Gustáv Maurícius Reuss o Muránskej planine

Gustáv M. Reuss (4. 1. 1818, Revúca – 12. 1. 1861, Revúca) bol polyhistor. Tlačou vydal jediné svoje dielo, Května Slovenska čili opis všech jevnosnubných na Slovensku divorastaucích a mnohých zahradních zrostlin… (1853), ktoré je zároveň prvou flórou Slovenska. Napriek tomu, že sa nedožil vysokého veku, zanechal po sebe v podobe tisícok strán rukopisov neuveriteľné národopisné, prírodovedné, etnografické, geografické, historické a beletristické dielo.

Ako lekár pôsobil dlho v Revúcej a Muránsku planinu a jej okolie poznal dokonale. A ako Muránsku planinu opisuje?

Už prvním pohledem na zeměvid se prokažou dva kliny uhlem se u Červené Skále spojujicí, z kterýchž západní jest o mnoho rozsáhlejší. Vápno toto ovšem že na severu takměř ležicí, prochodí celau stolici od západu až k východu. Hřebene vrchů těchto jsau vesměs 4000 stop vysoké, ačprávě jednotlivé o mnoho výše se vyzdvyhují nad hladinu moře. Jako i jiné vápenisté podhole a vrchy se divokosti, kolmosti, hlubokosti dolin vyznačuji, tak to i o těchto se nadíti dá. Tak Muráňský hrad a blizké vrchy se strašlivou kolmosti vyznačuji. Tak i Tisovské vrchy, ale méně. [Opis Gemerské stolice v poťahu Zeměvidném…, 1855]

Vápencové hole, vrchy, jsau jako i jinde v Gemeru té samé povahy. Jejich strmost, kolmatost ohromných skalisk, skupenost zápol, podivuhodná formácie, přeplněnost jeskynatá, zazračné zrostlinství, je zvláštními činí. [Letopis Gemerské stolici…, 1857 a 1858]

Přitom vnitřní rozmanitost údolí, vrchů, hól a kopců, – lauk a pastvisk, řek a potoků bahnisk a suchotinných míst, neopisatelnou zůstane, věci tím doložením, že jako severné hole, néjen během svým východo-západním vynikají, ale i k nejvyššímu řetezu počitovany býti museji : tak naproti odtudto vystupujicí hřebenové hól a vrchů, severo-južný běh obdržuji, a k jihu okovidomě s výsosti své tratí. [Opis Gemerské stolice v poťahu Zeměvidném…, 1855]

Zaujímavý je aj opis Horehronia:

Hronský kraj se zimou vyznačuje, větry velmi častými. Na holách se často čas mění, tak že po velké horúčosti, v náhlosti se i v letě všecko sněhem zasype, tak že tu mnoho stáda už, a životů lidských, na mizinu přišlo. Počátek jary jest tu o měsic pozdější, nežli n. př. v Jelšavě anebo v Revúci. Leto ledva 2 měsíce trvá, vlastně tu jen leto a zima se rozeznati dá.… Jakkoli ale příroda se obyvatelům nepříznivá prokazuje, předce ona rodí zvláštní národek, značně vysoký, v dříku tenký, mluvou a umem chytrý, bystrý, chůzi lehkou a frišnou. Řeč jejich jest původně slovenská neporušená, s akcentem polským. Toto jsau „Hronci“. [Opis Gemerské stolice v poťahu Zeměvidném…, 1855]

K múdrosti našich predkov sa vracajme. Často je to poučný odkaz z minulosti. A čo nám odkazuje Gustáv Reuss?

Kýžby se podařilo, všeho na krátce a jadrně poddati, aby jedenkaždý tím ve vlasti naši milé, aspoň s částečkou se obeznal, a maudrost Božskau se poznávati učil!

Na záver zaujímavosť. Gustáv M. Reuss je okrem autorstva prvej flóry Slovenska aj nositeľom ďalšieho prvenstva: je atorom prvého slovenského sci-fi (dobrodružno-fantastického) príbehu – Hviezdoveda alebo Životopis Krutohlava…, v ktorom dávno pred Julesom Verne uvažoval o možnosti letu človeka balónom na Mesiac. Slovenský syndikát autorov fantastiky (SSAF) udeľuje od začiatku 90. rokov v súťaži o najlepšiu slovenskú poviedku v žánri vedeckej fantastiky, fantasy a hororu Cenu Gustáva Reussa.

Keďže v diele spomína aj mimozemšťanov, núka sa otázka: Čo vedel G. M. Reuss o dnes už zverejnenom fakte, že Muránska planina je miestom opakovaného pristávania ufo obyvateľov z vesmíru a zónou zvláštnych energetických síl?

««« Předchozí text: Chicago Následující text: Moje třicetiletá válka »»»

Marcel | 3.3.2007 So 19:40 | NP Muránska planina, Knihovna, Zábava | trvalý odkaz | tisk