O tom, jak dopadl jeden experiment
Právě jsem sledoval na ČT2 pořad Planeta Věda.
Hovořilo se v něm o přístupu k řešení následků větrných kalamit. Konkrétně v NP Šumava. O způsobu, jak reagovala Správa NP Šumava na následky větrné a kůrovcové kalamity v 90. letech. A na druhé straně, jaké řešení zvolilo vedení NP Bayerischer Wald po vichřici v roce 1984. Tehdy se němečtí odborníci rozhodli, že provedou experiment. Neodklidí jediný padlý strom a vše nechají v takovém stavu, v jakém to právě je. A nebudou se plést do života kůrovce.
První změny byly zřejmé už po třech letech. Mezi popadanými stromy se objevily nové. Měly dostatek světla, vláhy, prostě ideální podmínky k růstu. Navíc popadané stromy zabraňovaly okusu srnčí a jelení zvěře.
Kůrovec se samozřejmě v této oblasti rozšířil, ovšem ne v takovém rozsahu, jak bylo předpokládáno. Příroda si opět pomahla svým způsobem a kůrovcovou kalamitu udržela na uzdě.
Dnes je zcela zřejmé, že se experiment podařil. Stačí překročit česko-německou hranici a je to na první pohled zřejmé. U nás smrkové monokultury. Nově vysázené stromy společně s holými mrtvými stromy zničenými kůrovcem. A na bavorské straně de facto původní les pralesového charakteru. S podložím, které je schopno vyživovat nově vzrostlé stromy. Kůrovec se tu, pochopitelně, vyskytuje, ovšem v žádném případě nelze hovořit o nějaké kalamitě.
Zajímavá byla zmínka, že Česká republika má nejméně lesů původního charakteru v Evropě.
Že následky lednové vichřice by byly zcela jiné, kdyby většina našich lesů neměla charakter smrkových monokultur.
Odborník z Jihočeské university v Č. Budějovicích také hovořil o situaci na Slovensku. A upozornil především na Tichou a Koprovou dolinu v Tatrách. Jak silně se lobuje za odklizení stromů padlých v listopadové vichřici roku 2004.
Nemohu na závěr opakovat nic jiného než to, že spolupráce mezi SOPSR a podnikem Lesy SR, š.p. není spoluprací ale válkou. Vedenou i na úrovni nejvyšších politických kruhů. Ale o tom se na těchto stránkách hovořilo více než dost…
««« Předchozí text: Beat generation (část II./1) Následující text: Vyznání z doby kamenné »»»
pepa | 3.4.2007 Út 17:00 | Příroda | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
Nejsem do detailů informován o situaci na Šumavě na obou stranách hranice, ale většinou nikdy není nic jenom bílé a jenom černé… A problematika kůrovce není jednoduchá, je tam spousta dalších vlivů…(expozice,znečištění ovzduší…) Chtěl jsem tím říci, že to, co někde funguje nemusí fungovat všude… A ohledně vichřice… pokud fouká vítr o určité velké síle a rychlosti, tak už bere vše a už je jedno, co to je za dřevinu. Tím ovšem nenapadám potřebu přeměňovat smrkové monokultury…
Uz som o nich niekde citala, a mam pocit, ze NP Bayerischer Wald ma celkovo dobre napady ![]()
Aktuálny článok o Muránskej planine:http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?…
Jsem příznivec nechávání dění v přírodě svému vlastnímu osudu. Zpravidla to dopadne lépe, než když do toho zasahuje člověk. Kůrovec na bavorské straně Šumavy je učebnicový příklad. Kdyby bylo po mém, nechám Šumavu pod kůrovcem třeba padnout. Však ona vyroste nová. Stabilnější a odolnější. Jenže ono jde taky o kubíky dřeva (na Muránské planině jde jenom o kubíky dřeva).
Regenerační schopnost lesa je úžasná. Mám příklad úspěšné sukcese na zahrádce. Když jsem po 7–8 letech absolutní neúdržby přišel na svoji zahradu u lesa, byla zarostlá po prsa vysokou trávou. A mnoha mladými stromy. Od malých semenáčků až po čtyřmetrové kusy. Habry, lípy, javory, břízy, svídy, trnky, duby, jasany, borovice. I když jsem jich dvě třetiny vyřezal, pořád mi zůstalo dost krásných stromů, které bych ze sazenice tak hezké nevypěstoval. Kdybych tu zahradu nechal ležet ladem ještě dalších dvacet let, byl by z ní hustý a stabilní les. ![]()
[4] Sharkan :Sharkan napsal/a: Kdybych tu zahradu nechal ležet ladem ještě dalších dvacet let, byl by z ní hustý a stabilní les
To je skvely napad! ![]()
[4] Sharkan : Sdílíme naprosto stejný názor. Jen si myslím, „pouze“ o dřevo nejde jenom na MP, že takový lokalit je na Slovensku mnohem více.
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

