oběd nám je servíruje na drsném podnose a celé je to dost nehezká podívaná. Tahle kniha vznikala přímo při drogovém opojení a je to vidět. O ději se zde prakticky mluvit nedá. Celá kniha je série šílených obrazů zfetovaného malíře, díky metodě střihu se dění neustále přesouvá z jednoho místa do druhého a kdo se v tom vyzná, je nejspíš také blázen. Není to čtení pro citlivé povahy, podíváte se až na hranici možného (a nejspíš i za ní), ale asi toho nebudete litovat. Tahle kniha je hlavně o prožitku a o předání pocitů. Budete se muset hodně soustředit, možná se i chvílemi nutit číst dál, na konci toho všeho vyjdete zmatení.

Burroughs napsal za svůj život mraky knih (např. Feťák, Teplouš, Nova Express a další), ale Nahý oběd už asi zůstane jeho knihou nejdůležitější, v Americe byl za ní popotahován po soudech, jeden čas byla úplně zakázaná a dnes je z ní uznávané. dílo.

Teplouš (Queer, vydáno 1985) Autor popisuje svůj život v Mexiku jako život Leea. Lee je američan žijící v Mexicu a má hodně přátel. Lee je homosexuál a chodí do barů pro homosexuály, kde hledá známosti. Jednoho dne pozná mladého Allertona a zamiluje se. Zdá se, že Allerton není stejného zaměření jako Lee, ale i přesto se s Leem stýká. Znenadání Allerton ve vztahu ochladne a Lee se ho snaží získat znovu zpět, ale moc se mu to nedaří. Lee má v plánu získat yage (drogu), která roste v Jižní Americe a chce po Allertonovi, aby jel s ním. Nabízí mu, že může kdykoliv odjet. Allerton s ním nakonec jede.

Lee mívá abstinenční příznaky, protože je závislý na drogách. Věří, že pomocí yage lze ovládat myšlení. Chce yage získat od indiánů, ale když vidí, že je to beznadějné, vrací se zpátky do Mexika. Později se Lee dozvídá, že Allerton odjel do Jižní Ameriky dělat plukovníkovi a jeho ženě průvodce.

V tomto Burroughsově díle se odráží jeho negativní pohled na Mexičany.

Dopisy o Yage (napsáno s A. Ginsbergem The Yage Letters, 1963)

Z Burroughsova díla mne osobně zaujal nejvíce román Feťák (Junkie, 1953, nezkráceně Junky 1977) Nebudu vyprávět obsah, podobně jako v románu „Nahý oběd“ by ho bylo těžké vysledovat. Použiji úryvky z této knihy:

"Když měl Doolie absťák, byl na něj nervy drásající pohled. Obal jeho osobnosti zmizel, rozpuštěn buňkami hladovými po droze. Jako kdyby měly buňky vnitřnosti i buňky, elektrizované k odporné hmyzí činnosti, vyrazit v příští chvíli na povrch. Jeho tvář byla posetá skvrnami a úplně k nepoznání změněná, současně svraštělá i opuchlá…

„Celá osobnost narkomana se může shrnout třemi slovy: Narkoman potřebuje drogy! Udělá všechno možné, aby sehnal drogu, zrovna tak jako byste vy udělali všechno, abyste sehnali vodu.“

„Abstinenční příznaky jsou pravým opakem rozšoupnutí. Prostě parádní pocit při užívání drogy je důvod, proč ji musíte mít. Feťáci jedou na čas a metabolismus drogy. Podřizují se drogovému klimatu. Droga je zahřívá i ochlazuje. Rozšoupnout se drogou znamená žít v drogových podmínkách. Stejně jako nemůžete při vpichu utéct před vzrušením, nemůžete ani utéct před abstinenčními příznaky.“

Jack Kerouac nazývá W. S. Burroughse ve svém románu „Na cestě“ „Staroušem Bullem“.

Povídání o W. S. Burroughsovi bych zakončil slovy Normana Mailera: Jediný žijící americký spisovatel, kterého by bylo možné označit za génia

Beat generation (část I.) >

Beat generation (část II./1) >

Beat generation (část II./2) >

Beat generation (část III.) >

««« Předchozí text: Chvíle klidu Následující text: Mount Everest a Pavel Bém »»»

pepa | 19.5.2007 So 12:31 | Beat generation | trvalý odkaz | tisk