Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) v Brně - Lužánkách

Název: jinan dvoulaločný – ginko dvojlaločné – Ginkgo biloba L.

Synonyma: Salisburia adiantifolia Sm.

Čeleď: jinanovité (Ginkgoaceae)

Obvod: 263 cm (2006, ve výšce 1,2 m)

Věk: 100+

Lokalita: V Brně – Lužánkách

Popis druhu: Opadavý strom s kuželovitou až rozkladitou korunou (připomíná habitem poněkud hrušeň), dorůstající do výšky 30 až 40 m. Borka je šedá, ve stáří hluboce brázditá.

Má zajímavé a atraktivní listy (přestože má listy, je řazen mezi jehličnany), mají zhruba klínovitý tvar, se dvěma (výjimečně třemi) laloky, někdy bez laloků. Jsou asi 10 cm dlouhé a 5–8 cm široké.

Dvoudomý strom s jednopohlavnými květy. Samičí květy jsou v jehnědovitém květenství, dlouhém 3–5 cm. Samčí květy jsou na stopkách 3–5 cm dlouhých. Kvete IV-V.

Semena jsou ve zralosti žlutá, 2–3 cm velká, s osemením zvenku dužnatým, uvnitř peckovitým, zapáchající.

Původ a rozšíření: Pochází z JV Číny, z příhraničních oblastí provincií An-chuej a Če-ťiang na jihovýchod od dolního toku řeky Jang-c´-ťiang a také v severní části provincie Kuej-čou při horním toku Jang-c´-ťiang. Jinde je sice pěstován, ale nepůvodní. Do Evropy byl dovezen v roce 1730 z Japonska, do Čech v roce 1809, kdy byl vysazen v parku v Hlubošti. V současnosti roste starý exemplář v Královské oboře v Praze (uveden v literatuře z roku 1844). Na základě jeho rozměrů (v roce 1993 měl obvod kmene 345 cm) se odhaduje, že zde popisovaný jedince je starý 170–200 let.

Dřeviny blízce příbuzné jinanům se nacházejí už mezi permskými zkamenělinami (prvohory, 298–248 miliónů let), dá se o ginkgu tedy právem hovořit jako o živé fosílii.

Ekologie: Vyžaduje vlhké a dobře propustné, hluboké a živné půdy. Vyskytuje se do 750 m nad mořem.

Význam: Neobvyklá a přitom poměrně nenáročná dřevina, s oblibou používaná v sadovnictví. Snáší mírný zástin, na podzim barví do žluta. Rovněž snáší znečištěné a suché ovzduší, takže se hodí do městských výsadeb.

Výtažky z ginkga se používají v přírodním lékařství i v medicíně pro přirozenou stimulaci fyzické a psychologické výkonnosti a pro své antioxidační účinky. Zvyšují průtok krve v mozku a umožňují tak nervovým buňkám absorbovat více kyslíku. Ochraňují cévy před křečemi a ztrátou pružnosti, mají relaxační účinek na cévní stěny. Působí jako bariéra proti abnormálnímu vzniku krevních sraženin v tepnách a žílách. Klinické využití zahrnuje léčbu senility, hluchoty, diabetické cévní choroby a některých očních poruch (viz např. tento odkaz).

Poznámka k tomuto exempláři: Pečlivě ošetřovaný strom v největším brněnském parku. Neroste tu sám, na druhé straně terasy jsou další tři jedinci. Sice mladší, ale teď, když jim raší listy, zrovna tak nádherní.

Zdroje:
Památné stromy města Brna, Taraba, R., Navrátilová, M., Odbor ŽP Magistrátu města Brna, 2005
Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Koblížek, J., nakladatelství SURSUM, 2000
Nová květena ČSSR, 1. díl, Dostál., J., Academia Praha, 1989
Květena ČSR, 1. díl, Academia Praha, 1987
Stromy a keře, Hecker, U., REBO 2003

Seznam všech dosud zpracovaných zajímavých stromů naleznete v levém menu, pod odkazem Fajné stromy.

««« Předchozí text: Ještě jednou poličanský dub Následující text: Test barvosleposti »»»

Bohdan Dlouhý | 5.5.2006 Pá 20:59 | Fajné stromy, Dendrologie, Fotografie | trvalý odkaz | tisk