Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna)
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Na Homoli (291 m n. m., nejvyšší bod Lednicko-valtického areálu), oblém kopci nad Valticemi, vyrostla v letech 1810 – 1817 na okraji lesa klasicistní stavba, tzv. Kolonáda (Reistna – jméno vzniklo zkomolením staroněmeckého Reistenberg – česky kopec Chrastiny). Nechal ji postavit Jan Josef I. z Lichtenštejna, jako památník otci Františku Josefovi I. a předčasně zemřelým bratrům Filipovi (+ 1802) a Aloisovi I. (1781 – 1805). Jejich pískovcové sochy, společně se sochou Jana Josefa, jsou umístěny v nikách.
Projekt stavby, která byla imitací Glorietty ve vídeňského Schőnbrunnu, navrhl architekt Hardtmuth, stavební ředitel knížete Aloise I., se kterým velmi dobře vycházel. Kníže však v roce 1805 zemřel a na knížecí trůn nastoupil jeho mladší bratr Jan Josef I. S tím si už Hardtmuth tak dobře nerozuměl. I přesto byla stavba v roce 1810 zahájena. Stavební práce vedl valtický lichtenštejnský stavitel Josef Poppelack (1780 – 1859). Tvorbou plastik byl pověřen Josef Klieber, který se však dlouho nemohl s knížetem dohodnout na ceně za svoji práci. Protože pracoval v té době i na výzdobě Rendez-vous, byl dohodnut kompromis: za Rendez-vous dostane Klieber 5 300 zlatých a za Reistnu 7 760 zlatých. Práce mohly být zahájeny.
Podíleli se na nich stavební mistři a lidé z okolí, kámen na stavbu byl dovážen z lomu v Úvalech u rakouských hranic, vápno a cihly se vyráběly v lichtenštejnských podnicích.
V roce 1811 ale neshody mezi Hardtmuthem a knížetem Janem Josefem I. vyvrcholily jejich vzájemným rozchodem. Kníže staviteli vytýkal nedostatky v projektech a neschvaloval jeho další aktivity. Hardmuth podal písemně demisi a na jeho místo nastoupil Josef Kornhäusel. Kolonáda v té době byla v hrubé stavbě, na Rendez-vous zbývalo dokončit jen vnitřní vybavení. Protože práce na Reistně nepokračovaly podle plánu, přijal kníže na pomocné práce stovku vojáků. Nepřineslo to však očekávaný efekt a na podzim roku 1812 byla stavba zastavena.
V roce 1813 požádal Josef Poppelack knížete o povolení pokračovat ve stavbě a za vedení architekta Kornhäusela stavbu v roce 1817 úspěšně dokončil. Sochařskou výzdobu však Josef Klieber dokončil až v roce 1823.
Střed budovy tvoří oblouk se dvěma bočními křídly, které jsou podpírány 24 korintskými sloupy. Celek pak uzavírají 2 pavilony.
Na severní straně kolonády je nápis: Der Sohn dem Vater, der Bruder den Brűdern (Syn otci, bratr bratrům). Na jižní straně pak můžeme číst nápis – Den Manen der unvergesslichen der einzig űberlebende Sohn – Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.
Zadní část stavby zdobí náhrobky, v ostatních částech jsou reliéfy a vlysy, připomínající charakterové vlastnosti knížete: dobročinnost, podporu umění; chytrost, studium, literární činnost; hudbu, sochařství, štědrost; zemědělství, lov, architekturu, válečnictví.
V bočních křídlech jsou zbudována točitá schodiště na plochou střechu, odkud je výhled na všechny světové strany – na východě jsou vidět Malé Karpaty, na severu Valtice s vinohrady a Lednice s Minaretem, na západě Mikulov se zámkem Dietrichštejnů (kdysi rovněž majetek Lichtenštejnů), Pálava a Nesyt. V dálce je pak možné vidět ruiny Falkensteinu a přes Schrattenberg krajinu Dolního Rakouska.
Začátkem 20. století se části Reistny zřítily (snad následkem chyb v projektu) a Jan II., nástupce Jana Josefa I., musel stavbu nechat opravit. Původně pískovcové sloupy byly nahrazeny betonovými sloupy, které zhotovili bratři Stürmerové s použitím drceného vápence. Oprava Kolonády byla provedena v roce 1907 architektem působícím v lichtenštejnských službách – Karlem Weinbrennerem.
Vzhledem k tomu, že Reistna stojí v těsné blízkosti státních hranic s Rakouskem, byla od čtyřicátých let až do roku 1989 v pohraničním pásmu a byla veřejnosti nedostupná.
Zdroje:
www.radnice-valtice.cz
www.valtice.cz
www.pametihodnosti.cz
www.slovacko.cz
www.valtice.com
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Lednicko-valtický areál: Kolonáda (Reistna). Foto: © Sharkan, 4.2.2007
Výhled od Reistny na Valtice. Foto: © Sharkan, 4.2.2007
V rubrice Fajné domy najdete další zajímavosti ze světa architektury.
««« Předchozí text: Hruška Následující text: Lednicko-valtický areál: Belveder »»»
Bohdan Dlouhý | 20.2.2007 Út 17:00 | Lednicko-valtický areál, Fajné domy, Toulky | trvalý odkaz | tisk
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářKomentujte co chcete a jak chcete. Jen prosím o dodržování těchto několika pravidel:
1. Nevkládejte vulgární komentáře.
2. Respektujte anonymitu ostatních.
3. Oslovujte ostatní jmény nebo přezdívkami, které si sami zvolili.
Pěkné, pěkné… Když jsem byla na Rajsně naposledy já, byla pod lešením. Musím se tam zase zajet podívat!
Z celého areálu se mi kolonáda líbila asi nejvíc. Byl jsem tam v říjnu a byla už zavřená – rozumím tomu dobře, že v sezóně se dá vylézt nahoru?
Můžu potvrdit, že Reistna je otevřená přes letní sezónu a může se vylézt nahoru, kde je náááááádherný výhled. Květen, červen a srpen je otevřena každý den (kromě pondělí) od 10 do 17 hodin. Vstupné je 25 Kč. Dostanete výklad na papíře a nahoře si nerušeně můžete studovat jak dlouho chcete panorama okolí. Jinak otvírací doba se vztahuje také na počasí, takže pokud je zataženo a sychravo, jako dnes, tak neprovázejí, on by asi výhled nestál vůbec za nic. Takže až se vyčasí, můžu návštěvu jen doporučit ![]()
Tento deníček pohání Redakční systém pro blog, autorkou tohoto vzhledu je Charlotte (2005). Nové úpravy, chyby a zmatky vnesl Sharkan. :)

